Článek
V Česku se objevují případy lidí, kteří jsou nedůvěřiví k vakcíně od firmy AstraZeneca, a jakmile se dozvědí, že by jim měla být aplikována právě tato látka, raději odřeknou. „Ano, takové případy zaznamenáváme,“ potvrdil pro Seznam Zprávy středočeský koordinátor očkování Martin Polák.
Situace je pravděpodobně odrazem zpráv, které přichází ze zahraničí. Seniorům či obecně lidem nad 55 let očkování touto vakcínou nedoporučují třeba Polsko, Německo, Francie, Itálie či Jižní Korea. Argumentují tím, že vývojáři stále nedodali dostatek dat o tom, že by byla látka v této věkové skupině dostatečně účinná.
Podle Martina Poláka jednotlivá očkovací místa po Ministerstvu zdravotnictví požadovala jasné stanovisko, zda je vakcína pro lidi nad 55 let vhodná. To však neobdržela. „Abychom podpořili očkování touto vakcínou, vydali jsme stanovisko krajských koordinátorů očkování v souhlasu s krajským radním pro zdravotnictví (Pavlem Pavlíkem, ODS, pozn. red.), které vychází z doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky a Světové zdravotnické organizace,“ dodal Martin Polák.
Jak vyplývá z odpovědi, kterou resort zaslal redakci Seznam Zpráv, o vydávání zvláštního stanoviska k vakcíně AstraZeneca se ani neuvažuje, stačí podle něj právě to, že se za látku zaručila Evropská agentura pro léčivé přípravky, která horní věkový limit nestanovila.
„Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli neplánuje vydávat žádné doporučení, které by nabádalo k jinému postupu, než je ten uvedený v Souhrnu údajů o přípravku, takzvaném SPC. Není k tomu důvod,“ napsala mluvčí Barbora Peterová. „Věkový limit pro užití není z odborného hlediska nijak omezen. Omezení, která přijaly některé státy, byla vždy spíše doporučením z hlediska národních očkovacích strategií,“ dodala.
Průběh očkování v Česku.
Čekání na tvrdá data
Pochyby ohledně účinnosti však AstraZeneca odráží dlouhodobě. Podle nedávno zveřejněných výsledků studií byla účinnost látky po aplikaci druhé dávky v rozestupu 12 týdnů až 82,4 procenta. Po jediné dávce výzkumníci při odstupu tří měsíců naměřili 76procentní účinnost. Prokázala se také poměrně vysoká účinnost proti přenosu viru. Tyto studie však probíhaly zejména na lidech ve věku 18 až 55 let, což je pro některé státy důvodem ke zmiňované zdrženlivosti.
V publikovaných výsledcích hodnocení účinnosti vakcíny bylo zařazeno do klinické fáze 2 a 3 jen 10 až 12 procent lidí ve věku 56 až 69 let a pouze jednotky procent lidí starších 70 let.
Podle imunologa Václava Hořejšího však není důvod obávat se, že by látka nebyla pro seniory účinná, byť kompletní data zatím zveřejněna nebyla.
„Nemyslím si, že existují silné důkazy, že je tato vakcína pro starší lidi významně horší než jiné. Kdybych měl možnost nechat si ji aplikovat, tak to okamžitě udělám, a to je mi 71,“ uvedl.
Například Česká vakcinologická společnost v aplikaci vakcíny od AstraZenecy seniorům nevidí problém, je podle ní ale zatím vhodnější spíše pro skupinu do 55 let. Starším ročníkům ji doporučuje v případě nedostatku mRNA vakcín. Mezi ty se řadí látky od Pfizeru a Moderny.
Definitivní tečku za spekulacemi by nicméně mohly přinést studie, které vývojáři dodatečně zpracovávají a které se právě na starší skupiny obyvatel zaměřují. Podle šéfa britského Výboru pro humánní léčivé přípravky Munira Pirmohameda vypadají průběžná data optimisticky. „Není zde žádný důkaz o tom, že by byla účinnost nedostatečná,“ citoval odborníka server Irish Times.
Je však zároveň otázkou, zda se Česku i po rozptýlení pochybností podaří nastartovat avizované masivní očkování, ke kterému měla právě látka od AstraZenecy díky své jednodušší logistice přispět.
Jak už v úterý Seznam Zprávy upozornily, vakcinaci brzdí i výběr distributorů, který se odehrává na poslední chvíli. Podle informací, které redakci ministerstvo poskytlo, bylo do republiky zatím dodáno 40 800 dávek. Aktuální statistiky přitom ukazují, že bylo podáno jen 1844 dávek této látky.
