Článek
Nejpozději od abdikace císaře Akihita v roce 2019, kterou monarcha oznámil už o tři roky dříve, se Japonsko ptá, jaká je budoucnost japonského trůnu. Na rozdíl od jiných monarchií se totiž v Japonsku může stát císařem jen nástupník mužského pohlaví. Císař Naruhito, který před dvěma lety nahradil svého otce, má ale jen jednoho potomka, devatenáctiletou princeznu Aiko. Pokud by se ale princezna provdala za neurozeného, musela by opustit císařskou rodinu a nárok na trůn by neměl ani její syn.
Jako další možnosti se tak podle deníku The Guardian nabízejí Naruhitův bratr, korunní princ Fumihito, a jeho syn, tedy synovec císaře, čtrnáctiletý Hisahito. Na trůn by pak podle deníku ještě mohl teoreticky usednout strýc současného císaře, 85letý Hitachi. V japonské společnosti se také čím dál více mluví o možnosti, aby se do čela země mohla postavit i žena. Jak upozorňuje britský list, diskuse se znovu otevřela i kvůli spekulacím, proč se stále neuskutečnila svatba princezny Mako, nejstarší Fumihitovy dcery a nejstarší vnučky císaře Akihita, a jejího partnera Keie Komura.
Změny ohledně dědictví jsou ale podle japonských medií nepravděpodobné, ačkoli pouze sedm členů císařské rodiny je mladších čtyřiceti let, z toho je jen jeden muž. Jenže podle císařského zákona o nástupnictví z roku 1947 se ze žádného člena rodiny ženského pohlaví nemůže stát vládnoucí monarcha.
Japonská vláda přesto kvůli nástupnictví jmenovala skupinu odborníků, která má vést „pečlivou diskusi“, jak zajistit stabilní budoucnost císařské rodiny, uvádí The Guardian. Skupina by tak měla probrat i možnost, kdy by nárok na trůn měli mužští potomci členek rodiny, které se vdaly za „prostého“ partnera.
Deník Mainichi například varoval, že pokud bude nadále docházet k odchodu členek rodiny po jejich sňatku s neurozenými, může velmi brzy nastat situace, kdy „rodina zůstane bez členů stejné generace jako princ Hisahito“.
Předseda vlády Jošihide Suga deníku řekl, že se vláda spolu s odborníky zabývá problémem, který „se týká samotných základů tohoto národa“. Podle politologů oslovených deníkem Mainichi ale Suga nemá dostatečnou podporu, aby se mohl postavit konzervativním členům své strany, kteří trvají na zachování jen mužského nástupnictví.
Podle profesora politologie Hidehiko Kasahary z Univerzity Keió, má na aktuální situaci podíl předchozí premiér Šinzó Abe. Sugův předchůdce podle Kasahary během svého osmiletého vládnutí „promarnil příležitost“ k zajištění budoucnosti císařské rodiny. Abe podle deníku odmítl problém řešit a nepovažoval ho za naléhavý.
V roce 2016 pak měl odborníkům věnujícím se Akihitově abdikaci říct, že po dobu čtyřiceti let nebudou nutné žádné právní změny. „Abeho vláda musí nést odpovědnost za to, že se touto otázkou nezabývala po dlouhou dobu politické stability,“ řekl Kasahara tiskové agentuře Kjódó.
Zatímco konzervativní členové vládnoucí Liberálně demokratické strany se změnám brání, reformátoři našli mezi japonskou veřejností podporu, informuje The Guardian. V nedávném průzkumu veřejného mínění 87 procent oslovených Japonců podpořilo myšlenku, že by na trůnu mohla usednout žena. Taktéž 80 procent dotázaných uvedlo, že by mělo být umožněno vládnout i mužským potomkům žen, které kvůli sňatku s neurozenými musely opustit rodinu.
Právě podpora veřejnosti by mohla změnu přinést. „Je zřejmé, že možná vláda císařovny má velkou podporu veřejnosti a možná to tak bude vláda nebo jiné instituce považovat za snadný PR krok,“ řekl The Guardian pedagog vyučující asijskou historii na univerzitě v Edinburghu Christopher Harding. „Otázkou také je, zda mladým Japoncům opravdu záleží natolik na císařské rodině, aby na ně udělala taková změna dojem. Pro ně mohou být dědická práva jedním z důvodů, proč je pro jejich životy císařská rodina irelevantní,“ dodal Harding.
