Článek
Normálně tady na neurologické intenzivní klinice pražské Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí léčí lidi s mozkovou mrtvicí. I tohle oddělení se však muselo změnit na covidovou JIPku. Lékaři a sestry se ale museli starat jak o ty s mrtvicí, tak ty s kolabujícími plícemi. Mezi pacienty museli i přebíhat a svlékat se z obleku. „Tohle byl velký problém. V momentě, kdy se třeba někdo zhoršil – právě s tou ventilací – a my jsme u něj museli být v Tyveku (ochranný oblek - pozn. red.) a museli se tam o něj akutně starat a v tu chvíli přijela sem na CT záchranka s pacientem s mrtvicí, kdy jde také o čas, tak to bylo velmi obtížné. Protože i když sloužíte v jednom, tak musíte zvládnout oboje,“ říká lékař Matěj Slovák.
Nejhorší období zažil doktor Slovák a jeho kolegové na konci letošního února, kdy v Praze pandemická vlna kulminovala. „To byl úplný extrém. To jste nastupoval do služby a kolegyně z dispečinku koordinátorů intenzivní péče volala, aby vás upozornila, že jsme poslední volné lůžko v Praze.“
I tady zblízka viděli, že covid-19 kromě jiného ovlivňuje mozek. Pacienti mají obvykle tzv. šťastnou hypoxii. To znamerná, že mají nedostatek kyslíku v krvi, ale na rozdíl od jiných nemocí to nevnímají. Sundávají si kyslíkovou masku, protože si myslí, že ji nepotřebují. Jenže to je jen zdání. „Happy hypoxia byl extrém, který jsme nezažili. Ti pacienti byli schopní si objednávat McDonald's z jednotky intenzivní péče, i když měli masku na neinvazivní ventilaci. Neměli vůbec náhled na to, že když si ji sundají, tak se dusí. Že jim padají saturace okysličení krve pod 70 a jsou modří,“ vzpomíná pro Televizi Seznam Slovák.
Jednou z dosud málo detailně prostudovaných věcí o covidu je i to, proč přesně pacienti mají šťastnou hypoxii. Teorií je, že koronavirus napadá chemoreceptory v oblasti krku. „Ty jsou právě citlivé na pokles plynů v krvi. Nehledě na to, že klesá rapidně množství kyslíku v krvi, tak tyhle receptory nevarují toho člověka – jeho mozek k tomu, aby se choval nějakým způsobem obranně. Aby začal více dýchat, minimalizoval svoji aktivitu. Vzhledem k tomu, že virus velmi chytře odpojí ten chemoreceptor, tak tam tohle obranné chování není.“
Skoro to vypadá, jako by virus mozek své oběti chytře manipuloval. S tím souhlasí i neurolog Matěj Slovák. „Je to až strašidelné. Ale zdá se, že to viru evoluce vnukla jako velmi dobrou myšlenku.“
I kvůli tomu ale tady ve Všeobecné fakultní nemocnici někteří lidé skončili špatně. Také na oddělení doktora Slováka měli pacienty ve věku něco přes 40 let, kteří covid nepřežili.
