Je nový virus horší než chřipka? Ta ročně v Česku zabije na 2 000 lidí

Podle pondělní statistiky si zatím nový druh koronaviru, který se šíří z Číny do celého světa, vyžádal 80 životů, potvrzených případů nakažených je 2 744. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na čínské národní zdravotní organizace. První případy nákazy se přitom objevily přibližně před měsícem.

Jak zákeřné je onemocnění v porovnání s chřipkou? A co všechno o viru zatím víme? Seznam Zprávy přináší přehled toho nejdůležitějšího.

Schopnost šíření viru, který je infekční i v inkubační době, podle čínské národní zdravotnické komise začíná sílit. Největší počet případů ale zatím hlásí především ohnisko epidemie.

Vědci z univerzity v anglickém Lancasteru odhadují, že při současném stavu bude ve Wu-chanu do 4. února přes 190 tisíc nakažených. Úmrtnost se pohybuje kolem dvou procent.

Česko zatím žádný potvrzený případ koronaviru nemá. Někteří odborníci upozorňují, že je v našich podmínkách daleko větším strašákem chřipka. Ta v Česku podle Státního zdravotního ústavu každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionu obyvatel a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí.

Podle platformy Očkování proti chřipce celosvětově zemře na následky onemocnění chřipkou 1 500 až 2 000 lidí na každých 10 milionů lidí. Celosvětově tedy mluvíme každý rok o 250 000 až 500 000 lidí. Na rozdíl od 2019-nCoV, jak se nová nákaza označuje, však proti chřipce existuje očkování.

Co je to koronavirus

Podle ministerstva zdravotnictví koronavirus označuje čtyři rody virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název pochází od charakteristického uspořádání povrchu lipidového obalu virů ve tvaru sluneční koróny. Z rodiny koronavirů už je světu známý například SARS, který se epidemicky začal šířit okolo roku 2003.

Příznaky a přenos

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jde o vzduchem přenosnou kapénkovou infekci. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací problémy a teploty. Ale také smrtící choroby. Životní funkce přijímaných pacientů kvůli 2019-nCoV jsou obvykle stabilní. U 80 pacientů ale virus vyústil v těžké komplikace, kterým podlehli.

Kde se nákaza vzala

Dne 31. prosince 2019 městská zdravotnická komise v čínském Wu-chanu oznámila, že se ve městě vyskytlo množství pacientů s příznaky zápalu plic neznámého původu. Část pacientů byli prodejci a obchodníci na místním trhu s rybami a dalšími živočichy. Právě tržiště je považováno za zdroj nákazy. Z jakého živočicha se ale koronavirus na člověka přenesl, není jasné. Podle některých podezření nákaza vypukla po konzumaci hadího masa.

Kam se virus dostal

Epicentrum se nachází na pevninské Číně, vláda ale potvrdila i pět případů nákazy v Hongkongu a dva případy v Macau. Nový koronavirus se objevil také v Thajsku, na Tchaj-wanu, v Japonsku, Jižní Koreji, Vietnamu, Singapuru, Malajsii, Nepálu, USA, Francii, Kanadě a v Austrálii.

Americký konzulát ve Wu-chanu už má v plánu v úterý evakuovat své zaměstnance a některé další americké občany na palubě charterového letounu. Podobné opatření má v plánu Japonsko i francouzská vláda. Česko má v zasažené oblasti čtyři občany, kteří už projevili zájem odletět do Česka.

Co se děje v Číně

Starosta Wu-chanu přiznal, že reakce města na nákazu „nebyla dost dobrá“, a nabídl svou rezignaci. Ve městě se nyní urychleně budují dvě nemocnice s kapacitou 1 000 a 1 300 lůžek. První z nich má být hotová 3. února, druhá za tři týdny. Guvernér provincie Chu-pej uvedl, že hlavním problémem je nedostatek zdravotnických zásob. Stálý výbor politbyra, nejmocnější orgán v zemi, v sobotu zřídil speciální tým na boj proti šíření epidemie. Výbor nařídil úřadům všech úrovní, aby Wu-chanu, který je od čtvrtka prakticky uzavřený, zajistily zásobování. Čínský prezident Si Ťin-pching, který výboru předsedal, označil situaci za vážnou.

Čína také poskytne 60,33 miliardy jüanů (198 miliard Kč) na boj proti šíření nového koronaviru a o tři dny oficiálně prodlouží volno v souvislosti s oslavami nového lunárního roku, které začaly v sobotu. Konec novoročních svátků se posune z pátku na neděli 2. února.

Do Pekingu právě míří na jednání s místními úřady a zdravotními experty generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Co dělá Česko

Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové má být Česko na pozoru, ale není důvod k panice. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí oznámil, že chce na mezinárodním letišti v pražské Ruzyni zlepšit zatím nastavená opatření. Například piloti by podle něj měli při přistávání pasažéry informovat, že pokud cítí příznaky nemoci, mají se hlásit u zdravotní služby. Větší aktivitu čeká premiér také u pasové kontroly u příletů mimo schengenský prostor. Plošný screening ale nemá zatím podle hygieniků smysl.

„(Pasová kontrola) by se měla pasažérů ptát, zda nejsou z té oblasti… Samozřejmě bylo by možné kontrolovat všechny pasažéry z Číny,“ uvedl premiér.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce cíleně vytipovávat pasažéry, kteří vykazují příznaky nákazy. Zakazovat přímé lety z Číny do Prahy nepovažuje za racionální. Pražské letiště už ale pro lety z Číny vyčlenilo dva speciální vchody, které se budou pravidelně dezinfikovat.

Jak se chránit

Podle odborníků i ministerstva je třeba postupovat stejně jako při klasickém respiračním onemocnění. Vyhýbat se těm, kteří jsou zjevně nemocní, dodržovat základní hygienická pravidla, používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí. Kromě toho je vhodné nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí.

Nemocní by měli při kýchání a kašlání řádně užívat – nejlépe jednorázové – kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží nebo rukávem.