Jaromír Bosák: Letenští obrozenci

Doba pokoronavirová ovšem přinesla úplně jiný obrázek než dostávali ke zhlédnutí fotbaloví příznivci ještě na podzim minulého roku. Na hřišti se najednou proháněli poměrně sebevědomí mladí muži, kteří dávali poměrně zřetelně najevo, že hodlají vyhrávat a ne jen tak nějak zápasy přežít a rychle pryč. Byl to velký rozdíl, když si člověk vzpomene na jedenáct ztracenců, kteří vůbec nebyli naladěni na jeden program a po trávníků se víceméně potulovali se strachem, že je najde přihrávka, že budou muset podstoupit souboj či, nedej bože, budou se muset pokusit obejít soupeře v souboji jeden na jednoho.

Sebevědomí na nule, chuť opravdu se porvat o výsledek na stejném místě stupnice. Tohle je doslova zničující kombinace a ne náhodou se rudí propadli do druhé poloviny tabulky. Nikterak překvapivě, protože pokud tým nepůsobí jako celek, těžko může uspět v týmovém sportu.

Hlavním hybatelem cesty vzhůru je pochopitelně Václav Kotal. Dlouholetý trenér není žádný bavič, nečekejte, že na požádání vysype z rukávu desítku vtipných výroků a zábavných přirovnání. To spíš sakra dobře ví, jak by pravil klasik, toho času v soudním ringu, kudy běží zajíc. Práce a disciplína, to jsou zásadní léky na dlouhodobou, prakticky chronickou nemoc Sparty. Třikrát denně po jídle a zanedlouho budete zase fit, tak by mohl vypadal Kotalem podepsaný recept.

Ustálená sestava, důvěra hráčům, a to i těm, kteří byli, třeba jako Lukáš Štetina, na odstřel. Kanga, jehož dny na Letné měly být taktéž sečteny, hraje o novou smlouvu, protože na přestup do zahraničí to nevypadá, a zatím v jarních zápasech předvedl dohromady daleko více snahy a zápalu pro hru než v celém předešlém působení. Libor Kozák, vysmívaný i vlastními fanoušky, se rozstřílel, k teenagerovi Hložkovi se přidal druhý Adam – Karabec, Hancko našel v Praze novou lásku i starou formu, která ho vynesla až do Itálie, a tak by se dalo pokračovat.

U jednoho jména se ale zastavím o chvilku déle. Pozici defenzivního nebo chcete-li štítového záložníka obsadil natrvalo Ladislav Krejčí. Skončilo experimentování na tomto extrémně důležitém místě sestavy. Exbrněnský fotbalista těží z velmi dobré kondice, není jen bořitel, dokáže míč rozehrát i akci zakončit. Jeho největší plus ale je neústupnost v soubojích a nasazení. Nebude to trvat dlouho a může být lídrem týmu, protože je doopravdy vítězná povaha a porážky nesnáší. Zároveň by ale bylo záhodno, pokud nechce, aby Sparta byla jeho strop, začít přemýšlet, jestli je únosné hrát od prvních minut pod hrozbou žluté karty. Do soubojů často vletí jako klon jedince složeného z Řepky a Costy, což mu zatím v české lize víceméně prochází, ale mezinárodní fotbal, to je trochu jiný sport s jinými rozhodčími. Nejenže by zápas na této scéně nemusel dohrát, zároveň by si tak zavíral cestu k zajímavému přestupu, jelikož velké kluby hráče na poločas nepotřebují. Pokud se letenský záložník v tomto směru zklidní, čeká ho dle mého názoru zajímavá budoucnost. Zároveň je ale dobrým příkladem toho, v čem je viditelná změna současné Sparty. Na hřiště se jde vítězit a zajatci se neberou.

Upřímně, jako fotbalový fanoušek se těším na derby v posledním kole nadstavby. Sice už bude rozhodnuto nejen o titulu, ale i o dalších příčkách, ale to nic nebude měnit na vyhrocenosti zápasu. Sparťané mají slávistům hodně co vracet, zatímco červenobílí budou chtít potvrdit, že pohár pro mistra ligy je ve správných rukou. Ne, přátelák to určitě nebude.