Hlavní obsah

Je mi to moc líto, byl to skvělej kluk. Vzpomíná Petr Janda na Hladíka

Petr Janda k smrti Hladíka: Je mi to moc líto, byl to skvělej kluk.Video: Anita Baselová

Ráno zemřel kytarista Radim Hladík na následky fibrózy plic, bylo mu 69 let.

Článek

Poslední koncert odehrál s kyslíkovou maskou

Ve věku 69 let zemřel ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Skupina Blue Effect už na začátku října přerušila ze zdravotních důvodů koncertování, poslední vystoupení absolvoval Hladík s kyslíkovým přístrojem. Na oficiálních stránkách kapely pak kytarista oznámil, že jeho jedinou šancí je transplantace plic.

Blue Effect či Modrý efekt ale vždy s Hladíkem

Hladík na sebe poprvé upozornil ve druhé polovině 60. let coby člen legendárních Matadors a brzy se stal všeobecně uznávaným domácím králem elektrické kytary a také inovátorem. Jako jeden z prvních tuzemských kytaristů použil booster, zpětnou vazbu či kvákadlo a i díky tomu často sklízel němý úžas posluchačů.

Na podzim roku 1968 stál u zrodu Blue Effectu, v němž se začal výrazně projevovat i autorsky. V dalších letech kapela několikrát pozměnila název (Modrý efekt, M. efekt) a především obsazení, postavení Hladíka jako vůdčí postavy však bylo nezpochybnitelné. V 90. letech vystupoval Blue Effect jen výjimečně, od roku 2004 Hladík koncertoval s notně omlazenou sestavou.

Nebavilo ho hrát na piano, tak začal s kytarou

Ke kytaře se dostal z trucu, protože ho nebavilo piano, na které se učil od svých pěti let. Studium konzervatoře po dvou letech vzdal a už jako patnáctiletý uspěl v konkurzu na místo kytaristy v pražské beatové skupině Komety („protože jsem hrál z not a že jsem uměl sólo Nothing Star"). První profesionální angažmá dostal v roce 1964 v klubu Olympik.

Později se Hladík díky své všestrannosti realizoval i v jiných žánrech než v rocku. Pražský rodák spolupracoval například s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, folkaři Jaroslavem Hutkou a Dagmar Andrtovou-Voňkovou či slovenskými muzikanty Pavolem Hammelem, Mariánem Vargou a mnoha dalšími. Kromě toho psal hudbu pro Laternu magiku i Křižíkovu fontánu nebo k loutkovým i rozhlasovým hrám. S manželkou Zlatou provozoval umělecké agentury a produkoval desky nastupujícím skupinám.

Doporučované