Jako v Bangladéši. Polsko dusí smog, normy překračuje o 1400 procent

Polská města se po nějaké době znovu vrátila na přední příčky smutného seznamu míst s nejznečištěnějším ovzduším na světě. Varšava, Krakov i Vratislav jsou v posledních dnech na podobných pozicích jako indické Dillí, Dháka v Bangladéši nebo pákistánské Karáčí.

Vratislav byla v neděli ve srovnání s velkými městy dokonce druhá na světě. Varšava byla v úterý ráno devátá, ukazují statistiky organizace IQ AirVisual, která kvalitu ovzduší na světě monitoruje. Míra znečištění je na první pohled patrná i na mapách Evropské agentury životního prostředí a v dalších statistikách. Výsledky z polských měst spadají do kategorie „extrémně špatné“ a hodnoty z některých obcí a měst přesahují limity až o 1400 procent.

Kvalita ovzduší je v Polsku špatná zejména kvůli zplodinám ze starých nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. V zemi jich je stále až 3,5 milionu, jde zejména o rodinné domy topící uhlím nebo dřevem. Na momentální stav ovzduší a koncentraci polétavých částeček PM2,5 a PM10 mají vliv také současné mrazy a bezvětří.

Situace letos v lednu připomíná stav ze začátku roku 2017. Tehdy bylo znečištění ve Varšavě extrémní. Věci se začala více věnovat i média a vůbec poprvé se stala i velkým tématem celostátní politiky. Vláda pak přišla s dotačním programem Čisté ovzduší, v rámci kterého mají lidé na výměnu starých kotlů za moderní do roku 2029 vyčerpat 103 miliard zlotých, v přepočtu téměř 600 miliard korun. Za roky 2018 a 2019 se ale využilo jen 3,3 miliardy zlotých.

Záběry smogové situace ve Varšavě v roce 2017:

I když je vládní program výhodnější, lidé spíš využívají dotace od města a obcí. I v tomto případě ale podle organizace Polský smogový alarm postupuje výměna starých kotlů pomalu, a pokud se tempo nezrychlí, nezbaví se jich Polsko ani během několika desítek let.

Nejvíc (přes 4000) jich dokázal vyměnit Krakov, který zároveň na podzim 2019 zakázal ve městě topit uhlím a dřevem. Znečištění se ale do města dál dostává z okolních obcí.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí ročně v Polsku kvůli smogu předčasně zemře více než 40 tisíc lidí, ministr klimatu předloni mluvil dokonce o 45 tisících lidí. Smog je také jeden z důvodů, proč se v posledních letech zkrátila střední délka života Poláků.

Podle plicního lékaře Tomasze Karaudy z Univerzitní lékařské nemocnice v Lodži má smog vliv i na boj s nemocí covid-19, až u 15 procent případů úmrtí mohl být spoluviníkem. „Pokud se podíváme na mapu znečištění v Evropě, jsme evropský výfuk, cigareta Evropy, tak špatné je ovzduší,“ řekl ve vysílání televize TVN.

Špinavý vzduch také stojí Poláky nemalé peníze. Ročně podle serveru Business Insider vyjde na v přepočtu na více než 635 miliard. Částka vyčísluje předčasná úmrtí, absence v práci kvůli nemocem a náklady na jejich léčbu – například astma. Kvůli smogu se v Polsku vedou i právní bitvy. Hromadnou žalobu na polský stát, na které se podílejí i známé osobnosti, v současnosti posuzuje nejvyšší soud.