Je potrat základní lidské právo? Europoslanci diskutovali o Polsku

„Polky v roce 2004 měly více práv než v roce 2021,“ srovnal situaci v zemi polský europoslanec Robert Biedroń z liberální strany Jaro (evropská frakce S&D). V úterý dopoledne se do Evropského parlamentu opět dostalo téma nálezu polského ústavního soudu z loňského podzimu, který de facto ženám zakázal umělé přerušení těhotenství. Rozhodnutí je účinné od konce ledna.

Německý europoslanec Maximilian Krah z pravicové Alternativy pro Německo (frakce Identita a demokracie) oponoval, že „také existuje právo na život“.

Diskuse se v několika bodech opakovala. Na jedné straně stojí argument, že potraty jsou v absolutní autonomii vlád členských států. Na druhé straně se však někteří z politiků domnívají, že zákaz interrupcí je porušením ženských, respektive lidských práv, což je v rozporu s unijní smlouvou.

„Verdikt polského ústavního soudu, který de facto zcela zakazuje potraty v zemi, považuji za zpátečnický a bez jakéhokoliv opodstatnění. Bezprostředně zasahuje do práv žen, které ohrožuje na životě,“ napsala k parlamentní debatě Seznam Zprávám česká europoslankyně Martina Dlabajová z hnutí ANO (Renew Europe). Zmínila také, že kvůli tomuto rozhodnutí vzroste tzv. potratová turistika, tedy že Polky budou za potratem jezdit do zahraničí. Mimochodem, nejčastěji jezdí na kliniky právě do České republiky.

Na konci loňského listopadu se Evropský parlament shodl na rezoluci, ve které „zásadně odsuzuje“ potratový zákon v Polsku. Po třech měsících od vynesení ale nález ústavního soudu vstoupil v platnost, a téma se tak znovu dostalo do unijní agendy.

„Rezoluce z 26. listopadu zůstává stále plně relevantní. Cílem aktuální debaty je upozornit, že problém stále trvá a že je ještě více urgentní,“ komentuje věc pro Seznam Zprávy liberální polská europoslankyně Sylwia Spureková (Zelení). Podle ní existují kroky vůči Polsku, které figurují už v listopadové rezoluci a které europarlament nevyužil, ale mohl by.

Samotná rezoluce je pouze usnesení parlamentu, Sylwia Spureková naráží na otevřené řízení EU s Polskem kvůli porušování sedmého článku unijní smlouvy, který mluví o dodržování evropských hodnot. Aktivace článku se spustila v roce 2017, ale prozatím neměla konkrétní dopady. Právě s unijními hodnotami a zásadami právního státu přitom podle levicových europoslanců nález polského soudu souvisí. Ústavní soud totiž po volbách v roce 2015 personálně ovládla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) a opozice i evropské instituce zpochybňují jeho nezávislost.

„Polsko se zavázalo dodržovat společné evropské hodnoty, ale zásadním způsobem je porušuje. Zároveň ale patří mezi největší příjemce evropských peněz,“ konstatuje europoslankyně Spureková. Přiznává, že porušování hodnot Polsku zhoršuje pozici v Unii, podle jejího názoru by však Evropská komise měla naopak přitvrdit.

K ráznějšímu jednání Evropské komise vyzvala i nizozemská europoslankyně Samira Rafaelaová (Renew Europe), která žádala zástupce EK, kteří byli na diskusi europarlamentu, aby navrhli konkrétní kroky směřující k Polsku.

„Rozhodnutí polského ústavního soudu je de facto politický krok, protože soud je pod kontrolou vládní strany. Jasný krok EK tomu mohl i zabránit. Musíme přestat říkat, že ženská reprodukční práva nejsou v kompetenci EU. Když jde o základní lidská práva, nesmí Unie zavírat oči,“ dodává Sylwia Spureková.

Nález polského ústavního soudu hájila v europarlamentu poslankyně PiS Jadwiga Wiśniewská (frakce Evropští konzervativci a reformisté). Debata má podle ní za cíl ještě více polarizovat situaci v Polsku. „Evropský parlament, který tak často nabádá k dodržování vlády práva, znovu tyto zásady porušuje. Otázky spojené s ochranou života jsou v kompetenci členských států,“ řekla konzervativní europoslankyně.

„Chcete, aby ženy vyšly do ulic v době pandemie. Jste znepokojeni tím, že spory v Polsku pohasínají,“ pokračovala Wiśniewská na adresu kritiků. V zemi se na podzim konaly masové demonstrace bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí ústavního soudu. Do ulic Varšavy a dalších desítek měst vyšly až statisíce lidí.

Během několika měsíců ale demonstrace organizované Stávkou žen zeslábly. Lidé znovu protestovali po „vytisknutí“ nálezu ve Sbírce zákonů na konci ledna. Demonstrace už ale nedosáhly podzimní intenzity. V aktuálním průzkumu pro deník Rzeczpospolita protesty Stávky žen podpořilo 60 procent dotázaných, proti je 20 procent.

Od konce ledna jsou v Polsku umělé potraty legální jen v případě ohrožení života matky, znásilnění a incestu. Umělá interrupce není nově možná ani v případě, že plod nemá šanci po porodu přežít.

Deník Gazeta Prawna v pondělí upozornil, že prokuratura v Bělostoku si vyžádala dokumentaci k potratům provedeným po 22. říjnu z důvodu těžké vývojové vady plodu. Tehdy došlo k oznámení závěrů ústavního soudu, samotný nález ale vstoupil v platnost až 26. ledna. Státní prokuratura to v úterý označila za chybu. V současnosti už by se takové zákroky stíhat mohly.