Článek
Teď je mu 70 let a je prý jediným člověkem v Gruzii, který toto tradiční nádobí vyrábí. Výrobce se nyní bojí, že starobylé řemeslo zemře s ním.
„Bylo mi 10 let, když moje matka zemřela a já jsem začal otci pomáhat. Bydleli jsme nedaleko odsud. Postupně – krok za krokem – jsem se tomu řemeslu vyučil,“ říká Avto. „Je na to zapotřebí zručnost a zároveň je to dost těžká práce. Za rok jich vyrobím okolo 150. Připravuje se na něm třeba chačapuri. Ketsi dává tomuto našemu tradičním jídlu unikátní přírodní chuť,“ dodává řemeslník.
Avto Šicharulidze žije ve vesnici Šum Amagleba. „Staří řemeslníci kdysi vyřezávali ketsi společně. Pracovali o pátcích a nedělích. To byly jediné dny volna. Jinak museli pracovat v zemědělském družstvu,“ vzpomíná Gruzínec. „Muži mezi sebou soupeřili, kdo vyrobí víc pánví. A pak se všichni společně navečeřeli a napili se vína. Pilo se z tradičních dřevěných kalíšků. Večer se pak ještě vrátili k práci.“
Zručný řemeslník se nyní obává, že po jeho smrti upadne celá technika v zapomnění. Proto se snaží najít svého následovníka. „Ptal jsem se už spousty lidí – mnohokrát. Přijď za mnou a já tě to naučím, říkal jsem jim. Nenašel jsem ale zatím nikoho. Snad se někdo najde, kdo by se to chtěl naučit. Teď má ale každý práci jinde. Mladí lidé odcházejí a ti staří umírají. Ale kdyby sem někdo přišel, tak by aspoň tohle tradiční řemeslo mohlo přežít.“
Více v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
