Japonci mají vakcín víc, než potřebují. S očkováním jsou ale opatrní

Vztah Japonců k očkování by se dal shrnout dvěma slovy – opatrný a skeptický. Promptně zareagovali při přípravě na nákup u farmaceutických firem – na zajištění potřebného množství vakcín si ze svého nouzového rozpočtu vyhradili přibližně 6,32 miliardy dolarů. Smlouvy pak podepsali nejméně se čtyřmi firmami a celkové předobjednané množství dávek přesahuje čtyřnásobek skutečné populace v zemi.

Japonsko se tímto zařadilo mezi země, které objednaly více, než samy potřebují. Přesto jsou však Japonci znepokojení. Jejich očkovací zkušenosti jim radí schvalovací procesy vakcín neuspěchat a ke všemu přistupovat nanejvýš opatrně. Na všech světových stranách od Japonských ostrovů však probíhá vakcinační závod, boj o nedostatkové dávky, a hlavně – na dveře pomalu klepou olympijské hry.

Skeptický přístup k očkování v Japoncích klíčí roky. Podle studie Lancetu méně než 30 procent Japonců jednoznačně souhlasí s tím, že jsou vakcíny bezpečné, důležité a účinné. Pro srovnání, ve Spojených státech důvěra v bezpečnost vakcíny mezi lidmi dosahuje nejméně 50 procent. Japonci tak patří mezi národy s nejnižší úrovní důvěry v očkování na světě. Nedávný průzkum společnosti NHK zjistil, že vakcínu proti covidu-19 by odmítlo 36 procent respondentů.

Japonská vláda tak možná víc než kterákoli jiná zvažuje každý další krok. Na jednu stranu by ráda proočkovala dostatek lidí a znovu nakopla ekonomiku, na stranu druhou nechce v lidech vyvolat pocit, že byl schvalovací proces vakcín vyřízen příliš rychle, čímž by mohla už tak skeptickou společnost od očkování odradit o to víc. „Japonsko je ohledně vakcín velmi opatrné, protože v minulosti se vyskytly problémy s možnými vedlejšími účinky,“ říká pro Japan Times Haruka Sakamoto, výzkumnice veřejného zdraví na Tokijské univerzitě. „Vláda v minulosti řešila několik soudních sporů souvisejících s touto otázkou, což přispívá k jejich hluboké opatrnosti.“

Skeptický přístup Japonců je prapůvodcem nynějšího hnutí „anti-vax“, které na západě vzkvétá a je živeno zejména v prostředí sociálních sítí. Japonsko však relativní úspěch při zvládání pandemie slaví, i přestože s očkováním v podstatě nezačalo. Ve výsledku se tak Japonsko, k frustraci těch, kteří vidí ve vakcinaci spásu, stává zemí, jež ani uprostřed pandemie nespěchá. Podle místních médií začnou Japonci s očkováním až na konci února, kdy jako první přijde na řadu zhruba 10 tisíc zdravotníků. Není ani dané, na kdy země plánuje vakcinační program zdárně dokončit.

Opatrné a skeptické Japonsko však v objednávkách nezahálí. Mezi nasmlouvanými dodavateli vakcín je i AstraZeneca. Ta má Japonsku dodat 120 milionů dávek. Japonci však byli opatrní i v tomto ohledu – vzhledem ke zkušenostem na evropském trhu bylo domluveno, že výroba 90 milionů dávek proběhne přímo v Japonsku. Výrobu AstraZenecy v Japonsku bude zajišťovat biotechnologická společnost JCR Pharmaceuticals, která sice nemá zkušenosti s výrobou vakcín, ale je schopna kultivovat potřebné adenovirové vektory. Takto vyrobená vakcína pak poputuje do továren výrobců léčiv Daiichi Sankyo a Meiji, kde budou lahvičky plněny a baleny. Hotové výrobky budou poté odeslány do nemocnic.

Japonsko se na produkci vakcín na svém území připravuje od začátku loňského roku. Dohodu s AstraZenecou Japonsko uzavřelo v prosinci, kdy se ještě ani nezačalo spekulovat o tom, že by tato evropská vakcína nebyla vhodná pro použití u osob nad 65 let. Celou třetinu 126milionové populace Japonců však tvoří lidé starší 65 let, celkem až 36 milionů lidí.

Stejně jako v případě dalších evropských zemí je nasnadě otázka – co s miliony nasmlouvaných vakcín nevhodných pro nejohroženější skupinu? Seznam Zprávy oslovily pro komentář japonské ministerstvo zdravotnictví, epidemiologická centra i jednotlivé odborníky z oboru. Ozval se Národní institut pro infekční choroby s tím, že odpovědi na tyto otázky zná jen Ministerstvo zdravotnictví.

Stránky japonského ministerstva však v této otázce mlčí, stejně jako veškerá japonská média. Nad touto komplikací se nicméně neshodly ani evropské státy. Zatímco Švýcarsko avizovalo, že vzhledem k nedostatečným informacím o účincích pro věkovou skupinu starším lidem nebude vakcínu nabízet, Německo či Belgie zaujaly přístup opačný.

AstraZeneca navíc dosud od japonských regulačních orgánů nedostala zelenou, přestože její testování zahájili Japonci už před Pfizerem. Distribuce AstraZenecy vyráběné přímo na japonských ostrovech se navíc očekává až v květnu.

Jako první dostane vakcínu na konci února 10 tisíc zdravotníků. Japonská očkovací strategie počítá se zahájením očkování starších 65 let až „v dubnu nebo později“, uvedl pro média šéf japonského vakcinačního programu Taro Kono. Ministerstvo zdravotnictví oponovalo, že by rádo zahájilo očkování už v březnu. Kono však namítl: „V březnu to nepůjde.“

Jako třetí se nejdřív v dubnu dočkají vakcíny lidé mladší 65 let s doprovodnými onemocněními. Do této skupiny spadají i obézní lidé s indexem tělesné hmotnosti 30 nebo výš. Do třetího stupně priority spadají také asi 2 miliony pracovníků v zařízeních péče o seniory. S očkováním těhotných žen se vzhledem k nedostatečným znalostem o bezpečnosti a účinnosti vakcín nepočítá.

Plnění japonského očkovacího plánu sleduje svět i vzhledem k jeho nelehkému úkolu – uprostřed pandemie hostit olympijské hry v Tokiu. Premiér Jošihide Suga původně uváděl, že vakcíny jsou alfou a omegou úspěšných olympijských her. Od první fáze očkování v Japonsku po zahájení her 23. července bude mít Japonsko čas 145 dnů. Země bude muset do té doby naočkovat asi 870 000 lidí denně, pokud chce dostát svým slovům a naočkovat polovinu populace.

Na logisticky náročnou akci probíhají přípravy už nyní. Úřady minulý týden zahájily simulační očkování dobrovolníků na gymnáziu v Kawasaki. Do cvičení se zapojilo přibližně 60 lidí, z nichž každý měl jmenovku definující jeho roli, například „lékař“ a „osoba, která má být očkována“. Simulace byla zaměřena na pomoc při vytváření modelu pro místní vládní úředníky, který by mohl být využíván po celé zemi.

V tělocvičně fungovala sociální distanční opatření s přepážkami pro samostatné účastníky. Lidé, kteří podstoupili falešné očkování, byli požádáni, aby po výkonu zůstali v budově po dobu 15 až 30 minut pro ujištění, že se u nich nevyskytne jakákoli závažná alergická reakce. Cílem bylo také udržet rychlé tempo – naočkovat 30 lidí za hodinu. Jediná fáze, která se nakonec nečekaně zadrhla, byla část konzultační. Lékaře lidé příliš zdržovali náhodnými otázkami ohledně vedlejších účinků nebo vyjadřováním osobních obav.

Japonců se i přes veškerou opatrnost dotkly i potíže na evropském dodavatelském trhu. Šéf japonského vakcinačního programu v úterý uvedl, že omezení vývozu covidových vakcín ze strany Evropské unie nakonec dopad na dodávky do jeho země má a bude jednou z příčin zpoždění japonské očkovací kampaně, řekl novinářům Taro Kono. Kono minulý týden uvedl, že rostoucí nacionalismus ohledně dodávek očkovacích látek by mohl vést k odvetným opatřením.

Podle GlobalData japonské ministerstvo zdravotnictví uzavřelo v říjnu minulého roku dohodu na dodávce 50 milionů dávek vakcíny od společnosti Moderna. V té době již Japonsko souhlasilo s nákupem 120 milionů dávek vakcín AstraZeneca a Pfizeru. V rámci jiné dohody se připravuje výroba a distribuce vakcíny Novavax.

Nasmlouvání dostatečného množství dávek je pro Japonce, vzhledem k jejich odlišnému přístupu k novým látkám, klíčové. „Japonsko je jednou z mála zemí, které pro zajištění bezpečnosti vyžadují další klinické studie. Vzhledem k tomu, že japonské původní vakcíny jsou stále ve fázi vývoje II., je moudrou strategií země podepsat několik dohod, přičemž je třeba mít na paměti, že některé vakcíny mohou v klinických studiích selhat nebo mohou vyžadovat více než jednu dávku,“ uvedl pro European Pharmaceutical Review Bhavani Nelavelly, farmaceutický analytik společnosti GlobalData.

Na rozdíl od mnoha zemí na světě, jež ukládají pokuty těm, kteří porušují covidová pravidla, se Japonsko k ničemu takovému dosud uchýlit nemuselo. Japonský parlament však ve středu schválil zákon, podle kterého bude porušení pravidel pokutováno vysokými částkami. O den dříve Japonsko prodloužilo výjimečný stav v oblasti Tokia a v dalších regionech až do 7. března.

Původně se vláda snažila prosadit, aby lidé nakažení covidem-19, kteří odmítají hospitalizaci, čelili hrozbě vězení. To však bylo zhodnoceno jako zbytečně přísný krok a úřady zůstaly u pokut. Podle revidovaných zákonů, které mají vstoupit v platnost příští týden, mohou být pacienti odmítající hospitalizaci pokutováni až 500 000 jeny (asi 102 500 korun). A ti, kteří se neúčastní epidemiologických průzkumů zdravotnických úřadů, až 300 000 jeny (asi 61 tisíc korun). Restaurace a bary, jež nevyslyší nařízení o zkrácení provozní doby, mohou dostat pokutu taktéž až 300 000 jenů.

Pokutování označila japonská vláda za nutné po nárůstu případů, kdy nakažení lidé samovolně opouštěli nemocnice nebo odmítali hospitalizaci. Mezi posledními takovými byl i Japonec, který z nemocnice během své léčby i přes závažné příznaky utekl, aby navštívil lázně a zkontroloval svůj byznys. Později vysvětlil, že se jen obával o své živobytí.