Článek
„Kájík byl v kómatu, byl tam několik dní, kdy každý den nám přišli říct, že jeho stav je opravdu kritický. Že se máme prostě připravit na to nejhorší,“ vzpomíná Jana.
Vraťme se ale na začátek příběhu. Syn paní Vitáskové se narodil jako úplně zdravé dítě. „Druhý den na odpolední směně měla službu jistá zdravotní sestra, která vlastně přišla a odnesla si Kájíka spolu s dítětem, se kterým jsme leželi na pokoji. A odnesla si je jen tak v rukou. A když mi Kájíka vrátila, tak Kájík plakal. A plakal v podstatě stále a plakal celou noc. Pořád prostě plakal. A když ležel v té postýlce, tak jakoby koukal za sebe. Zajížděly mu oči nahoru. Tak jsem samozřejmě upozornila na to tu sestru, protože já jsem si jako laik myslela, že má oční vadu. No a sestřička mi řekla, že je to normální, že se rozhlíží,“ pokračuje paní Vitásková.
Kája ale přestával pomalu pít, a když už něco vypil, následně to vyzvracel. Po čase už obloukovitě. I na toto měla paní Vitásková onu sestru upozornit. Odpovědí bylo, že špatně kojí a že se takto každý novorozenec čistí. Třetí den, kdy měla být paní Vitásková z nemocnice i se synem propuštěna, se ale zdravotní stav novorozeného Káji nezdál ani samotnému lékaři.
Křivka hmotnosti šla totiž razantně dolů. Dle slov paní Jany Vitáskové ale u tohoto rozhovoru měla být přítomna opět ona zdravotní sestra, která měla lékaři říct, že dohlédne na kojení.
„Kája se napil, já jsem si ho zvedla, okamžitě všechno obloukovitě vyzvracel. Já jsem nevěděla, co řekla sestra doktorovi. Nicméně potom jsem se dozvěděla ze zdravotní dokumentace, že prospěl, že se napil, všechno v pořádku. Takže nás propustili domů,“ líčí dál svůj příběh Jana Vitásková.
Doma se neklid Káji proměnil v extrémní spavost a prohlídka u pediatričky skončila vlastně do ztracena. Ačkoliv paní Vitásková upozorňovala sestřičku na to, že se synem není něco v pořádku, byla opět uklidněna, že vše je standardní. Že každé dítě je jiné a že není dobré je srovnávat.
Po tomto už paní Vitásková, jak sama říká, začala pomalu pochybovat sama o sobě. Že snad už vidí věci, které ve skutečnosti nejsou pravda.
Stav malého Káji se ale krátce nato razantně zhoršil. Neustálé zvracení, průjem, propínání se do mostu a absolutní nekoordinovanost očí. 20. dubna byl převezen záchrannou službou do FN v Olomouci. Závěr službu konající lékařky zněl - střevní viróza.
„A v tu chvíli už jsem řekla ne! Ne, ne, prostě ne! Takže paní doktorka zavolala paní doktorku z JIP, která přišla, jenom se na Káju podívala a už zvedala telefon. Zařizovala CT mozku, magnetickou rezonanci a během noci přišli za námi a řekli nám, že má vlastně těžké krvácení do mozku. A že se máme připravit na to, že to nepřežije. Akorát jediná otázka na nás pořád byla. Nespadl vám? Netřásli jste s ním? To jsme samozřejmě vyloučili. Pak přišel chirurg, který Káju operoval a ukazoval nám na hadičku, která vedla z jeho hlavy. Říkal, ať se podíváme na tu krev. Že je tam několik dní. Že je prostě stará,“ dodává maminka Káji.
Několik složitých neurochirurgických operací, několikaměsíční pobyt v nemocnici, ale Kája nakonec boj o svůj život zvládl. Domů se vrátil jako hadrová panenka. Prognózy? Nebude chodit, mluvit, neví se, zda slyší, vidí. Nikdy se nepřiblíží zdravému dítěti. A tak roky ubíhaly. Jediná myšlenka, která ale za ty roky u paní Jany nezmizela, byla, co se tenkrát v porodnici stalo.
Podezření, že k něčemu tenkrát ve Šternberku došlo, se nemohla zbavit. Bagatelizování jí zmiňovaných příznaků, které nebyly zapsány ve zdravotní dokumentaci, do jejích domněnek zapadalo. Neměla ale v tu chvíli nic v rukou. Byl to skutečně jen pocit, který jí nedal spát.
V roce 2018, tedy osm let po porodu svého syna, absolvovala paní Vitásková běžnou gynekologickou prohlídku. Nová lékařka, ke které byla paní Jana přidělena, ale nečekaně otevřela Pandořinu skříňku.
„Ona mi řekla, že si mě pamatuje v té souvislosti, že můj syn spadl sestře. V tu chvíli si uvědomila, že já to nevím. Viděla, jak jsem v šoku, a snažila se mě uklidnit tvrzením, že sestra je pouze lidský faktor, a že se to stát může,“ říká paní Vitásková.
Šok z tohoto sdělení nedokáže maminka Káji ani dnes úplně vstřebat. Nemůže se smířit s tím, že o té hrůze, kterou zažila a kterou si prošla, celou dobu možná někdo věděl. Lékařka to, co tenkrát Janě Vitáskové řekla, komentovat před námi nechtěla. Na naše dotazy ohledně jejího sdělení o pádu miminka nás odkazovala na vyjádření tiskového mluvčího nemocnice. Nicméně právě toto tvrzení, že její syn zdravotní sestře upadl, vedlo paní Vitáskovou k rozhodnutí žalovat nemocnici za možné zanedbání péče.
Samotná nemocnice se k tomuto případu vyjádřila následujícím sdělením prostřednictvím tiskového mluvčího Adama Knesla.
„Vedení spol. AGEL Středomoravská nemocniční, a. s. si plně uvědomuje citlivost případu chlapce Karla Vitáska narozeného v Nemocnici AGEL Šternberk již před více než 11 lety. Současně ovšem plně stojí za veškerým personálem Nemocnice AGEL Šternberk, který poskytoval lékařskou i ošetřovatelskou péči, jak na gynekologicko-porodnickém, tak i na novorozeneckém oddělení. Vzhledem k tomu, že celá kauza je aktuálně řešena soudně, když k podání žaloby bylo přistoupeno až s odstupem téměř deseti let od narození chlapce a jeho jediné hospitalizace v Nemocnici AGEL Šternberk, rozhodlo se vedení AGEL Středomoravská nemocniční, a. s. v tuto chvíli věc ponechat bez komentáře.“
Jak se k celému případu postaví soud, nelze v žádném případě předjímat. K dispozici jsou nyní tři znalecké posudky z oboru neurochirurgie a neonatologie, které si nechaly vypracovat obě dvě strany sporu. Znalci měli odpovědět, zda došlo k nitrolebečnímu krvácení spontánně, či vinou úrazu. Samotná lékařka, která sdělila Janě Vitáskové informaci o pádu dítěte, bude pravděpodobně předvolána k soudu jako svědek.
Nicméně v čestném prohlášení, které soudu předtím poslala, popřela, že by paní Vitáskové někdy něco takového řekla. Martin Začal, právní zástupce paní Vitáskové, ale vidí zásadní problém celé věci hlavně v přístupu nemocnice.
„Každý ten lékařský posudek říká, že nejsou schopni určit na sto procent, jak to přesně bylo a jak to vzniklo. Mohlo to být způsobeno i nějakým třesem. My nevíme, jak ten pád vypadal. Jestli to byl pád, jestli to byl náraz, zachycení, to nevíme, ale víme, že tam byly ty negativní příznaky a že je nemocnice nevyšetřila. To je to primární.“ Více v úvodním videu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
