Článek
Vítězství Ebrahíma Raísího v červnových prezidentských volbách nebylo velkým překvapením. Šedesátník platil za jasného favorita s velkou podporou „důležitých“ lidí. Hlava íránské justice kandidovala již podruhé. V roce 2017 však Raísí nestačil na umírněnějšího Hasana Rúháního. Letos se ale spojily íránské konzervativní síly a Raísí zvítězil v prvním kole voleb.
„Následuji vůli lidu a jmenuji moudrého, nezdolného, zkušeného a oblíbeného Ebrahíma Raísího prezidentem Islámské republiky Írán,“ zaznělo v dekretu ajatolláha Chameneího a Raísí se tak v úterý oficiálně ujal úřadu. V rámci inauguračního procesu ho ještě čeká přísaha v parlamentu a také představení nového kabinetu.
Nový prezident Islámské republiky se narodil v druhém největším, nábožensky významném íránském městě Mašhadu. Pochází z rodiny kleriků, a jelikož svůj původ odvozuje z přímé linky od proroka Muhammada, může nosit černý turban. Mezi íránskými konzervativními voliči tak byl Raísí zřetelným symbolem.
Pro mnohé je ale Ebrahím Raísí také symbolem poprav íránských politických vězňů v roce 1988. Raísímu bylo osmadvacet let a patřil do komise soudců, kteří poslali na smrt opozičníky po íránsko-irácké válce. Nese tak podle lidskoprávních organizací spoluodpovědnost za několik tisíc popravených lidí. Později se také podílel na krvavém potlačení protirežimních protestů.
Nová jaderná dohoda?
Co ale vlastně jeho ultrakonzervatismus znamená do budoucna? Zahraniční oči jsou upřeny zejména na otázku jaderných zbraní. V tomto kontextu je nutné zmínit, že se Ebrahím Raísí nachází na sankčním seznamu Spojených států amerických, tím se stává vůbec prvním prezidentem, který na listu figuruje. Je tak možné, že se i kvůli tomuto důvodu bude snažit Raísí vztahy o něco vylepšit. V inauguračním projevu ale Raísí americké sankce označil za „tyranské“.
Protest Íránců žijících ve Spojených státech proti Ebrahímu Raísímu.
Raísí také hlasitě kritizoval dohodu o jaderných zbraních z roku 2015, kterou inicioval tehdy viceprezident a nyní prezident USA Joe Biden. Před třemi lety od ní ale Bidenův předchůdce Donald Trump odstoupil a zpřísnil sankce. Tím se ekonomická krize v Íránu zásadním způsobem zhoršila.
Nejde ale pouze o americko-íránské vztahy, na které je třeba se s novým íránským prezidentem soustředit. Skutečnost, že Evropská unie na úterní Raísího inauguraci vyslala svého diplomata, vyvolala ostrou reakci Izraele. Tamní ministerstvo zahraničí označilo přítomnost diplomata Enriqueho Mory za „hanebnou“.
Mora je hlavním unijním vyjednavačem v rozhovorech o návratu k mezinárodní smlouvě o kontrole íránského jaderného programu (JCPOA). Rozhodnutí o jeho účasti je podle ministerstva „matoucí a ukazuje špatný úsudek“. Unie prý tímto způsobem legitimizuje terorismus.
Izraelci také připomněli, že Brusel vysílá svého zástupce jen pár dní poté, co íránský režim zabil na ropném tankeru dva civilisty, z nichž jeden byl občanem Rumunska, tedy členského státu EU (druhou obětí byl Brit). Z útoku na loď obvinil Íránce nejen židovský stát, ale i USA a Velká Británie. Tanker provozovala společnost Zodiac Maritime vlastněná izraelským miliardářem. „Naléhavě žádáme EU, aby účast na inauguraci ‚teheránského řezníka‘ rychle zrušila,“ píše se v prohlášení izraelské diplomacie.
