Článek
Na český zdravotnický systém útočí koronavirus, ve stejné chvíli se k tomu přidává i virus jiný, hackerský.
Je to náhoda? Koordinovaný útok? Využívá virus počítačový toho biologického, nebo je to naopak?
Odpovědi na tyto otázky jsou pořád zahaleny v mlze, jejich obrys ale pomalu začíná vystupovat. Nevidíme ho sice ještě jasně a tvar se ještě může proměnit.
To, že situace v Česku je vážná, dokumentuje i vyjádření amerického ministra zahraničí Mikea Pompea z minulého týdne. Americkou diplomacii obvykle dění v české kotlině příliš nevzrušuje. Tentokrát ano.
„Spojené státy jsou znepokojeny kybernetickými útoky na český zdravotnický systém,“ prohlásil Pompeo.
Pojďme se proto podrobněji podívat na to, co se kolem obou virů ve skutečnosti děje. Jak už víme, koronavirus způsobující covid-19 se prvně objevil v Číně.
„Nejpravděpodobnější verze je, že unikl z laboratoře ve Wu-chanu,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z českých zpravodajských služeb, který se epidemií zabývá. A to samé prohlásil minulý týden nositel Nobelovy ceny, francouzský virolog Luc Montagnier, který prohlásil, že má důkaz o vzniku viru v Číně.
V této souvislosti je pozoruhodný inzerát, který vyšel na webu wuchanské laboratoře na konci roku 2019. Upozornil na něj americký dokumentarista Matthew Tye, jenž v Číně dlouho žil.
V inzerátu z 24. prosince 2019 laboratoř shání nové zaměstnance. Š’ Čeng-li, ředitelka centra pro nové nemoci, hledá jednoho až dva lidi na studium přenášení nemocí z netopýrů na jiné druhy.
Připomínám, že v té době se o epidemii nevědělo nic. O dva měsíce později, kdy už i čínská vláda musela její existenci přiznat, se v laboratoři začali ztrácet lidé.
„Ti, kteří přišli s virem do kontaktu, zmizeli úplně ze sociálních sítí, vůbec nevíme, co s nimi je,“ potvrdil Seznam Zprávám zdroj ze zpravodajské komunity.
Na mizení vědců upozornil i Matthew Tye. Chuang Jen-ling byla jednou z výzkumnic v laboratoři, která zmizela nejen z webu laboratoře, ale podle všeho i z povrchu zemského.
Podivné dění kolem laboratoře potvrdil i český sinolog Filip Jirouš, kterého Seznam Zprávy požádaly, zdali by neprozkoumal její stránky. „Z webu zmizela celá laboratoř,“ zjistil sinolog.
Co přesně se dělo v laboratoři, v tuto chvíli nikdo neví. Že je její výzkum nebezpečný, se ale ví už dlouho.
List The Washington Post upozornil minulý týden na neklasifikovaný (neutajovaný) kabelogram z ledna 2018. Dva američtí diplomaté navštívili wuchanskou laboratoř, už tehdy upozorňovali na rizikový výzkum koronavirů.
Čínská vláda nicméně trvá na tom, že virus se přenesl ze zvířat na trhu ve Wu-chanu. Co už ale neříká veřejně, je, že onen trh je 280 metrů od problematické laboratoře.
„Když je jaderná elektrárna poblíž jaderného výbuchu, je nejpravděpodobnější, že spolu souvisí,“ glosuje čínskou argumentaci zpravodaj.
Co z podivného postupu čínské vlády ale plyne ve vztahu k Česku?
Utajování a nezájem o jednotlivce je v Číně normální. Čínský režim stojí na principu, kdy jednotlivec neznamená nic, základem je společnost.
V únoru tohoto roku už bylo jasné, že epidemie je nevyhnutelná, a vše vypadalo, že se vymkla z rukou i v Číně. Jenže - je to pravda?
V únoru letěla do Pekingu delegace vedená prezidentským kancléřem Vratislavem Mynářem, při svém návratu tvrdili, že domlouvali humanitární pomoc pro virem postiženou Čínu. Jak upozornili Reportéři ČT 6. dubna 2020, čínské firmy skupovaly zdravotnické pomůcky všude po světě, včetně Česka.
Letadlo s humanitární pomocí odletělo z Prahy z vojenského letiště Kbely 1. března 2020 ráno. V té chvíli se Česko i Čína tváří, že pomoc je opravdu potřebná, protože čínské kapacity na nemoc nestačí. Jen o dvanáct dní později vydává česká vláda usnesení č. 194 o vyhlášení nouzového stavu. Veřejně přitom přiznává, že jedním z důvodů je zrychlená možnost pořizování ochranných a lékařských pomůcek.
A odkud je začne dovážet? Z Číny, která ještě před dvanácti dny nebyla schopna pokrýt svou vlastní epidemii.
Zdroj ze zpravodajské komunity v této souvislosti upozornil na důležitou okolnost: „Pracujeme s informací, že ve skutečnosti byly v Číně připraveny dodávky zdravotnického materiálu dříve a čekalo se na vyhlášení nouzového stavu.“
Tady se zastavme a pojďme si shrnout, co dosud víme.
Koronavirus SARS-CoV-2 podle všeho unikl z čínské biologické laboratoře ve Wu-chanu. Čína místo aby zbytek světa, včetně Česka, varovala, skoupí a nechá si darovat zdravotnické ochranné pomůcky. Když se pak epidemie bleskově rozšíří do světa, Čína najednou už pomůcky nepotřebuje a je schopna zásobit celou Evropu, která se stává na Číně zcela závislá. A to, co se do té doby Číně nepovedlo, s investicemi a politickým tlakem, během let, se najednou stalo během několika týdnů.
Virus útočí nejen na lidi, ale také na zdravotnický systém. To ukazují příklady z Itálie a Španělska. I české zdravotnictví je napjaté a zranitelné. A přesně v tu chvíli na něj zaútočí virus hackerský.
Policie a české bezpečnostní složky útoky vyšetřují a v tuto chvíli není jasné, kdo konkrétně za nimi stojí. Pokud bychom ale použili dedukci: komu kolaps zdravotnictví prospěje? Odpověď je jednoduchá. Tomu, kdo potřebuje poptávku po zdravotnickém materiálu.
Největším dodavatelem v této chvíli je opět Čína.
Netvrdím, že hackeři jsou z Číny, a je otázka, zda se někdy přesně dozvíme, odkud jsou a kdo je najal. Pokud by za jejich aktivitami stál jakýkoli stát, má mnoho možností za sebou efektivně zamést stopy.
Nejjednodušší cesta bývá, že hackeři jsou najatí a nevědí, pro koho pracují. Logika tak může být jediným vodítkem. Poctivé je ale říci, že i ta se někdy může mýlit. Třeba v Číně opravdu jen jedli nakažené netopýry a Vratislav Mynář tam jezdil na zabijačky, ostatně ty má rád i v Česku. A dost možná, že čínskému režimu sice nezáleží na čínských jednotlivcích, ale zamiloval si ty české, a tak jim pomáhá. Ale proč čeští politici děkují za „pomoc“, kterou draze platí?
Je mi líto, tady má logika ani fantazie žádnou rozumnou variantu nenabízí.
