Článek
Ani letos hollywoodská akademie neunikla nařčení z nevyváženosti nominací na Oscary 2020. Skutečnost, že letos 68 % nominovaných byli muži a 84 % bílých, si vysloužila na internetu vlastní hashtag – #Oscarsprettymuchwhiteandmale.
Tradičně nepříjemné situaci nepomohla ani některá americká média, podle kterých byl jediným „barevným“ mužem v užší nominaci na sošku španělský herec Antonio Banderas. Zaskočených Španělů se okamžitě začali zastávat lidé na sociálních sítích, kteří americký tisk nařkli z rasismu.
Server Deadline na svém Twitteru zveřejnil informace o dvou nominovaných tmavé pleti, Banderasovi a afroamerické herečce Cynthii Erivo. Tweet po návalu kritiky server smazal. Časopis Vanity Fair zase po vlně kritiky odstranil připomínku, že „Španělé nejsou technicky vzato považováni za barevné“.
Španěl, Evropan, Hispánec, Latinoameričan?
Španělský deník El País ve čtvrtek při vysvětlování z evropského pohledu těžko pochopitelného sporu začal americkou historií vnímání rasové otázky. Píše, že ve Spojených státech má rozlišování jednotlivých etnik politickou váhu po celé dekády. Vyzdvihování rozlišností jednotlivých etnik mělo napomáhat boji proti diskriminaci nebo zviditelnění různých komunit.
Sčítání lidu ve Spojených státech v 70. letech zahrnovalo označení „Hispánci“ pro všechny Američany pocházející ze španělsky hovořících zemí – Mexika, Portorika, Kuby a dalších. Dřív se měli mexičtí Američané označovat za „bílé“, s čímž ale nesouhlasili a naopak chtěli prosazovat svůj pravý původ. Objevovaly se i skupiny aktivistů, které bojovaly za zavedení své vlastní kategorie. Termín „Hispánci“ nicméně neuspokojil ty, kteří se necítili ztotožněni se španělským koloniálním dědictvím. Začal se tedy používat i termín „Latinoameričané“, mezi které se řadí domorodci i Brazilci.
„Zeptejte se jeho“
„Rasa je sociální konstrukt odkazující k místu, kde člověk vyrostl a která země je jeho domovem,“ řekla španělskému plátku socioložka Clara Rodriguezová. „V Portoriku jsem běloška, ale ne ve Spojených státech.“ Specialistka na rasovou a etnickou klasifikaci vysvětluje, že se svých studentů Fordhamské univerzity v první řadě ptá, „kdo jsou“.
Někdy Dominikánec s velmi tmavou pletí neřekne, že je „černý“, jindy se Afroameričan definuje jako míšenec. „Jestli je Antonio Banderas ‚barevný‘, na to se zeptejte jeho. Ricky Martin nemá tmavou pleť, ale definuje se jako barevný, protože má původ v Portoriku,“ dodává.
Sociální konstrukt
Spisovatel Ed Morales, autor knihy Latinx: nová síla v politice a kultuře, říká, že ve Spojených státech je důležitým faktorem pro určení rasy také jazyk. „Jestliže vás zastaví policista a vy na něj promluvíte se silným španělským přízvukem, jeho vnímání vaší rasy, bez ohledu na váš vzhled, se může změnit,“ cituje Moralese El País.
Rasa podle současné vědy z genetického a biologického hlediska v podstatě neexistuje a podle Moralese si to lidé už začínají uvědomovat. „Před třiceti lety si většina lidí myslela, že určení rasy je jednoznačné a že je daná geneticky či biologicky. Dnes si spousta lidí myslí, že je to sociální konstrukt. A to je značný posun. Novodobý koncept, že rasa záleží na vnímání každého, je pochopitelnější,“ vysvětluje Morales.
Další odborník, profesor historie na Chicagské univerzitě Ramón A. Gutiérrez, považuje spor kolem Banderase za legrační. „Některá média využívají fotku Antonia Banderase jako důkaz toho, že Hollywood není rasistický. Dosáhli ale přesného opaku.“ Stejně jako mnoho dalších odborníků se domnívá, že rasa je subjektivní.
„Myšlenka vnímání rasy ve Spojených státech je jako značka Cadillac. Každý rok vychází nový model, ale diskriminace přetrvává.“
