Je jasno. Čína a Nepál se shodly na výšce Mount Everestu

Nepálci jí říkají Sagarmatha, Tibeťané Džomolangma, Mao Ce-tung ji pojmenoval jako horu Sino-nepálského přátelství. Slavný Mount Everest je sice nejvyšším vrcholem světa, ve vzduchu však poslední roky visel otazník nad jeho skutečnou výškou a nad tím, komu vlastně toto himálajské území náleží.

V odpovědi na první otázku si Nepálci s Číňany po letech plácli. Cesta ke společné řeči ale byla trnitá. Zatímco atlasy a mapy uvádějí oficiální výšku odpovídající i nepálským měřením 8 848 metrů nad mořem, podle Číny měla hora měřit až o čtyři metry méně.

Číňané provedli průzkum v roce 2005. Tehdy atlasový údaj zpochybnili a nově naměřených 8 844,43 metru označili za dosud nejpřesnější údaj vůbec. Rozkol s nepálským měřením způsobila rozdílná metoda měření. Zatímco Čína brala v potaz jen skalní základnu a neřešila sněhovou pokrývku, Nepál sněhovou čepici započítával.

O deset let později začala nepálská strana trvat na tom, že výšku hory ovlivnilo místní zemětřesení o síle 8,1 stupně, které mohlo pokrývku o několik centimetrů setřást.

V roce 2019 obě země po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Nepálu podepsaly dohodu, podle které se mají na vědeckém výzkumu podílet rovným dílem. K mírnému rozladění Nepálců to byla čínská expedice, která 27. května 2020 vyrazila na světový vrchol znovu. Tehdy sice výsledek svého měření neoznámila, z vrcholu hory ale slavnostně uskutečnila telefonní hovor a světu oznámila, že „5G signál je na Mount Everestu velmi dobrý“. Květnová mise použila navigační satelitní systém BeiDou, rivala americké GPS.

Bez větších podrobností tak v úterý přišlo z Pekingu společné prohlášení Nepálu i Číny – podařilo se dohodnout na jednotném údaji 8 848,86 metru. Čínská média uvádějí, že „dosažení konsenzu v této otázce odráží vzájemný respekt a ochotu obou zemí rozšířit spolupráci podporou sdílení informací“. Džomolangma tak zjevně konečně dostála své symboliky hory vzájemného přátelství.

Nepál minulý měsíc zrušil sedmiměsíční zákaz horolezeckých expedic, který trval od března a měl citelný dopad na místní ekonomiku a cestovní ruch. Horolezci musí nově do výbavy přibalit také negativní test na koronavirus a před cestou do hor absolvovat týdenní karanténu v místě ubytování.

Oblast nejvyšší hory světa se stala terčem neshod mezi Nepálem a Čínou už v 60. letech minulého století, kdy si oblast během návštěvy tehdejšího premiéra Bishweshwara Prasada Koiraly v Číně nárokoval Nepál. Mao Ce-tung tehdy navrhl, že se Mount Everest rozdělí na dvě stejné poloviny. „Toto lze vyřešit tak, že každé straně připadne jedna půlka. Jižní část je vaše a severní část je naše,“ řekl dle dobových záznamů „Velký kormidelník“.

Tehdy také navrhl Mount Everest přejmenovat. „Nebudeme horu nazývat Everestem, toto jméno jí dal Západ. Nebudeme říkat ani Sagarmatha, ani Džomolangma. Pojmenujme ji jako horu Sino-nepálského přátelství. Tato hora má nejvyšší vrchol na světě s výškou přes 8 800 metrů. Spojené státy, Sovětský svaz a Indie nemají žádnou takto vysokou horu. Mají ji pouze naše dvě země.“ Od této Maovy reakce se ale spor o území jen přeléval z jedné historické etapy do druhé.