Český stát v řízení pandemie postupuje chaoticky. Je to vidět i na datech

Potřebujeme víc dat. Potřebujeme vědět, kde se nákaza šíří nejvíce, třeba strukturu profesí, a tomu přizpůsobovat opatření. Dostupné ukazatele ale signalizují, že stejně míříme k lockdownu, říká datová novinářka Kateřina Mahdalová.

„Všechny parametry ukazují, že jsme skutečně v průšvihu. Denní přírůstky nakažených rostou exponenciálně, stejně tak počty hospitalizovaných a počty pacientů s vážným průběhem nemoci,“ říká novinářka, která od září působí v týmu Seznam Zpráv, ale koronavirovou epidemii v Česku sleduje prostřednictvím dat od samého počátku.

„Lidem se to asi obtížně představuje, ale ty změny je třeba sledovat v delším časovém horizontu. Pokud současný stav ukazuje, že dnes máme 1 300 pacientů v nemocnicích, tak za 14 dní jich tam bude minimálně dvakrát tolik, tedy 2 600,“ dodává Mahdalová v podcastu Stopáž.

Aby toho nebylo málo, tak ubylo testů. „Nevíme, čím přesně to je, ale z dat je patrné, že testujeme méně. Je několik hypotéz. Částečně je to zřejmě tím, že ubylo samoplátců. Zhruba dva týdny se také neprovádějí kontrolní testy u všech pacientů, ti s mírným průběhem nemoci se totiž považují za bezpříznakové po uplynutí 10 dnů i bez testu. To může způsobovat ten pokles, ale úplné vysvětlení nemáme.“

Jaká je kvalita a dostupnost dat, která český stát veřejně poskytuje? S nástupem Romana Prymuly na resort zdravotnictví jsou podle novinářky data o pandemii otevřenější a panuje kolem nich méně zmatků.

„Třeba Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), se sdílení detailních dat hodně bránil. Obával se různých dezinterpretací, zároveň byl přesvědčen, že jeho úlohou je uklidňovat veřejnost. O tom já přesvědčená nejsem, spousta odborníků podrobnější data potřebuje. Ekonomové chtějí predikovat další vývoj, vyhnout se dalšímu lockdownu. Potřebují je i sociologové, kteří modelují chování lidí během pandemie. Dat byl zoufalý nedostatek. To přesvědčení, že by lidi mohla otevřená data přivést do paniky, neplatí. Ten efekt byl přesně opačný,“ hodnotí Mahdalová.

Sama ze srovnání dat, která denně zveřejňuje ÚZIS a krajské hygienické stanice, na konci září vyčetla, že hygieny třetinu z celkového počtu nakažených nepodchytily. „Teď se situace zlepšila, jde už jen zhruba o pětinu,“ říká novinářka, jejíž služby využívá i deník The Wall Street Journal.

Proč nejsou data o pandemii sjednocená? Zasáhl koronavirus do volebního chování lidí? Jak by zdravotnickým datům mohly pomoci údaje z chytrých hodinek a fitness trackerů? Poslechněte si celý díl Stopáže v úvodu článku.