Jako ve válečné zóně. „Molotovy připravují po stovkách," říká Češka o dění v Hongkongu

„Lidem teď už nic jiného než věřit těm protestům nezbývá, tolik už ztratili. Jen za ten poslední týden se tu stalo tolik věcí, jež byly psychicky i fyzicky náročné pro všechny, kteří se aspoň trochu aktivně zapojili,” řekla Seznamu studentka žurnalistiky a fotografka Kristýna Macháčková, která v Hongkongu studuje na Baptist University.

V noci z neděle na pondělí se v Hongkongu bojovalo o kampus Polytechnické univerzity (PolyU), poslední z vysokých škol, které měli v držení prodemokratičtí protestující. „PolyU byla poslední, která ještě nějak vzdorovala. Většinu kampusů už vyklidili, u nás třeba už tak tři čtyři dny zpátky. Čínskou univerzitu v Hongkongu také a City University je, myslím, zavřená úplně. Slzný plyn tam kontaminoval vodu, a studenti tam proto už nemohou být,” popsala situaci česká studentka.

„Ty univerzity se hodně zásobovaly jídlem, zdravotními potřebami a léky, vybavením, jako jsou masky… vlastně čímkoli, byly tam třeba powerbanky, měly tam toho hrozně moc. Studenti se připravovali na situaci, kdy by tam museli zůstat delší dobu,” pokračovala.

„Na PolyU to včera vypadalo jako ve válečné zóně. Měli tam všechno připravené, dělaly se Molotovovy koktejly po stovkách, každý měl nějaký svůj úkol. Někdo třeba vkládal do lahví zápalnou látku, někdo ji naplňoval, každý měl něco. Šlo o opravdu velké množství, a když se na nějaké univerzitě nevypotřebovaly, poslaly se na jinou,“ uvedla. „Protestující jsou vynalézaví, připravují si lepší a lepší zbraně. Používají různé šípy, učí se střílet tak, aby to bylo efektivní, aby mohli bojovat proti policii. Kampusy jsou pokreslené graffiti, vypadá to tam jako po nějaké katastrofě – včetně stanic, kde se rozdává jídlo zadarmo,” vyjmenovala Macháčková.

Podle ní bylo v univerzitním areálu hodně slzného plynu. „Šlo o takovou hru na kočku a myš. Policie zaútočila, oni ustoupili, pak zase protestující začali házet Molotovovy koktejly. A takhle to šlo pořád dokola. Až do osmé hodiny, kdy policisté vyhlásili, že demonstrantům hrozí zatčení a deset let za mřížemi za nepokoje. Potom se situace zvrhla úplně, to oznámení se dostalo na Telegram a protestující na obléhané univerzitě přes něj začali žádat lidi, aby vyšli do ulic,” řekla Seznamu studentka. Demonstranti spolu obvykle komunikují právě přes Telegram, šifrovanou službu, kterou pro komunikaci ve velkém používá třeba ruská opozice a aktivisté.

Protestující se ostatní snažili zmobilizovat. Chtěli třeba, aby zapálili policejní stanice nebo jinak odvrátili pozornost policie od univerzity. A zčásti se jim to podařilo. „Starší lidé se třeba včera snažili blokovat silnice auty, všichni se snažili odpoutat pozornost od té univerzity,” uvedla Macháčková. „Je tam spousta lidí, kteří se ještě nedostali ven. Policie jim řekla ‚rozejděte se’, ale reálně jim pro to nedali prostor, stříleli po nich gumové projektily a slzný plyn ze všech stran. Hodně lidí se bojí, kam je odvezou,” řekla Češka. „Z toho mají lidé strach, nevědí, co Čína doopravdy dělá a co s nimi bude. Teď se řeší, kam odvezou ty, které zatkli na univerzitě.”

Situace je podle Macháčkové ještě horší, než můžeme vidět ze záběrů zpravodajských agentur. „Z dálky to podle médií vypadá, že se tu hází slzný plyn a to je všechno, ale ta brutalita je mnohem horší. Policie třeba někoho sebrala a od té doby ho už nikdo nespatřil,” popsala studentka.

„Sice se tu nevidí střelba do lidí na ulici, ale co chvíli se třeba přijde na to, že několik lidí spáchalo sebevraždu. To je vzhledem k okolnostem podezřelé. Dělá se tu taková věc, když někoho zatknou nebo si ten někdo myslí, že by ho mohli zatknout. Ten člověk napíše ostatním, že nespáchá sebevraždu, kdyby se třeba stalo to, že ho potom někde najdou a úřady řeknou, že spáchal sebevraždu. Tak aby se vědělo, že ho někdo zabil,” uvedla Macháčková, která se protestů účastní jako novinářka a fotografka.

Lidé v Hongkongu by podle české studentky stáli o návrat do stavu, v jakém bylo město před rozhořením protestů v červnu kvůli návrhu extradičního zákona. „Oni ani nechtějí nic navíc, přáli si jenom udržet ten stav. Najednou to eskalovalo, takže je těžké to na původní stav vrátit zpátky,” řekla Macháčková. Mluvila i o autocenzuře, kterou v sobě mají lidé už zakódovanou. „Lidé se bojí, že ta společnost nebude volná. A musí si dávat pozor – teď jsem třeba na letišti a tady nejde všude říkat, co si člověk myslí,” podotkla studentka.

Násilí podle ní roste velkou rychlostí. „Nikdo moc nemluví o tom, že tu mladí lidé házejí na zkoušku lahve s vodou, aby si procvičili házení Molotovů,” řekla Seznamu. „To je děsivé. Jsou to lidé, kterým je maximálně kolem dvaceti let.”

Ve videu níže protestující házejí Molotovy na policejní obrněný vůz. „Vláda se snaží zopakovat události na náměstí Nebeského klidu,“ napsal uživatel z Hongkongu do popisku videa. Odkazoval tak na masakr v Pekingu v roce 1989, kdy proti protestujícím Číňanům vyrazily vojenské jednotky. Odhady se různí, zásah měl nicméně stovky až tisíce obětí.

Změnil se i přístup protestujících vůči policii – dříve se před ní utíkalo, podle české studentky na ni a na střety s ní teď demonstranti čekají. „Jsou si vědomi toho, že média budou pokrývat spíše něco takového než to, že dva miliony lidí vyšly do ulic,” popsala.

„Nemají teď jiné východisko než víru v to, že jediná cesta je větší a větší násilí. A že když čínská armáda přijde, což se možná stane, tak na to svět bude reagovat. Ale neuvědomují si, že to tak být nemusí, že svět možná reagovat nebude. Oni věří, že až se dostanou do velkých problémů, až budou oběti a tak dále, že lidé ve světě budou chtít pomoci. Že s tím někdo přece něco udělá,” dodala Macháčková z FSV UK.