Článek
Vlny letních veder sužují v posledních letech Japonsko vcelku pravidelně a každý rok si vyžádají stovky životů. Když se Japonsko ucházelo o pořadatelství her pro rok 2020, naslibovalo Mezinárodnímu olympijskému výboru řadu opatření, podle kterých by měly být hry nejzelenější v historii. Organizátoři se například dušovali, že elektřina pro hry bude pocházet z obnovitelných zdrojů.
Jenže to se psal rok 2011.
Rok 2020 se tak zapíše do japonské historie jako rok, kdy v zemi začalo dýmit nejméně pět nových uhelných elektráren – a další budou následovat. Dohromady by japonský kabinet chtěl spustit 22 nových uhelných elektráren.
„Japonsko slibovalo olympijské hry s nízkými emisemi, ale ve stejném roce zahájí provoz pěti nových uhelných elektráren, které budou produkovat mnohonásobně více oxidu uhličitého,“ řekla listu New York Times Kimiko Hirataová, mezinárodní ředitelka environmentální společnosti Kiko Network, jež se snaží zabránit klimatické změně.
„Proč uhlí, proč teď,“ citoval reportér amerického listu paní Kanno, ženu v domácnosti z přístavního města Jokosuka, které se nachází na západním břehu Tokijského zálivu. Nové elektrárny se rozběhnou na dohled jejího domu. „Je to nejhorší možná věc, kterou mohli postavit,“ dodává.
Plánovaná výstavba vyvolala mezi místními bouři nesouhlasu. Obyvatelé chtějí kvůli projektu žalovat vládu a za svůj hlavní cíl si vytyčili odklon od uhlí coby zdroje energie. Jenže japonská vláda jim oponuje tím, že lidé dělají unáhlené závěry bez toho, aniž by věděli více o opravdovém vlivu na životní prostředí. Ekologové však spočítali, že pokud by vláda všechny plánované elektrárny skutečně postavila, vypustily by do ovzduší stejné množství skleníkových plynů jako všechna auta, která se v USA prodají za jeden rok.
Japonsko se tak odvrátilo od cesty vyspělých zemí a míří stejným směrem jako Čína nebo Indie. „Nemůžeme se okamžitě vzdát uhlí jako zdroje energie, ale budeme se snažit jít cestou obnovitelných zdrojů,“ uvedl ministr životního prostředí Šindžiró Kojzumi. Podle schválené energetické koncepce by měl podíl dovozového uhlí (v Japonsku už se prakticky netěží) na celkovém energetickém mixu Japonska klesnout do roku 2030 na 26 procent, prim by pak měl se 27 procenty převzít dovážený stlačený zemní plyn (LNG). Jeho spalování v elektrárnách sice také produkuje skleníkové plyny, ale je jich až o polovinu méně.
Jaderná energetika, kdysi páteř japonské energetiky, by měla v roce 2030 poslat do sítě zhruba 21 procent z celkového množství vyrobené energie a stejný podíl by měl připadat na obnovitelné zdroje. Pro jádro to bude představovat renesanci, protože její podíl kvůli havárii ve Fukušimě poklesl pod pět procent. Zavádění obnovitelných zdrojů může pro Japonsko představovat vítanou změnu, protože dosud musí převážnou většinu energetických zdrojů dovážet. Potenciál může mít zejména větrná energetika.
Uhlí nad zlato
„Japonsko je mezi vyspělými ekonomikami anomálie,“ řekl listu New York Times Jukari Takamura, expert v oblasti klimatu. „Éra uhlí končí, ale pro Japonsko je velmi obtížné vzdát se zdroje energie, na který se tak dlouho spoléhalo,“ dodal. Podobné dilema však řešilo například Německo a to se chystá s uhelnou érou skoncovat nejpozději v roce 2038. A podobný krok se koneckonců chystá udělat také Česko, speciálně sestavená uhelná komise při Ministerstvu průmyslu a obchodu nyní počítá, který rok by byl nejvhodnější.
