Článek
Připlatit si za poznávací značku, která automobil doladí vtípkem nebo odkazem například na slavného fiktivního agenta James Bonda, láká jen určitý okruh lidí a firem. Zájem proto rok od roku opadá.
„Ten trend už je dneska nulový. Když jdete na Pankrác pro značku na přání, nikdo tam ve frontě nestojí,“ říká Martin Šafařík, profesionál, který za své klienty chodí na úřady řešit administrativu kolem SPZek. „A má to jeden háček: Schvaluje to Ministerstvo dopravy, nesmí tam být vulgarita a mají 48 hodin na to, aby vám řekli, jestli ta značka je nebo není volná.“
K polovině prosince evidovalo Ministerstvo dopravy celkem 11 073 vydaných státních poznávacích značek na přání. Rozloženo na jednotlivé roky – zájem byl největší hned po startu. V roce 2016 se jich vydalo 4273, další rok už to bylo 3700 a letos v prosinci číslo pokleslo k cifře 3100.
„Počet lidí, kteří chtějí něco extravagantního, je daný, neroste. Nepřibývá těch, kteří by chtěli být Bondy a podobně. A stejně tak část, která to využívá pro firmy, si to už zařídila,“ tvrdí Igor Sirota, mluvčí Ústředního automotoklubu.
Zároveň Sirota upozorňuje na to, že země v našem sousedství vnímají značky na přání různě. Zatímco v Rakousku je zájem zejména o značky ještě z dob Rakouska-Uherska, tak v Německu si naopak dávají pozor na skrytou symboliku. I českému řidiči se tak může stát, že bude muset vysvětlovat, proč jeho poznávací značka propaguje například nacismus.
