Článek
Na začátku koronavirové pandemie byla řada odborníků přesvědčena, že vakcína bude dostupná nejdříve za několik let. Už v létě ale bylo zřejmé, že vývoj zaznamenává bezprecedentní rychlost, ke které přispěla probíhající pandemie, spojené úsilí vědců napříč kontinenty a nejspíš i zkušenosti s už známými koronavirovými nákazami a dalšími infekcemi, například ebolou.
První dodávky vakcín se tak mohou začít distribuovat už koncem prosince 2020, během jara příštího roku by se mohly dostávat k milionům lidí.
Samotná existence vakcíny nicméně pandemii nadobro nezastaví, do hry vstupuje hned několik důležitých faktorů – například do jaké míry bude látka účinně chránit před onemocněním covid-19, jak dlouho taková ochrana potrvá a jak velké procento populace se nechá naočkovat.
Potřebnou souhru těchto údajů zkoumal také tým okolo americké výzkumnice Sarah M. Bartschové, simulační model následně zveřejnilo Národní centrum pro biotechnologické informace (NCBI).
Práce vychází z toho, že je možné data o účinnosti vakcíny, virulenci sledovaného patogenu i podílu imunitně naivní populace vložit do matematických modelů a díky tomu určit, jaké procento populace musí být proočkováno, aby se zabránilo epidemii – případně, aby mohla být bez nutnosti dalších opatření zastavena.
Podle Bartschové by k prevenci epidemie covidu-19 stačila vakcína s alespoň 60procentní účinností za předpokladu, že by proočkovanost byla 100procentní. Takový scénář je ale spíše nerealistický. Zcela zabránit vypuknutí epidemie nicméně může také látka se 70procentní účinností, je-li proočkovanost alespoň 75 procent, při 60procentní proočkovanosti potom musí být účinnost vakcíny 80 procent.
Matematické vzorce výzkumníci aplikovali i na podmínky probíhající epidemie, kdy započítali různé varianty podílu populace, která už se s virem setkala a nějakou formu imunity si sama vytvořila – nepovažuje se tedy za zcela imunitně naivní.
Podle modelů musí být účinnost vakcíny nejméně 80 procent, aby se epidemie ukončila bez dalších opatření, to celé při minimální proočkovanosti vyšší než 60 procent. Zjednodušeně řečeno – i velmi účinná vakcína vyžaduje proočkovanost nadpoloviční většiny populace, má-li pandemii bez dalších opatření zastavit.
Objednávky na cestě
Zprávy od výrobců vakcín jsou v tomto ohledu zatím optimistické – v posledních dnech zveřejnili studie, podle kterých se účinnost jejich látek pohybuje okolo 90 procent. Vakcína britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou může mít až zhruba 90procentní účinnost, a to bez jakýchkoli vážných vedlejších účinků. Látka vyvíjená americkou firmou Pfizer a německou společností BioNTech hlásí dokonce 95procentní účinnost.
Pro srovnání - klinická účinnost očkování proti chřipce - za předpokladu, že jsou vakcinační kmeny ve shodě s cirkulujícími kmeny chřipky - dosahuje 70 až 90 procent u dospělých osob mladších 65 let.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) má Česko nyní zájem o čtyři miliony dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech, což by vystačilo pro dva miliony lidí. Uvedl to v České televizi. Pro další milion a půl by měly vystačit dávky vakcíny od společnosti AstraZeneca.
„Vakcíny pro dalších až 10,6 milionu obyvatel jsou v záloze od dalších výrobců. Měli bychom je tak mít až pro 16 milionů lidí, což je více, než je obyvatel České republiky. Je to přístup, ke kterému přistoupily i další země,“ řekl v pondělí bez bližších podrobností ministr.
Zároveň však připustil, že by proočkovanost měla dosáhnout 65 až 70 procent. „Potom máme vyhráno,“ dodal.
Obdobně hovoří i další odborníci. „Pro zastavení šíření viru SARS-CoV-2, které nám umožní plně se vrátit zpět do normálního života a opětovně nastartovat ekonomiku, je třeba dosažení kolektivní imunity. Dle dosavadních vyjádření odborníků to v případě covidu-19 znamená dosažení alespoň 70procentní imunizace společnosti,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Nedávný sociologický průzkum STEM/MARK však ukázal, že se většina Čechů zatím k vakcíně proti covidu-19 staví spíše rezervovaně. Ministerstvo chce veřejné mínění ohledně vakcinace zlepšit například pomocí informační kampaně.
Brzy by mělo také představit finální verzi očkovací strategie. Její návrh počítá s přednostním očkováním lidí nad 65 let, již trpí chronickou plicní nemocí, vysokým krevním tlakem, který se nedaří snížit léky, závažnými onemocněními srdce, ledvin či jater, těžkou obezitou a dalšími zdravotními potížemi. V další fázi by se mělo dostat na zdravotníky, hygieniky a laboranty či na další zaměstnance kritické infrastruktury. V poslední fázi by byla očkovací látka dostupná pro zájemce.
