Článek
„Kdybychom se na rozpočet podívali jen jako účetní, není těch 40 miliard příliš vysoké číslo,“ říká v rozhovoru pro Seznam analytik BHS Štěpán Křeček. Průměrná hodnota deficitu státního rozpočtu od vzniku Česka je totiž kolem 50 miliard.
„Ovšem pokud bychom rozpočet hodnotili jako ekonomové a zohlednili i kondici ekonomiky nebo to, co se děje ve světě, bylo by lepší, abychom sestavovali vyrovnané rozpočty,“ dodal Křeček.
Ministerstvo financí navrhlo schodek rozpočtu 40 miliard nejen pro letošní a příští rok, ale i jako výhled do dalších let. V loňském roce přitom výsledek hospodaření skončil úplně jinak – dostal se do plusu. V roce 2018 tak stát hospodařil s plusem skoro 3 miliardy korun. Záporné výsledky navrhuje ministerstvo financí už několik let. Čísla ale na konci roku většinou neodpovídají. Jsou lepší. Podle některých odborníků byl postup úřadu záměrný, aby se mohl prezentovat lepšími výsledky.
Důchodcům i učitelům víc, zapomíná se na bydlení
Víc půjde z rozpočtu příští rok jak důchodcům, tak učitelům. „Lze pochválit růst výdajů na platy učitelů. Díky tomu by se mohla postupně stabilizovat situace ve školství. Vyšší platy učitelů však nepomohou modernizovat výuku, která v mnohých ohledech zaspala v minulém století,“ říká ekonom, který sám taky učí na Vysoké škole ekonomické.
Penzisté pak dostanou přidáno 900 korun měsíčně, průměrně se tak dostanou na 14 300 korun. Na dlouho to ale bude podobně velké skokové zvýšení. Jinde má ale státní rozpočet mezery.
„Ve státním rozpočtu zcela postrádám výdaje na řešení problémů spojených s realitním trhem,“ uvedl Křeček. Mladí lidé si pak nemohou dovolit vlastní bydlení. „Státní půjčky na bydlení se ukazují jako neefektivní nástroj, který neřeší problém vysoké ceny nemovitostí,“ dodává analytik.
A plány vlády nekončí pouze u přerozdělování peněz. Návrh tak třeba počítá se zrušením skoro 6 tisíc pracovních míst. Jenže vzápětí se v něm píše, že přibýt ale mělo 1 600 učitelů, 3 150 lidí v neučitelských profesích, 1 000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů. Což jinými slovy znamená, že víc lidí by se mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se jich mělo seškrtat.
„Struktura státního rozpočtu není příliš ambiciózní a nesnaží se bojovat s mandatorními výdaji,“ uzavírá Křeček.
Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 dochází k nárůstu o 92,8 miliardy Kč. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.
