Jaký je zájem o vakcíny na východ od nás? Na Bulhary a Rumuny nemáme

Vyplývá to ze srovnávací studie, kterou ve střední a východní Evropě provedl slovenský think-tank Globsec.

Ze sledovaných států je na tom v zájmu o vakcínu vůbec nejlépe Rakousko. Když sečteme ty, co se chtějí naočkovat, i již naočkované, má u jižního souseda zájem o očkování 81 procent obyvatel.

Ze států V4 a Rakouska je pak v Česku vůbec nejvyšší procento těch, kteří se spíše nebo určitě nechtějí nechat očkovat, konkrétně 29 %. V Polsku je o dvě procenta více zatím nerozhodnutých.

Tuzemsko je na tom ale naopak v tomto ohledu lépe než pobaltské země nebo ty na černomořském pobřeží. Například v Bulharsku a Rumunsku nemá o vakcínu zájem až polovina populace.

Dominika Hajdu, spolutvůrkyně výzkumu Globsecu, pro Seznam Zprávy vysvětlila, proč je rozdíl mezi sledovanými státy tak výrazný. V případě Bulharska a Rumunska v neprospěch očkování pracují mnohé dezinformační weby. „Nedělali jsme kvalitativní výzkum, takže nevíme to přesně, ale v těch státech lidé o mnoho víc věří dezinformacím o covidu. A tyto dezinformace jsou následně používané na manipulace s lidmi také směrem k očkování,“ myslí si Hajdu.

Studie, kterou think-tank prováděl již od října, ukázala velký posun ve prospěch vakcinace. V Česku se počet lidí, kteří se chtějí nechat očkovat nebo se již očkovali, téměř zdvojnásobil, sousední Slovensko je na tom ještě o kousek lépe. Naopak anomálií je Rumunsko, kde se ochota očkovat téměř nepohnula, a malý nárůst sleduje studie také v Bulharsku.

Jeden z faktorů, jenž podle Hajdu promluvil ve prospěch vakcinace, je těžká zimní pandemická vlna. „Lidé si vyzkoušeli dopad pandemie na vlastní kůži nebo alespoň na kůži svého okolí. Ale v Česku a na Slovensku na to měla dopad i nějaká forma vakcinační kampaně,“ analyzuje Hajdu. Podle ní sehrála roli i osobní pozitivní zkušenost s očkováním, jako třeba ta, „že mí blízcí se nechali očkovat a nic se jim nestalo. Když jsme totiž začínali se sběrem dat v říjnu, tak žádné očkování ještě neprobíhalo“.

Naopak v případě Rumunska a Bulharska je podle výzkumnice možné sledovat kromě výše zmíněné výrazné dezinformační kampaně k očkování také i vysokou nedůvěru ve vědeckou komunitu. „Tyto tendence sledujeme i v našem prostředí, ale ne až v takovém množství.“ Podle spoluautorky studie tyto faktory stojí za nízkými čísly v černomořských státech.

Ochota se očkovat z pohledu jednotlivých věkových skupin je v Česka průměrná v porovnání se zeměmi V4. Téměř dvě třetiny mladých od 18 do 24 let se chtějí očkovat, ale v kategorii od 25 do 34 let ani ne polovina. Ochota se očkovat u ostatních sledovaných věkových skupin postupně stoupá, u skupiny nad 65 let vyjádřilo ochotu se naočkovat až 84 procent lidí. V případě Slovenska to bylo o osm procent méně a v Maďarsku o 6 procent více.

To, že se lidé chtějí nebo nechtějí očkovat, výrazně závisí i na vzdělání. Až 60 procent vysokoškolských lidí ve střední Evropě se chce nechat očkovat, přičemž jenom méně než polovina lidí se základním vzděláním chce udělat totéž.

Zajímavostí studie je také sledovaná značka vakcíny, kterou by si lidé nechali píchnout. Čtvrtina Čechů se nechá očkovat jedině západní vakcínou, jako jsou Comirnaty od konsorcia Pfizer/BioNTech nebo vakcíny od Moderny a AstraZenecy. Druhá čtvrtina Čechů by se nechala očkovat jakoukoliv vakcínou, kterou schválí Evropská léková agentura.

Opačný pohled panuje v České republice na vakcínu Sputnik a čínský Sinovac. Jenom tři procenta oslovených projevila zájem o ruský Sputnik V a nikdo o Sinovac.

„Důvod je jednoduchý, o Sputniku se tolik v Česku ani v jiných státech nemluvilo na rozdíl od Slovenska. O čínské vakcíně Sinovac už vůbec. A také se ukazuje, že když jde o život, lidé se spoléhají na evropské instituce a autority,“ vysvětluje Hajdu. Sputnik ani Sinovac nejsou schváleny Evropskou lékovou agenturou, a také proto by si je lidé nevybrali.

V tomto kontextu je možné sledovat zcela jiné názory na Slovensku a Maďarsku. Až 15 procent Slováků, tedy pětkrát víc než v Česku, by se nechalo očkovat Sputnikem a bezmála 6 procent Maďarů by si zvolilo Sinovac.

Slovenská situace také souvisí s únorovým nestandardním nákupem vakcín Sputnik V bývalým premiérem Igorem Matovičem a následnou diskusí ohledně schválení nebo neschválení očkování ruskou vakcínou.

Koncem března, kdy končil sběr dat Globsecu, bylo v České republice naočkováno celkem 9 procent populace. Na Slovensku 9,5 %, Poláci a Rakušané byli v očkování ještě pomalejší – 8,5, respektive 8,3 procenta naočkovaných lidí.

Lídrem v očkování v celé sledované skupině států jsou Maďaři, kteří naočkovali již více než 17 procent populace. V Maďarsku ale očkují i vakcínami Sinovac a Sputnik, jež v ostatních zemích nejsou zatím povoleny.