Článek
Na sociálních sítích, ale i na ostatních platformách se často šíří podvodné reklamy a články, které uživatele lákají na různé výhody. Tváří jedné z nich se v minulosti stal někdejší nejbohatší Čech a zakladatel impéria PPF Petr Kellner, který lidem radil, jak „může mít každý český občan dodatečný příjem“. Po jeho nečekaném úmrtí si podvodníci „vypůjčují“ identity jiných slavných Čechů, například Jaromíra Jágra nebo Leoše Mareše.
Na první pohled text, na který narazila redakce SZ Byznys, vypadá jako běžný článek na zpravodajském portálu. Podvodníci například napodobují portál televize Prima (se smyšleným názvem Prim), kde je kromě textu, fotografie, data publikace a komentářů pod článkem uveden i autor, byť s nepravděpodobným cizojazyčným jménem.
„O daném problému víme, pravidelně se opakuje již několik let. Bez identifikace provozovatele závadných webových stránek je však postup obtížný,“ uvedla PR manažerka FTV Prima Gabriela Semová.
Jde o takzvaný scam neboli spam, který obsahuje podvodné techniky a prostřednictvím manipulace chce získat důvěru uživatele. Poté jej podvodníci donutí, aby jim poslal peníze, nebo z něj vylákají osobní údaje.
„Často zároveň odkazují na různé investiční portály, které od uživatele požadují okamžitou úhradu určité sumy peněz, aby získali další výhody. V mnoha případech jde o globální kampaň, u které se v jednotlivých státech pouze mění jména a fotografie známých osobností, aby odpovídaly daným zemím,“ říká Alexej Savčin, odborník na phishing ze společnosti Avast. Veškerá komunikace přitom probíhá na dálku. Slibované služby se však člověk nedočká.
Podvodný web napodobující stránky televize Prima.
Podvodníci k získání důvěry využívají především jmen známých osobností. „V Česku jsme zaznamenali celkem 26 937 návštěv stránek, kde se podvodníci vydávali za Petra Kellnera, Andreje Babiše, Leoše Mareše nebo matky samoživitelky, které vydělávají nevídané sumy,“ uvedl Savčin.
V jednom z článků se snaží důvěru získat smyšleným rozhovorem Jaromíra Jágra v České televizi, zmíněný rozhovor s moderátorem Danielem Takáčem ale redakce SZ Byznys na webu ČT nenalezla (podvodný text uvádí, že na „stažení textu tlačila Česká národní banka“).
Podvodníci využívají i jména zahraničních osobností – například zakladatele Microsoftu Billa Gatese nebo zakladatele společnosti Virgin a miliardáře Richarda Bransona. Ti mají mít údajně podíl na vzniku v článku propagované služby.
Celebrity v podvodných článcích často „lákají“ na výhodné investice do bitcoinu nebo na vysoké finanční zisky bez práce. Kliknutím na reklamu, která se může objevit například na Facebooku, Googlu a dalších místech, se však uživatel dostane na podvodný web.
Stránka může například hlásat, že Jaromír Jágr investuje 1,5 milionu eur do start-upu a říká, že „zde se nachází budoucnost“. Celý text je psaný poměrně krkolomnou češtinou a láká na to, že z kohokoli udělá za tři až čtyři měsíce milionáře.
Hokejista Jágr teď podle podvodného článku údajně vydělává investicemi do kryptoměn prostřednictvím neexistující stránky pro obchodování s bitcoiny. „Ve svém životě jsem neviděl větší příležitost, jak rychle vytvořit menší bohatství. Všem doporučuji, aby se na to podívali, než to banky uzavřou,“ stojí v textu. Jde však o vymyšlený text s cílem oklamat lidi.
Autenticitu textu mají dodat i komentáře nadšených uživatelů domnělé služby. Ty se tváří jen jako několik minut nebo hodin staré a žádný z nich není kritický nebo negativní.
Autoři podvodu využívají i tzv. FOMO efektu (z anglické zkratky fear of missing out – strach z promarněné příležitosti) a na konci textu stojí „aktuální“ informace, že už nezbývá mnoho času, aby se uživatel připojil. Například že z České republiky se k investování do bitcoinu, které slibuje zhodnocení i v tisícovkách procent, může připojit už jen omezené množství lidí. „Právě jsme obdrželi informaci, že (…) nyní je (37) volných míst. Pospěšte si a zaregistrujte se, abyste si zajistili místo,“ stojí na konci textu.
„To všechno je lidem servírováno na jedné stránce, aby se jim vše ulehčilo a podvodníci měli větší konverzní poměr,“ říká Michal Špaček, který vyvíjí webové aplikace a zajímá se o jejich bezpečnost.
Web obsahuje i údajně čerstvé facebookové komentáře, a to včetně japonských uživatelů píšících v češtině.
Podle Špačka by lidé hlavně neměli věřit všemu, co uvidí na internetu. „Měli by si přečíst recenze a ptát se ‚proč‘, a to obzvlášť když nabídka vypadá příliš dobře,“ říká.
Pokud uživatelé na takovou stránku narazí, odborníci doporučují, aby si ji nejprve prověřili. „Pokud je hodnocení spíše negativní, jedná se pravděpodobně o podvod a lidé by v takovém případě neměli vyplňovat žádné své údaje ani posílat peníze,“ radí Savčin.
