Jaro bude kruté, rok 2021 bude bolet

Pod značkou Asten Hotels provozujeme pět butikových hotelů a zaměstnáváme kolem padesáti zaměstnanců. Z posledních skoro jedenácti měsíců jsou naše podniky zavřené více než půl roku. Tři hotely máme v Praze 1 a dva ve Špindlerově Mlýně, z nichž jeden jsme otevřeli (ťuk ťuk na čelo) v září 2020.

Loňský rok pro nás měl být rokem stabilizace a nadechnutí se, takže smůla. Ve finále jsme se v tržbách propadli o 50 procent, tam se ten náš vlak zastavil. A je jasné, že rok 2020 byl pouze tréninkem na rok 2021.

Vládní nařízení od počátku respektujeme, čímž jsme naši vládu de facto začali financovat. Řekněme to jasně: my nemusíme vládě vyjadřovat vděčnost za drobné a nekoncepční kompenzace. Je to přesně naopak. Zavřeli jsme naše provozy a tím jsme vládě pomohli. Díky tomu jsme se museli během loňského roku výrazně zadlužit. Ve výsledku jsme naší vládě odevzdali všechny současné a také budoucí zisky a to fakt bolí. A je to sakra víc než 330 Kč za pokoj a den nebo 400 Kč za zaměstnance, které nám vláda nabízí. Pokud kompenzační období přežijeme, bude nám trvat 4 až 5 let, než se finančně vzpamatujeme.

Vládě jsme dali dostatek času a peněz, aby se mohla věnovat covidu. A výsledek? Naočkovaní kamarádi, papalášská párty v hotelu politika, obědy na IČO, neschopnost kontrolovat gumová nařízení, která mají omezenou vymahatelnost. To vše ještě více rozpolcuje společnost a obor a prodlužuje agonii. Stejně tak velmi citlivě vnímáme neustálý nátlak na veřejnost spojený s hrozbami přeplněných nemocnic a chybějícího personálu (který notabene patří pod personalistiku státu). Chápeme, že situace vůbec není jednoduchá, ale zajímají někoho osudy číšníků, servírek, kuchařů, pokojských a recepčních? Někteří už se otevření svých hotelů a restaurací nedočkají, i takové známe případy.

Program Covid Gastro? Jako velká záchrana hospod a restaurací v Česku? Za pět našich lokací a 74 dní uzavřených provozoven dostaneme tolik, jako bychom utržili v našich dvou restauracích ve Špindlu na silvestra, tedy za jeden jediný den. A tím jsme „odškodněni“. Takže asi tak.

Dnes jsme se navíc dověděli, že v rámci kompenzací za hotel Soyka, který jsme otevřeli v roce 2020, máme za Covid Ubytování nárok na cca 30 % celkové částky, což si ovšem se státem chceme vyříkat. A když k tomu připočtu výhru dvou obchodních soudů v roce 2020 v celkové výši více než 10 milionů korun a nevymahatelnost práva, jsem hodně naštvaný na instituci zvanou Česká republika. Fakt hodně.

Pokud je ale naše vláda (stejně jako většina evropských) přesvědčena, že problém leží v hotelech, restauracích a na sjezdovkách (už to někdo prokázal?), tak fajn. Tak ať nás dostatečně odškodní a hotovo. Evidentně jedeme už jenom podle toho, co se děje v Evropě – tedy v Německu, Rakousku, Itálii a dalších zemích. Je jasné, že hotely a restaurace dříve než tyto země prostě neotevřeme. Ale stačí nám to říct, my se s tím vypořádáme.

Ale aby to neznělo jenom negativně. Nepřidám se na stranu těch, kteří kritizují průběh dotačních procesů (nikoliv výši, ale průběh). Většina z nich je relativně jednoduchá na handling a úředníci, kteří mají průběh na starosti, tak odvádějí dobrou práci. To je naše zkušenost a chápu, že někdo může mít jinou.

Jsem hoteliér srdcem a duší a to, co dělám, mě fakt baví. Se svými obchodními partnery, hosty, dodavateli a především se zaměstnanci a majiteli budov se snažím udržovat korektní vztahy založené na vzájemné úctě a respektu. Byznys děláme vždy s dlouhodobou vizí a krátkodobá řešení nám nejsou blízká. To se projevuje především v našich neustálých investicích jak do hotelů, tak do našich týmů. Jsme zvyklí vše vracet zpět do byznysu.

I proto nechci pod vidinou zisku a záchrany podlehnout tlakům na otevření hotelů v šedé služební zóně. Do vybudování firmy aktuálně pěti butikových hotelů jsem za posledních necelých 10 let dal úplně všechno. Neznáme s rodinou víkendy, vánoce, silvestry a státní svátky. Ale nestěžuji si, baví mě to a naplňuje. K podnikání bez dotací a silného zázemí to prostě patří. Máme možnost dělat věci po svém, spoléhat na sebe a hledat kreativitu a posouvat hranice do netušených prostorů. Od dobrého nápadu k realizaci je v naší firmě velmi krátká cesta. A to nás na tom baví.

Už jsem to zmínil, rok 2021 pro nás bude ještě těžší než rok minulý, ztráta z promarněné zimní sezony je prostě moc velká. Za období uzavření od Vánoc do konce února přijdeme jenom ve Špindlu o 40 až 42 milionů korun na tržbách. Toto je období roku, kdy máme tvořit rezervu na slabé měsíce, což je passé. Jaro bude letos fakt kruté, uvidíme. Pokud bychom se ovšem zítra rozhodli nařízení vlády ohýbat, tak jsem si jistý, že oba hotely ve Špindlerově Mlýně naplníme v řádu několika dnů. Máme širokou základnu stálých hostů, kteří se moc těší, až opět otevřeme, a v mezičase se nás snaží podporovat koupí jídla, nápojů, voucherů a dalších drobností.

K tématům těchto dnů mimo jiné patří služební pobyty a jejich nové restrikce. Nechce se mi věřit, že vláda by byla tak naivní a aktuální nařízení považuje za vyřešení problému. I její současná nařízení v hotelech jde nadále obcházet, asi by si měla najít lepší právníky. Ale věřím, že se k tomu postaví čelem. Stejně jako my a naprostá většina hotelů v Čechách a mimo jiné i ve Špindlu.

V každém případě se ale nevzdáváme ani teď. Náš bar v hotelu Savoy jsme změnili na obchod s delikatesami, děláme výdejní okénko a rozvoz jídla ve Špindlu a také v Praze. Tržby se sice pohybují v řádu jednotek procent, ale minimálně máme co dělat a držíme si pracovní návyky. Nejsme zvyklí čekat v koutě, až nám někdo něco dá. A už teď se nemůžeme dočkat, až budeme moci opět otevřít a přivítat naše hosty. A hlavně už nechceme zavírat.