Článek
Spekuluje se o miliardových škodách i v tomto druhu byznysu, ale konečné sčítání je ještě daleko. Bolet to ale určitě bude. Zároveň se ovšem může ukázat, že všechno zlé může být aspoň pro něco dobré.
Mohlo by totiž skončit přestupové šílenství.
Sám sebe jsem se v minulých dobách ptal, kdy to skončí, protože tady někomu muselo už definitivně přeskočit. Vždyť si to vezměte. Je normální, aby se za fotbalistu platilo třeba 200 milionů liber jako za Neymara, když přestupoval do PSG? Nebo Mbappé a Coutinho? Ti stáli 130 milionů liber. V rámci zachování duševního zdraví doporučuji raději tyto částky nepřepočítávat na koruny, protože by se vám z miliardových částek mohla pořádně zamotat hlava.
Ano, uznávám, merchandising velkou část vynaložených financí za velké hvězdy dokáže vrátit do kasy. Hlavně Asie je v tomto směru zaslíbená část zeměkoule. Jenže těchto hráčů je jen několik a takových padesát milionů liber se dnes vydává v mnoha případech i za borce, kteří takový marketingový potenciál nemají ani zdaleka.
Paris Saint-Germain is very happy to announce the arrival of Neymar Jr ➡ https://t.co/lKFj4qPDYA #BemvindoNeymarJR 🇧🇷 pic.twitter.com/rSvlBiKX6D
— Paris Saint-Germain (@PSG_inside) August 3, 2017
Inflace v tomto oboru rostla v posledních letech šíleným způsobem. Prim hrály anglické kluby, v mnoha případech platící prvotřídní peníze za sotva průměrnou kvalitu. Bankovkami se házelo sem a tam. I proto, aby se pořádně zahojili také agenti hráčů.
Takový Mino Raiola, špička v oboru, v jehož portfoliu se skví klenoty typu de Ligta, Haalanda, Verrattiho, Ibrahimoviče nebo Lukaka, rozhodně nevychází z bitev s manažery a majiteli klubů jako poražený. Při přestupu Paula Pogby do Manchesteru United si na provizi a různých poplatcích vydělal 21 milionů liber. Na jednom přestupu! To už je vážně nemocné.
Ale bohaté kluby díky velmi movitým majitelům a příspěvkům z Ligy mistrů a televizních kontraktů platily a platily, protože bylo z čeho. V poslední době se některé z nich začaly potýkat se snahou UEFA dostat klubové finance alespoň do trochu rozumnějších mantinelů. Takový Manchester City nebo PSG už docela dobře vědí, co znamená pravidlo finanční fair play. Evropská federace zpřísňuje postoj i k agentům, aby je poněkud umravnila a nedělala z nich nejbohatší součást soukolí.
Doba postpandemická bude dost možná jiná. Majitelé nebudou mít zdaleka takový potenciál sanovat své kluby, velcí sponzoři na tom budou stejně, televize budou mít snahu revidovat nesmírně štědré smlouvy s federacemi a asociacemi.
Kluby tím pádem poněkud zchudnou, a nebudou mít tak možnost a hlavně chuť vyhazovat stamilionové částky.
Za sebe říkám, že fotbalu by to jen prospělo. Vrátil by se z nadpozemských výšek do reality normálního trojrozměrného světa. Více se zřejmě bude přemýšlet na téma cena/výkon, přestup za jakoukoli cenu bude nějakou dobu tabu. Otázka je, jak dlouho to vydrží…
