Článek
Třináct asociací zastupujících výrobce oděvů v Číně, Bangladéši, Barmě, Kambodži, Vietnamu, Pákistánu, Turecku, Maroku a Indonésii vypracovalo požadavky na lepší smluvní podmínky se světovými maloobchodníky. Vyplývá to z jejich společného návrhu dokumentu, o kterém informovala agentura Reuters.
Výrobci doufají, že svým jednotným postupem zabrání řetězcům v tom, aby je poštvávaly proti sobě při hledání nejvýhodnějších nákupních podmínek. Mezi požadavky výrobců patří maximálně devadesátidenní platební lhůta nebo úplný konec slev udělovaných až po zadání objednávek.
Vlivem pandemie se výrobci totiž museli vypořádat s velkým množstvím zrušených objednávek a opožděných plateb, především na jejím začátku.
Světoví maloobchodníci jako Gap, Primark, Arcadia či Kohl’s například za loňský březen a duben zrušili nebo pozastavili objednávky oděvů z bangladéšských továren v hodnotě téměř 3,7 miliardy dolarů.
Někteří, opět včetně firem H&M, Gap, Primark nebo Inditex (Zara), se později zavázali zrušené objednávky uhradit v jejich plné výši. Podle odhadů neziskové kampaně PayUp ale dosud zůstává 18 miliard dolarů, které maloobchodníci dodavatelům dluží.
Dokument plánují výrobci finalizovat a představit maloobchodníkům na konci dubna. Jeho sepsání je iniciativou projektu STAR Network, sjednocujícího asijské dodavatele oděvů a financovaného německou rozvojovou agenturou GIZ.
„Výrobcům je jasné, že se zvýšila jejich zranitelnost a že musí hrát silnější roli při stanovování standardů pro nákup svého zboží,“ uvádí se v dnes zveřejněném, společném prohlášení asociací zastupujících dodavatele.
Společný dokument nebude právně vymahatelný. Jeho cílem je podle vyjádření hlavně podpořit nákupní praktiky, které nepřekračují hranici zneužití výrobce kupní silou.
„Měli jsme tendenci slepě důvěřovat našim zákazníkům,“ uvedl Miran Ali, mluvčí projektu STAR Network. „Kdyby řekli, že od nás chtějí koupit 100 tisíc yardů látky a nákupní objednávku pošlou až za tři týdny, tak bychom do toho šli. Tuhle důvěru jsme teď ztratili,“ dodal.
Návrh dokumentu také obsahuje požadavek na omezení klauzule o vyšší moci, která osvobozuje maloobchodníky od nákladů a odpovědností za události mimo jejich kontrolu.
Například jedna z doložek o zrušení nákupní objednávky, kterou používá firma Kohl’s, jí dává právo zrušit objednávku v případě přírodní katastrofy, propuknutí nemoci nebo vládních omezení, aniž by podléhala jakékoliv odpovědnosti, nákladům či poplatkům.
Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR) spolu s Konsorciem pro práva pracovníků (WRC) už během pandemie tento typ využití klauzule vyšší moci maloobchodníky zpochybnilo. Strany, které se klauzule dovolávají, by podle nich nejdřív měly prokázat, že učinily všechny možné pokusy o zmírnění dopadů nepředvídaných událostí.
V pozdější fázi by se iniciativa výrobců oděvů mohla zaměřit na způsoby, jak tyto požadavky a praktiky aktivně prosazovat. Dodavatelé doufají, že změní rovnováhu sil ve svůj prospěch a s prodejci si spravedlivěji rozdělí rizika v případě dalších nepředvídatelných událostí.
Zbavit se zásob
Poté, co globální pandemická opatření zavřela na několik měsíců prodejny, klesly maloobchodníkům s oděvy prodeje o 3,9 procenta. Do jisté míry pomohly internetové prodeje, i tak ale většina maloobchodníků musela zavádět velké slevy ve snaze zbavit se nevyprodaných zásob.
Dovoz oděvů do USA a Evropské unie poklesl mezi loňským dubnem a červnem o 16,2 miliardy dolarů.
Světové prodeje oblečení se nyní z rekordních ztrát začínají pomalu zotavovat. Objednávky nového zboží jsou ale stále mnohem menší, s delšími dodacími a výplatními lhůtami než před pandemií, uvádějí jak majitelé továren, tak maloobchodníci.
