Jako za války. Podniky přešly během pár dnů na výrobu dezinfekce

Boj s pandemií COVID-19 se potýká nejen s akutním nedostatkem ochranných pomůcek, ale velmi často i dezinfekce. Ministr životního prostředí Richard Brabec věří, že se v dalších dnech už bude situace postupně zlepšovat, protože do výroby se nově zapojilo hned několik domácích producentů z oblasti chemického průmyslu.

Téměř ze dne na den začaly české podniky s výrobou dezinfekčního přípravku Anti-COVID dle receptury Světové zdravotnické organizace (WHO).

„V rekordně krátké době jsme byli schopni zorganizovat firmy, ony přestavěly své výrobní linky a už bylo vyrobeno prvních milion litrů. Celá produkce půjde v první fázi pouze do veřejného sektoru. Zásobujeme státní organizace, pomáháme zdravotníkům, jsme schopni pokrýt většinu poptávky armády, policie, hasičů, řešíme i kraje,“ uvedl pro Seznam Zprávy Brabec.

„Kritická infrastruktura má teď přednost, ale jakmile budou pokryty tyto složky, budou výrobci schopni dodávat i na normální trh,“ dodal ministr a věří, že to bude čára přes rozpočet i pro různé překupníky, kteří nabízejí dezinfekci za lichvářské ceny.

Jedním z nových producentů je i státní firma Čepro. Dezinfekci vyrábí od minulého týdne ve Šlapanově na Havlíčkobrodsku, denně je podnik podle vedení schopen dodat institucím bojujícím s nákazou až 90 tisíc litrů.

Na výrobu Anti-COVID najela třeba i rodinná firma DF Partner, která jinak na Valašsku vyrábí autokosmetiku značky Sheron. Nebo pražské družstvo Druchema, které běžně vyrábí třeba lepidlo značky Herkules.

Všichni noví producenti od úřadů získali povolení v rekordně krátkém čase. To, co jindy trvá státní byrokracii měsíce, v krizi zvládá během dnů, či dokonce hodin.

Situaci ministr životního prostředí Richard Brabec v jistých aspektech srovnává s přechodem na válečnou výrobu. „Je to klasický krizový management,“ podotkl.

Výrobu dezinfekce v nových provozech formálně sice zastřešuje ministerstvo průmyslu v čele s Karlem Havlíčkem, ale Brabec podle vlastních slov vládnímu kolegovi přislíbil, že mu vypomůže s organizací.

„Děláme na tom od předminulého víkendu a v tuto chvíli to vypadá, že jsme snad z nejhoršího venku,“ věří ministr životního prostředí, že by velký hlad po dezinfekci s rostoucí produkcí mohl postupně slábnout.

Hlavní problém nicméně Brabec vidí v omezených zdrojích lihu, což je hlavní složka v dezinfekci.

Nedostává se ho teď v celé Evropě, ale výhodou je, že v tomto směru není Česko odkázáno na dovoz jako v případě ochranných roušek a respirátorů. „Každý další výrobce lihu by teď byl vítán. Ta poptávka je opravdu velmi vysoká,“ vybídl Brabec k dalšímu rozšíření dodavatelů.

Ministerstvo průmyslu má v tuto chvíli na soupisce 26 subjektů, které získaly k finální výrobě dezinfekce potřebná razítka. Je nutné povolení ministerstva zdravotnictví, zemědělství a místně příslušného celního úřadu.

Podle mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánky Filipové jsou mezi novými výrobci i některé střední a vysoké školy. Ty však nemají kapacitu na objemnější výrobu, distribuují dezinfekci jen v blízkém okolí. Na seznamu výrobců, kteří veřejně nabízejí svou produkci širšímu spektru zákazníků, je tak nyní z oněch 26 subjektů „jen“ 12 (viz box). Další prý ale mohou ještě přibýt.

Ministerstvo průmyslu má za úkol výrobu, strukturu a výši dodávek dezinfekce Anti-COVID důsledně kontrolovat a evidovat. Povolení pro výrobce platí na omezenou dobu, bylo vydáno v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Do výroby dezinfekce se poměrně výraznou měrou zapojila i skupina Agrofert, založená Andrejem Babišem, kterou nynější premiér převedl do svěřenských fondů. Její lihovar Ethanol Energy se sídlem ve Vrdech na Kutnohorsku je v tuto chvíli jedním ze dvou klíčových dodavatelů lihu pro finální výrobce dezinfekce.

Společně se skupinou Tereos TTD, pod niž patří tři domácí průmyslové lihovary (Dobrovice, Chrudim, Kojetín).

Vedle Ethanol Energy se do výrobního řetězce zapojil i další podnik spadající pod Agrofert - lovosický Preol. Ten se podílí na dodávkách glycerolu, což je další důležitá přísada do dezinfekce.

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky obě dvě firmy vedle dodávek základních surovin pro ostatní podniky nyní začaly samy vyrábět i finální dezinfekci. I proto se také ocitly na seznamu ministerstva průmyslu.

Hanzelka ujišťuje, že výrobu Agrofert nerozjel ze ziskuchtivosti.

„Státu, obcím a neziskovému sektoru dáváme dezinfekci darem. Mezi prvními, komu jsme ze společnosti Ethanol Energy hotovou dezinfekci věnovali, byla Policie ČR a Hasičský záchranný sbor ČR, a to v objemech 5 000 litrů každému sboru,“ uvedl.

Tento dar je podle Hanzelky nad rámec už dříve ohlášeného daru 500 tisíc litrů lihu a glycerolu, které Agrofert věnoval pro potřeby státu. „Komerčním subjektům dodáváme dezinfekci za cenu rovnající se nákladům na výrobu a expedici. Zde jde však o okrajový objem dodávek, priorita jsou složky státní správy a lékaři. Vše se odehrává pod permanentním dozorem celní správy,“ poukázal také Hanzelka.

Ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že v tuto chvíli jsou všichni noví výrobci schopni produkovat zhruba 300 tisíc litrů dezinfekce denně. Pokud by se podařilo obstarat další líh, tak prý lze produkovat 500 až 600 tisíc litrů.

Že je s lihem problém, potvrdili manažeři v některých firmách, které licenci také získaly. Třeba moravská farmaceutická firma Farmak je připravena začít s výrobou Anti-COVID příští týden, ale dodávky lihu jsou prý stále ještě nejisté.

S výrobou už minulý týden započalo družstvo Druchema z Prahy 10.

„Chtěli bychom dodávat minimálně padesát tisíc litrů dezinfekce týdně. Když se nám podaří rozjet druhou směnu, tak sto tisíc, “ uvedl pro Seznam Zprávy předseda představenstva Druchemy Jiří Daněk.

I jeho podnik odebírá líh ze skupiny Agrofert (Ethanol Energy). „Líh nakupujeme za velmi rozumné ceny a také my se snažíme naše prodejní ceny konstruovat jen s minimální marží. Zatím nemám sebemenší indicie, že by této krizové situace chtěl někdo zneužít,“ dodal šéf Druchemy.

I on připustil, že rozjezd výroby a shánění suroviny nebylo jednoduché. Jejich podnik prý uspěl i díky kontaktům bývalé starostky Prahy 10 a někdejší blízké spolupracovnice Andreje Babiše Radmily Kleslové. „Hodně nám s tím startem výroby pomohla,“ podotkl šéf Druchemy. Produkci teď chtějí směřovat kromě Prahy 10 třeba na pražský magistrát.

I ministerstvo průmyslu si prý ověřilo, že ceny dezinfekce z vládou kontrolované výroby nejsou nijak přemrštěné. „Podle současných informací se ceny pohybují pod prodejními cenami klasických dezinfekčních výrobků.,“ uvedla mluvčí Štěpánka Filipová.

Zatímco firmy, které se účastní oficiálního vládního programu výroby dezinfekce, novou produkci úspěšně nastartovaly, jeden z menších výrobců, jenž v dobré víře začal na vlastní pěst – a to bez vidiny jakéhokoliv zisku – narazil na úřední bariéry.

Celníci v minulých hodinách zakázali výrobu dezinfekčního gelu rodinnému ovocnému lihovaru Žufánek z Boršic u Blatnice na Uherskohradišťsku. Podnik jej totiž vyráběl bez příslušných povolení, dezinfekci zcela zdarma poskytoval třeba dětským domovům.

O zákazu od celníků na Facebooku informoval sám jednatel lihovaru Martin Žufánek. Případ vzbudil na sociálních sítích vlnu emocí. Do případu se nakonec vložila i ministryně financí Alena Schillerová nebo ministr vnitra Jan Hamáček, který naléhal na to, aby byl uspokojivě vyřešen.

„Celní správa vychází obzvláště za současného nouzového stavu výrobcům dezinfekčních směsí maximálně vstříc a pomáhá jim jak s poskytováním informací o výrobě dezinfekčních prostředků, tak se zajištěním nezbytných povolení, která jsou podle dosavadních zkušeností vyřízena v řádu hodin,“ uvedla mluvčí celníků Martina Kaňková.

Celníci následně nabídli lihovaru Žufánek pomoc s vyřízením povolení.