Článek
„Připravujeme vlaky na lyže. Tak jak v létě vozíme až 650 cestujících v každém spoji do Chorvatska, tak bychom i něco podobného chtěli provést na lyže do rakouských a italských Alp. Jsou tam desítky středisek mezi Salcburkem a Innsbruckem, a dokonce i za Innsbruckem směrem na Brenner. Jízdenka bude stát ještě výrazně méně než do Chorvatska,“ odhaluje Radim Jančura plány na příští zimu.
Jeho společnosti RegioJet a Student Agency se po covidové pandemii opět vrací do normálu a spoje začínají být opět naplněné. Zatímco za loňským rokem zůstal účet zhruba půl miliardy korun, letos Jančura věří, že bude na nule.
Covid de facto pominul až v půlce května, červen, co vidíme, tak už bude snad ziskový, takže léto bude výborné.
„Já jsem vždycky optimista, takže věřím, že bychom se mohli dostat na nulu. Covid de facto pominul až v půlce května, červen, co vidíme, tak už bude snad ziskový, takže léto bude výborné,“ dodává Jančura.
V březnu jste říkal, že během pandemie domácnosti nasyslily peníze a jakmile to půjde, vrátí se naplno do vlaků a autobusů. Už se tak stalo?
Ještě ne, ale každý týden roste počet cestujících zhruba o 20 %, takže věřím, že možná za měsíc za dva budeme zpátky na svých číslech.
Máte už všechny spoje zpět?
Myslím, že chybí jediný spoj, a to je v 5 hodin ráno z Brna do Prahy, ten začne jezdit brzy. Rozjeli jsme dokonce i Budapešť, jede nám všechno.
Zpoždění má trošičku rozjezd na Ukrajinu, protože hranice mezi Polskem a Ukrajinou přes železnici jsou zavřené.
Na železnici jsme na 98 % a v autobusech, tam je to horší, tam jsme možná na 60 %, ale každý týden s sebou nese nárůst o 20 procent tržeb i cestujících.
Jak to teď vypadá s vaším vstupem do Polska? Bude to ještě letos?
Ano, to je linka Praha–Krakov–Přemyšl–Lvov. Budeme vozit i Čechy na Ukrajinu, a dáme tak ukrajinským občanům možnost jet velmi kvalitně v lůžkovém voze domů na prázdniny.
Lůžkové vozy jsou velké téma. (…) Najednou o tom začala Evropa mluvit jako o alternativě k letadlům.
Lůžkové vozy teď zažívají boom..
Je to velké evropské téma. V podstatě evropští státní dopravci na tom dlouhé roky prodělávali, takže se jich zbavili a my jsme je skoupili. A najednou o tom začala Evropa mluvit jako o alternativě k letadlům.
Teď se ty myšlenky trošičku zbrzdily – tím, jak jsou letecké společnosti v trablech, jim podle mě Brusel nechce přidělávat trable ještě větší. Takže je nechá nadechnout, a až budou zase velké, půjde Evropa proti nim.
Připravujeme vlaky na lyže. Tak jak v létě vozíme lidi do Chorvatska, tak bychom i něco podobného chtěli provést na lyže do Alp.
Vy budete přidávat další trasy pro lůžkové vlaky? Nakoupíte další soupravy?
Už jsme anoncovali, že chceme jezdit z Prahy do Berlína a Amsterdamu, Bruselu, a až dokonce do Brugg. Takový bonbonek je, že připravujeme vlaky na lyže. Tak jak v létě vozíme až 650 cestujících v každém spoji do Chorvatska, tak bychom i něco podobného chtěli provést na lyže do rakouských a italských Alp.
Jsou tam desítky středisek mezi Salcburkem a Innsbruckem, a dokonce i za Innsbruckem směrem na Landeck a Brenner. Jízdenka bude stát ještě méně než do Chorvatska.
Jak to bude na místě? Zase tam budou čekat žluté autobusy? A jaký čekáte zájem?
Velká část Čechů je zvyklá jezdit do méně známých resortů, protože jsou výrazně levnější. Proto také jezdí i do Itálie.
Věříme, že kooperace s těmito resorty bude pro Čechy zajímavá, neboť pro nás zajistí skibus přímo na svah. Tedy ráno vás dopraví na svah, dáte lyžovačku, odpoledne check-in. Neztrácíte ani minutu při cestě do Alp.
Nebudete tam mít v rámci vaší Partyja i vlastní ubytování?
Už jsme koupili v Rakousku jednu chatu ve výšce 1 700 metrů. Sbíráme budovy. To je takový můj covidový koníček, že sbíráme pěkné nemovitosti, které chceme nabídnout našim klientům.
Vlak má 650 sedaček a ta chata přímo na sjezdovce pouze 12 lůžek.
I tato budova bude už v balíčku s vlakem na hory?
Ano, ale přece jen vlak má 650 sedaček a ta chata přímo na sjezdovce pouze 12 lůžek. Ale ano, teoreticky se to dá nakombinovat, ale není to nutné.
Budete mít nějakou spolupráci i s hotely, nebo toto už je na cestujících?
Moderní cestování je, že tady si koupím dopravu, tam si koupím ubytování a jedu. To je dnes trend.
Kdy vyjede první vlak na hory? Budou jezdit týdně, nebo jak často?
Uvidíme, jaký o to bude zájem. Komunikujeme s největšími cestovkami na lyže. Mají o spolupráci zájem a je hrozně důležité, jestli pak do toho s námi půjdou.
Chceme to rozjet až od příští zimy. Tedy sezona 2022/23.
100 tisíc Čechů do Chorvatska
Vy jste zmínil, že to budou chorvatské vlaky, kolik už jste tam letos prodali jízdenek?
Asi kolem 70 tisíc. Když se dívám na rezervační systém, léto už máme skoro vyprodané. Odhaduji, že letos odvezeme asi 100 tisíc cestujících.
Proti loňsku jste linku protáhli do Splitu, cena zůstala stejná. Už loni přitom kritici říkali, že ekonomicky to nemůže vycházet…
Loni, když jsme jezdili s 12 vozy a ne úplně celé léto, jsme vydělali asi 5 milionů korun. Letos předpokládám, že to bude výrazně lepší.
Ty zisky s dopravou jsou hrozně důležité. Bez nich nemůžeme dále investovat.
Vlak do Chorvatska se prodloužil z 12 vozů na 15 – z kapacity 400 lůžek na 650 lůžek a sedaček.
Bude to lepší, když cena zůstala stejná, náklady zdražují a trať je delší?
Ano, vlak se prodloužil z 12 vozů na 15 – z kapacity 400 lůžek na 650 lůžek a sedaček.
Pronájem chalup v Česku dominuje
Loni jste spolu s Chorvatskem spustil pronájmy přes program Partyja. Jak je služba využívaná?
Máme asi 5 nemovitostí. Není to opravdu moc významné. Největší segment pro Čechy v cestovním ruchu v tuzemsku je pronájem chat a chalup. Je to daleko větší číslo než u hotelů. No a my penziony překopáváme na chalupy pro skupiny a hotely pro individuály. Je to s volným režimem, postaveno na důvěře.
Co bude covidovým projektem letošního roku?
Jsem přesvědčen, že covid snad končí a vrátíme se do starých kolejí a budeme investovat především na železnici.
Vy jste zmínil, že vás čeká investice 2 miliardy korun, kde vezmete peníze? Budou to půjčky od bank, anebo půjdete formou dluhopisů?
V podstatě za to, že jsme přežili, můžu vděčit právě roku 2019 a bankám. Banky se vlastně koukaly na to, jestli mohou firmám půjčit podle roku 2019, a díky tomu nám otevřely další limity.
Letos utratíme asi 2 miliardy za lokomotivy a vozy. Vesměs je to bankovní financování.
Letos utratíme asi 2 miliardy za lokomotivy a vozy. Vesměs je to bankovní financování, byť jsme v covidu loni v květnu vydali i úspěšné dluhopisy.
Letos o dluhopisech neuvažujete?
Na dluhopisech je krásné, že je to takové perpetuum mobile, platíte jenom úroky, ale je opravdu důležité mít dobrou kombinaci. Tedy ne moc dluhopisů, protože jednou se může stát, že se nepodaří je reemitovat znovu, a také aby se nestalo to, že ta firma umře díky tomu, že je nemá jak splatit.
Díky dluhopisům máme obrovský závazek vůči investorům, kteří je nakupovali, že ekonomika RegioJetu bude dobrá.
Jaká je zadluženost firmy?
Před covidem jsme měli jednu z nejnižších – ani ne trojnásobek EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.), což je extrémně málo. Teď si to zatím netroufám říct, ale určitě naše zadluženost výrazně vzrostla. To souvisí s tím, že v takovýchto číslech byli během covidu všichni, jichž se covid nejvíce týkal – gastro, doprava, cestovní kanceláře. Náklady zůstaly a tržby šly načas úplně dolů.
V nejhorších týdnech, kdy by měl být počet cestujících 150 tisíc týdně, jsme spadli na 4 900.
V těch nejhorších týdnech loňského jara, kdy by měl být počet cestujících jen na dálkových vlacích 150 tisíc týdně, jsme spadli na 4 900 cestujících. Vygenerovala se obrovská ztráta za jaro, ale i podzim. Díky tomu, že na tom všichni byli tak zle, jsem věřil v dobré zítřky.
Účet za covid – 500 milionů, letos věřím v nulu
Jak dopadl celý holding za loňský rok?
Já jsem ještě v dubnu prohlašoval, že do konce roku tu velkou díru z jarního covidu zalepíme a skončíme na nule. Od 2. září se zase vše zhroutilo. Účet za covid v rámci celé skupiny byl kolem 500 milionů korun.
Jak dlouho na to budete vydělávat zpátky?
Za celý covid jsme více prodělali, než jsme za poslední úspěšné roky vydělali. Přesto je to jen nějaké číslo podobně jako zadlužení země a je důležité, že investoři a banky věří, že společnost je dobře řízená, má sílu na trhu a jakmile covid pomine, vyletí nahoru.
Jak vidíte letošní rok?
Uvidíme. Já jsem vždycky optimista, takže věřím, že bychom se mohli dostat na nulu. Covid de facto pominul až v půlce května. Červen, co vidíme, tak už bude snad ziskový, takže léto bude výborné.
Digitální stevardka
Jak se RegioJet a Student Agency proměnily během pandemie? Vidíme, že zmizeli stevardi, co to udělalo s pobočkovou sítí?
V autobusech opravdu zmizeli stevardi – nejdříve to bylo na vnitrostátních linkách, protože jsme nebyli schopni cenově konkurovat konkurenci. Na vnitrostátních linkách máme řešení, které bude velmi efektivní, takže ti stevardi budou i nebudou.
Stevardka s vámi bude mluvit online, ale na dálku. Pro kávu si zajdete sami.
Co to znamená?
Bude s námi mluvit online, ale na dálku.
Takže si objednám kávu a kdo mi ji donese?
Pro kávu si zajdete sami.
O kolik máte teď méně zaměstnanců než v roce 2019?
Měli jsme nějakých 2 500 až 3 000 zaměstnanců a měli jsme velké propouštění v oblasti cestovního ruchu, to bylo určitě několik stovek.
A co vám naopak covid dal?
Výhoda těchto krizí je, že ty chytré, dobré společnosti dokážou během krizí posílit, byť se zadluží, což věříme, že se nám podaří.
Které nové spoje třeba přidáte?
Teď jsme požádali o takzvaný test ekonomické soběstačnosti – o linky z Prahy do Mnichova, Prahy do Berlína. Pak jsou tam ty zmíněné Alpy a Ukrajina. Je tam toho více.
Rád bych z RegioJetu udělal nejznámější českou značku v zahraničí.
Pokud je do čeho píchnout v Česku, tak bych rád podnikal více tady, ale mým novým životním cílem od vpádu FlixBusu do Česka je, že bych chtěl být globální dopravce.
Tehdy jsem říkal, že než být průměrný evropský budu nejlepší český, ale uvědomil jsem si, že budu muset být i nejlepší evropský, abychom se rozšiřovali i do zahraničí. Rád bych z RegioJetu udělal nejznámější českou značku v zahraničí.