Článek
„Já se vůbec neodvažuji říct dědeček. Nikdy jsem to neříkala, protože k Muchovi vzhlížím úplně jako ke svátosti,“ svěřuje se architektka Jarmila Plocková, vnučka světově proslulého malíře Alfonse Muchy.
Po svém dědečkovi zdědila nejen výtvarné nadání, ale částečně i povahu. „Pracovně jsem hrozný pedant, detailista. S radostí jsem zjistila, že u Muchy to bylo povýšené na 200 procent. Všechny detaily, než je nakreslil, si nastudoval. Každou květinu, každou lidskou figuru… Měl to tak dokonale prostudované, že nic nebylo náhodné, neimprovizoval,“ dodává Plocková.
Přitom trvalo neskutečně dlouho, než mohla o své příbuzenské vazbě k rodině Muchových mluvit veřejně a bez obav, že ji někdo nařkne z toho, že se chce jen přiživit na slavném jménu. Jarmila Plocková je totiž nemanželským dítětem. Malíř Alfons Mucha měl syna Jiřího, který se, byť v té době již ženatý, zamiloval do krásné Vlasty Plockové. A protože i ona byla vdaná, drželi svůj vztah víceméně v tajnosti.
Z milostného poměru se pak narodila Jarmila. O tom, že jejím otcem není Alexandr Plocek, kterého jako svého otce vždy ctila a milovala, nýbrž pro ni do té doby rodinný přítel Jiří Mucha, se dozvěděla až ve svých 20 letech. S Jiřím Muchou se od té chvíle začala aktivně stýkat a také spolu pracovali.
Jiří Mucha šel dokonce tak daleko, že své dceři odkázal autorská práva na zachování uměleckého odkazu Alfonse Muchy. „Napsal mi notářsky přání, že chce, abych byla pokračovatelem. Nezávisle na jeho životě. Tedy že i po smrti budu pokračovatelem v díle jeho otce, což je můj dědeček,“ dodává Plocková.
Jiří Mucha měl ale vedle nemanželské dcery Jarmily ještě syna Johna. Ten se narodil v manželství a byl tedy odjakživa vnímán jako legitimní dědic. „Já jsem až do smrti mého otce o tom poměru nevěděl. Byl jsem snad jediný, kdo to nevěděl,“ vzpomíná John Mucha. „Když jsem to pak zjistil, okamžitě jsem otevřel svou náruč. Na pohřbu otce seděla vedle mě, mluvili jsme o budoucnosti…“
Jenže, jak už to tak bývá, otázka dědictví nevlastní sourozence záhy rozkmotřila. A nakonec proti sobě stáli dlouhých sedmnáct let v soudních síních, kde musela Jarmila Plocková prokazovat pomocí genetických testů, že je skutečně pokrevní příbuznou Alfonse Muchy.
„Byl to spor o dědictví. Ona někdy říká, že to bylo o autorských právech. Není o tom debata, že to je moje nevlastní sestra. Ale prostě… Někde jsou rodiny, kde se lidé spolu baví. A také jsou bohužel smutné situace, kdy se spolu lidé nebaví,“ upřesňuje John Mucha.
Neshoda mezi sourozenci panuje i v otázce, kde by mělo být umístěno nejvýznamnější dílo jejich dědečka – Slovanská epopej. Dvacet monumentálních pláten, na kterých se Alfons Mucha snažil zachytit dějiny slovanských národů. O vystavování tohoto díla, jehož hodnota se dnes odhaduje na 3 až 5 miliard korun, se průběžně přetahuje Moravský Krumlov s Prahou už celé roky.
Zatím poslední vývoj dává naději Krumlovu. Ve středu doporučil zastupitelům magistrátní výbor pro kulturu, aby epopej umístili na zámek v Moravském Krumlově. Obrazy by tam byly do doby, než pro ně Praha postaví vlastní budovu.
Co si o přetahované o Slovanskou epopej myslí v Krumlově? A proč nevlastní sourozenci Muchovi stojí každý na opačném konci barikády v bitvě o tento národní klenot? Odpovědi v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který můžete v premiéře sledovat na Televizi Seznam každý čtvrtek od 20:50.
Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
