Článek
Japonská vláda jmenovala v polovině února prvního ministra pro osamění. Stal se jím Tetsuši Sakamoto, který je zároveň ministrem pro regionální rozvoj. V jeho agendě bude ochrana mezilidských vztahů, dětská chudoba a prevence sociální izolace. Právě kvůli osamění, které prohloubila pandemie koronaviru, přibývá v Japonsku sebevražd, a to zvláště u žen.
„Ženy během izolace trpí víc než muži a počet sebevražd ukazuje na rostoucí trend. Doufám, že rozeznáte zdroj problémů a budete propagovat potřebná opatření,“ pověřil nového ministra japonský premiér Jošihide Suga.
Na rozdíl od většiny zemí sestavuje Japonsko statistiky o suicidalitě na konci každého měsíce. V minulosti trápila zemi vycházejícího slunce vůbec nejvyšší míra sebevražd na světě. Situace se během posledního desetiletí zlepšila, počet sebevražd klesl asi o třetinu. Jde o výsledek systematického sledování dat a proaktivních řešení, například umisťování zábran v metru. I tak si ale v loňském roce vzalo život téměř 20 000 Japonců.
Přesto byl z východní země cítit opatrný optimismus. Zdálo se, že Japonsko je na dobré cestě se s vysokou mírou sebevražd vypořádat. To bylo předtím, než naplno propukla pandemie koronaviru.
S přibývajícími počty nakažených a s vidinou nikdy nekončících opatření začaly japonské statistiky vyprávět znepokojivý příběh. V roce 2020 si vzalo život nejvíc Japonců za posledních 11 let. Zvýšená suicidalita se navíc týkala hlavně žen.
Meet Tetsushi Sakamoto, Japan’s first Minister of Loneliness.
— ian bremmer (@ianbremmer) February 23, 2021
(Appointed after Japan’s suicide rate increased for the first time in 11 years during pandemic).
He looks friendly. pic.twitter.com/63OBHRO6ey
Počet žen, které ukončily svůj život, vzrostl za celý rok o 15 procent. Jen v říjnu 2020 spáchalo sebevraždu o 70 procent více žen než ve stejný měsíc o rok dříve. A za samotný říjen si vzalo život více lidí (2199), než jich do té doby zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 (2087).
Koronavirus dopadá obzvláště tvrdě na ty, kteří byli již před pandemií zranitelní. Situace se zhoršila pro dívky a ženy, které někdo týrá či sexuálně zneužívá. Opatření a práce z domova je v podstatě uzamkly s jejich násilníky.
Dalším faktorem, který může hrát ve zvýšené sebevražednosti roli, jsou problémy na pracovním trhu. Pandemie zasáhla především cestovní ruch, maloobchod a gastronomii, tedy oblasti, kde v Japonsku pracuje více žen. V posledních letech se navíc začal proměňovat způsob života. Mladé ženy volí místo manželství, kde se od nich očekává plnění tradiční genderové role, svobodu. Přichází tak ale o finanční podporu, která by jim mohla v nečekané krizi pomoci.
Tragický říjen ale ovlivnila ještě jedna událost. Na konci září si vzala život populární japonská herečka Júko Takeučiová. Podle Mičiko Uedové, japonské expertky na suicidalitu, vedla sebevražda známé osobnosti a její následné mediální pokrytí k nejméně 207 dalším ženským sebevraždám. Tento jev se odborně nazývá Wertherův efekt a právě kvůli němu je mediální zpracování sebevraždy známé osobnosti tak ošemetné. Není neobvyklé, že vyvolá „epidemii“ dalších sebevražd, vysvětlila pro BBC Uedová.
Země vycházejícího slunce není první, která podobný úřad zřídila. Velká Británie spustila ministerstvo pro osamělé lidi už v roce 2018. „Ministryní pro osamění“ je aktuálně konzervativní politička Diana Barranová.