Jazykovým školám hrozí krach. Kurzy jsou zrušené, o výuku na dálku není zájem

Marcela Hergesselová založila Mezinárodní jazykový institut v roce 1994. Malou jazykovou školou v Mostě od té doby prošlo tisíce žáků, zaměstnanců firem nebo studentů pomaturitního studia. Teď ale škole po čtvrt století fungování reálně hrozí likvidace.

„Stát tuhle krizi přečká, ale mně za chvíli přijde účetní a budeme řešit, jestli to přežijeme,“ říká Hergesselová.

Zvlášť malé jazykové školy mají problém. Pomaturitní studium se sice odloží a lekce „jeden na jednoho“ je možné dělat i přes videohovor, největší část tržeb mají ale jazykovky ze školení pro firmy. Ty přitom teď samy bojují o přežití a vzdělávání zaměstnanců odsouvají.

„Minulý týden to ještě nevypadalo tak tragicky, ale teď nám kurzy už zrušili úplně všichni,“ popisuje jednatelka Mezinárodního jazykového institutu. U svého největšího odběratele vyučovala mostecká škola 280 hodin měsíčně, teď jich má 26. „To firmu při životě neudrží,“ dodává Hergesselová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) jazykové školy přímo nabádá, aby vyučování přerušily. Už ale nedodává, z čeho mají firmy a jejich lektoři žít.

„Dle usnesení vlády č. 215 je možné se potkávat a volně pohybovat pouze v nezbytně nutných případech, tudíž školení by mělo být zrušeno, popřípadě pokud je zcela nezbytné, tak ho uskutečnit prostřednictvím internetu nebo jiných vzdálených prostředků,“ píše v odpovědi tazatelům na internetových stránkách MPO.

Nezbytné? Jak se to vezme. Pro firmy určitě ne, pro jazykové školy - naprosto. Řešením ale nejsou ani lekce po internetu nebo použití „jiných vzdálených prostředků“. Firmy totiž často používají svůj software a jinému se brání. Ani běžné aplikace pro videohovory tak svým zaměstnancům často neumožňují nainstalovat.

„Všechny školy mají ohromný problém v hledání nějaké online platformy. Nejenže jsou pro nás na rozdíl od státního školství placené, ale hlavně pro firmy je problém je používat,“ vysvětluje ředitelka kolínské LEVL languages Vlaďka Zalabáková Tvrdíková.

Větší jazykové školy na rozdíl od těch menší zatím neřeší existenční problémy. Musí ale dobře počítat, jak dlouho mohou za nouzového stavu fungovat. I pražská jazyková škola Glossa přišla o většinu zakázek. Bez finanční pomoci se tak pravděpodobně neobejde.

„Jestli nám tržby během nouzového stavu poklesnou o 70 procent, tak to bude skvělé. Ale asi se propadnou ještě víc. Vůbec tragická je ale situace pro lektory, protože jsou placení od hodiny,“ přiznává ředitel Glossy David Dvorský.

Lektoři jsou osoby samostatně výdělečně činné. Během nouzového stavu tak přišli o příjmy, ale ztrátu jim nikdo nenahradí. Navíc stejně jako malé jazykové školy nemají šanci dosáhnout na bezúročnou půjčku, kterou pro podnikatele připravila vláda.

„Zkusili jsme tu žádost vyplnit, ale zjistili jsme, že bez přítomnosti účetní ve firmě to nejsme schopni dát dohromady,“ přibližuje Hergesselová, že pro malé firmy jde o administrativně velmi obtížnou žádost.

Jazykové školy se tak shodují, že jediné, co by jim v současné době pomohlo, by bylo snížení daní nebo odvodů na sociální a zdravotní pojištění, případně kompenzace mezd zaměstnanců, kteří jsou doma na překážkách v práci.

„Rádi bychom zahlédli nějaké světlo na konci tunelu,“ říká k tomu Dvorský.

Uvidí se už v nejbližších dnech. To bude o dalších podpůrných opatřeních pro podnikatele jednat vláda.