Článek
Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tedy pašije, a v kostelích se světí kočičky a jiné zelené větvičky symbolizující palmové ratolesti, kterými byl vítán v Jeruzalémě. Dneškem zároveň začíná pašijový týden, který směřuje k hlavním svátkům církevního roku, Velikonocům. Pro nevěřící jsou Velikonoce oslavou příchodu jara. Letošní oslavy ale stejně jako před rokem omezují opatření proti šíření nemoci covid-19.
Účast na bohoslužbách je omezena na deset procent kapacity kostela k sezení a lidé v kostelích musí mít respirátor a dodržovat rozestupy. Je rovněž zakázán hromadný zpěv s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě. Lidé navíc musí slavit Velikonoce co nejblíže místa svého bydliště, protože podle vládního nařízení nesmí opouštět okres, ve kterém mají trvalé bydliště. Vedení tuzemské katolické církve doporučilo vynechat i průvody obvyklé pro velikonoční svátky. Letos tak nebude ani průvod, ve kterém se věřící tradičně vydávají do kostela na Květnou neděli.
Datum Velikonoc se odvozuje od velikonoční neděle, která je první nedělí po prvním jarním úplňku. Po Květné neděli následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční.
Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.
Velikonoční pondělí patří převážně lidovým zvykům a tradicím, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Je spojené s koledou, pomlázkou, malovanými vejci a tradičními pokrmy.
