„Jako z Šíleného Maxe.“ V nekonečných frontách na benzin stojí stovky aut

„Londýn zmatkoval. Poslední zářijovou sobotu jsme se celý den snažili natankovat, benzin ale nikde nebyl, nebo tam naopak stály extrémní fronty aut. Palivo jsme nakonec vyrazili hledat znovu o půlnoci, měla jsem pocit, že je apokalypsa,“ popsala Seznam Zprávám Marie-Magdalena, Češka žijící ve Velké Británii.

„Britská společnost se proměnila v tu z Mad Maxe. Ucpané vozovky, křižovatky, agrese, rvačky… Člověk vůbec nechápal, co se děje. Na místě jenom chaos a žádná státní pomoc nebo organizace,“ pokračovala. „Nakonec jsme to vzdali a jeli zpátky domů. Pro benzin jsme znovu vyjeli po šesté ráno, zařadili se do fronty asi 100 aut, a když v 7 pumpa, jež celou noc čerpala, otevřela, dostalo se i na nás,“ dodala Češka pro Seznam Zprávy.

Taková zkušenost není ojedinělá – v posledních dnech se v britských i světových médiích objevil nespočet podobných příběhů. Británie řeší krizi pohonných hmot i prázdných regálů.

Ve čtvrtek byla podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle na suchu čtvrtina britských benzinových pump, tedy asi dva tisíce takových zařízení. The Guardian přidává, že by to tak mohlo zůstat i v dalším týdnu. Nejde ovšem o to, že by palivo v Británii nebylo. Jen ho nemá kdo rozvážet.

Nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích zasáhl plošně celé Spojené království. Kristýna z Prahy, která nedávno navštívila Skotsko se svým přítelem, řešila v souvislosti s palivem plno problémů.

„Chtěli jsme do obytné dodávky natankovat plnou nádrž nafty, ale bohužel – tankovat jsme mohli jen za 30 liber (cca 887 korun). Mluvili o tom pravidelně i na BBC Radio 1. Lidé – třeba řemeslníci, pečovatelé – tam vyprávěli, že nemohou pořádně dělat svou práci, protože v jejich městě prostě není dostatek pohonných hmot. A prý tam funguje i to, že si lidé dávají vědět na sociálních sítích, když nějaká konkrétní pumpa načerpá zásoby,“ sdělila Kristýna Seznam Zprávám.

Na benzinových pumpách často podle svědectví v médiích dochází k panickému nakupování, při němž si lidé nabírají pohonné hmoty do zásoby. Ačkoliv podle oficiálních zpráv má Británie paliva de facto dost, veřejnost se nakonec nechává strhnout mediálními obrazy nekonečných front a všudypřítomnou úzkostí. A situace se tím pádem ještě zhoršuje, protože nepřirozeně roste poptávka.

„Panické nakupování je obvykle poháněno určitou mírou nejistoty. Během pandemie vzniklo plno studií, jež ukázaly, že mezi lidmi byla velká úzkost,“ řekla americké CNBC Cathrine Jansson-Boydová, expertka na psychologické aspekty konzumerismu z britské Anglia Ruskin University. „To znamená, že mají lidé už základy pro to, aby začali pociťovat vyšší míru obav, jež se otevřeně projeví,“ dodala.

Za krizí stojí nedostatek řidičů nákladních vozů, kteří by navíc měli řádnou kvalifikaci na převážení cisteren s rizikovými látkami, jakou je i nafta. Britští vládní představitelé odůvodňují chybějící desítky tisíc řidičů tím, že koronavirová pandemie pozdržela vyřízení testů, díky nimž by zájemci získali potřebnou licenci.

„K rozvozu cisteren byly nyní převeleny stovky armádních řidičů s touto licencí. To může pomoci v nejzasaženějších místech. Ale takové řešení nemůže situaci zvrátit ze dne na den,“ okomentoval pro Seznam Zprávy Kryštof Kruliš, odborník na Velkou Británii z Asociace pro mezinárodní otázky. Doplnil, že britská vláda by mohla zavést třeba i celostátní opatření v podobě omezení množství paliva na jednoho zákazníka. Zatím to funguje jen lokálně.

Kromě řidičů, kteří mají povolení převážet rizikové materiály, je ovšem v Británii nedostatek řidičů nákladních vozidel celkově. V obchodech vinou toho chybí leccos. „V Yorku, kde nyní jsem, je to znát, zejména v těch menších obchodech. Jde i o potraviny z Evropy a zahraniční, ale hlavně o ty britské. Hlavně ovoce, zeleninu, ale třeba i müsli,“ uvedla Marie-Magdalena.

V Londýně situace dramatická není. Češka Tereza, jež žije s rodinou v jižní části metropole, si problémů s dodávkami všimla už před pár týdny. „V supermarketu občas chybí úplně náhodné a konkrétní artikly. Jednou neseženeme polotučné mléko a musíme koupit jiný druh než obvykle, jindy chybí losos. Vždy se dá improvizovat nebo zkusit jiný obchod,“ uvedla s tím, že dosud neměla problém uvařit běžná jídla.

„Nejurgentnější potřeba se v měsících před Vánoci očekává v maloobchodu, kde se mluví o nedostatku nějakých 15 tisíc řidičů. Dalších 90 až 100 tisíc řidičů chybí Británii celkově. Tato čísla ale berme s rezervou – ven je pouští různé dopravní, sektorové asociace. Mají sice bezprostřední přehled, ale toto jsou počty, na něž se klade důraz při různých vyjednáváních. Takže čísla mohou být nějakým způsobem ovlivněná tím, že čím vyšší jsou, tím zásadnějším se problém stává a tím lepší je pak vyjednávací pozice těch organizací,“ podotkl Kruliš.

Nedostatek desítek tisíc řidičů nákladních vozů nicméně Británii dozajista trápí. Byť to britská konzervativní vláda Borise Johnsona odmítá, mezi důvody nedostatku patří brexit, odchod Velké Británie z Evropské unie. „S brexitem je spojený odchod až 20 tisíc řidičů z evropského bloku, kteří se vrátili zpět domů. A dalším faktorem je určitě pandemie, při níž došlo k různým omezením ve výkonu povolání, která mohli lidé řešit i odchodem z Británie,“ vysvětlil Kruliš.

Další důvod pro odliv řidičů, velmi zásadní, je podle něj ve skutečnosti prozaický - věk. „Je to přirozený odchod řidičů kvůli vyššímu věku do důchodu. Průměrný věk řidičů náklaďáků v Británii je podle sektorových statistik 55 let. Logicky je pak ta skupina řidičů náchylnější k odchodům do důchodu. A když přerušíte jejich přítok, dochází k přirozenému úbytku,“ poznamenal politolog.

Britský kabinet mimo jiné v rámci řešení oznámil, že otevře až pět tisíc míst pro řidiče v rámci dočasných pracovních víz do Velké Británie. Ta platí sice platí jen několik měsíců, ale země by tak vyřešila nedostatek řidičů před Vánocemi. Potenciální zájemci jsou jak ze zemí Evropské unie, tak i jiných koutů světa.

Pro brexit řada Britů hlasovala zejména z obavy z volného pohybu osob, hlavně lidí z východní Evropy. „V reakci na to přišli konzervativci s tím, že zavedou bodový systém a budou si imigranty z celého světa vybírat podle profese, kvalifikace i výšky mzdy, tedy tak, aby byli pro ekonomiku přínosní,“ vysvětlil Kruliš.

Vláda ještě před brexitem nicméně avizovala, že bude zavádět dočasná opatření, v jejichž rámci hodlá nabízet omezená množství víz. Do Británie by nyní podle Kruliše mohli na pár měsíců zamířit například lidé z Indie a Pákistánu, tedy tradičních zemí imigrantů na Britské ostrovy.

Jako další krok rozeslal také britský kabinet dopisy asi milionu lidí, kteří mají oprávnění řídit nákladní vozidlo a nedávno své povolání opustili.

„Snaží se je verbálním apelem ze strany vlády v době potřeby vyzvat k tomu, jestli by nezvážili dočasný návrat ke své práci. V krajním případě by to Johnsonův kabinet mohl dát jako pracovní povinnost, ačkoliv v případě řidičů to není tak urgentní,“ dodal Kryštof Kruliš, odborník na Británii. K podobné situaci mimochodem došlo i během pandemie v roce 2020. Tehdy britská vláda apelovala na zdravotníky mimo praxi, aby se na čas vrátili do nemocnic.