Článek
„Ona se cítí jako žena. Tu mužskou část v sobě, tu ráda nemá,“ těmito slovy začíná Hana Walweelová popisovat příběh pětatřicetileté Nicol Askini. Už od malička se o ní hovořilo jako o neskutečně nadaném dítěti. Chytrost a bystrost byly její předností. Ve škole nikdy neměla žádný problém, a to ani při studiu na gymnáziu, ani na přírodovědecké fakultě.
Čím byla ale starší, tím více toužila být a vystupovat jako žena. A proto do prvního ročníku medicíny už nastupovala Nicol, byť v stále v mužském těle. A právě nepochopení okolí a spolužáků ji nakonec přimělo náročné studium přerušit.
V té době u ní propukly deprese, které se postupem času prohlubovaly. Vedly dokonce až k tomu, že Nicol téměř rok neopustila svůj pokoj. Nechtěla vycházet a mít kontakt s okolním světem. Čím dál víc odmítala i své mužské tělo. A stále víc se toužila přeměnit v ženu.
V té době žila v domě se svými rodiči a bylo to právě nepochopení a odmítnutí jejího otce, který se nedokázal smířit se změnou svého syna. Vše vyústilo v neskutečné hádky a výbuchy agrese právě ze strany Nicol. Myšlenka, že je Nicol psychicky nemocná, v tu dobu ještě nikoho vlastně ani nenapadla. To, že je autista, který trpí Aspergerovým syndromem, se ukázalo až mnohem později.
„Těm její stavům se říká tzv. meltdowny. Je to stav, kdy u autisty dochází k absolutnímu přehlcení smyslů a on jakoby přepne do takového módu, kdy už to není schopen sám zastavit. To její vyhrožování bylo dost tvrdé. Vyhrožovala sebevraždou, zabitím. Prostě nekontrolovatelný záchvat. Vše ale bylo vždy v rovině ústní. Nikdy se nikoho nedotkla, nikdy nikomu fyzicky neublížila,“ pokračuje paní Hana.
Přesto Nicol skončila po jednom takovém záchvatu ve vazbě a následovalo odsouzení za týrání osob ve společném obydlí. Tenkrát dostala dva roky natvrdo a trest si odpykala pochopitelně v mužské věznici. Soudní znalci shledali, že trpí poruchou osobnosti. O Aspergerově syndromu nepadlo z jejich strany ani slovo.
Naopak klinický psycholog tvrdil, že by měl být její problém řešen na psychiatrii spíše než ve výkonu trestu. Soud se ale tímto stanoviskem odmítl zabývat a naznal, že by se měla Nicol ve vězení napravit.
Až po jejím propuštění z výkonu trestu psychiatři autismus u Nicol skutečně diagnostikovali. A díky této diagnóze získala dokonce i invalidní důchod.
Jak vypadá život Nicol dnes? Pomohlo jí vězení, nebo se jím naopak její problémy zhoršily? A je cesta odnětí svobody skutečně tou správnou cestou pro psychicky nemocného člověka?
Záhady Josefa Klímy vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:55. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
