Jako před 30 lety. Desetitisíce lidí v ulicích, vypískaní politici. Oslavy „sametu“ krok za krokem

Pamětní desku na Národní třídě symbolicky připomínající události 17. listopadu 1989 už od rána obklopovaly zapálené svíčky a květiny.

Mezi přítomnými se objevovali i čeští politici. Ještě za tmy dorazil premiér Babiš za doprovodu ministrů za ANO. Ranní atmosféru Národní třídy tak už od časného rána doprovázelo pískání a vykřikování hesel proti premiérovi. Podobného přijetí se dočkali i Jan Hamáček se sociálními demokraty, Václav Klaus mladší nebo nepříliš známý zástupce Hradu, Jan Novák.

O poznání klidněji proběhlo položení kytice pražským primátorem Zdeňkem Hřibem nebo krátká návštěva amerického velvyslance Stephena B. Kinga. Miroslav Kalousek si atmosféru Národní na Twitteru dokonce pochvaloval. Na pořádek v ulicích dohlížely stovky policistů.

Opomenutý nezůstal ani rok 1939. Památku padlých studentů připomněli představitelé hlavního města v devět hodin ráno u Hlávkovy koleje. Uctít studentstvo přišel i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Jeho odpolední proslov na Albertově narušovalo pískání publika a skandování „Odstup!“

Hlavní program se dopoledne stočil do Národního muzea, kde se uskutečnil videomapping s názvem „Cesta ke svobodě“. A premiér Babiš zde uvítal také své kolegy ze sousedních zemí.

Od soboty přitom avizoval, že jeho projev bude překvapivý. „Odvaha (Václava Havla) za komunismu byla obdivuhodná, i když názory na něj se různí, jak už to bývá u všech výrazných osobností. Jak jistě víte, já jsem byl členem komunistické strany, nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel,” řekl premiér při projevu. Dodal, že v listopadu 1989 v Československu nebyl, a poděkoval také všem, komu není lhostejný osud Česka.

Havla zmínili také zástupci Visegrádské čtyřky, slovenský premiér Peter Pellegrini, jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki i maďarský šéf vlády Viktor Orbán a také předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble.

V pravé poledne u Národního divadla zahájil program Obývák Václava Havla. Úryvky z děl exprezidenta předčítaly známé osobnosti jako Karel Schwarzenberg, Kovy, Dagmar Havlová, Václav Marhoul nebo Tomáš Etzler.

Lidé se scházeli také na Albertově, kde stovky studentů poslouchaly projevy akademiků a hostů. Průvod, který se z Albertova vydal na Národní třídu, čítal na 10 tisíc lidí. Lidé pokládali květiny také u hrobu Milady Horákové nebo Karla Hynka Máchy.

Na průvod Prahou se vypravila i skupina příznivců levice, která v ulicích vyvolávala hesla jako „Sametová revoluce, ta nechtěla exekuce!“

Spolu se setměním přeplněná Národní utichla a lidé sledovali stěny domů, které pokryla unikátní videa s pamětníky. Podle odhadů policistů na ni do večera zavítalo na 40 tisíc lidí.

Dav se poté přesunul na Václavské náměstí. Koncert pro budoucnost odstartovala zpěvačka Aneta Langerová a do desáté hodiny večerní se i zde shromáždilo okolo 40 tisíc lidí. Hudební čísla střídalo mluvené slovo, včetně poselství tibetského dalajlámy. Ten několikrát vyzdvihl velikost ducha svého přítele Václava Havla a vyzval „české bratry a sestry”, aby se myšlenkami bývalého prezidenta řídili a přispěli tím k míru.

Nejen v Praze probíhaly oslavy výročí sametové revoluce. Období před třiceti lety v Liberci připomíná třeba schod před radnicí s citátem Václava Havla: „Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí.“ Z boku je napsáno poděkování: „Všem, kteří se v listopadu 1989 vzepřeli totalitě.”

Litoměřičtí skauti výročí připomněli odhalením bronzové trikolory. Filozofická fakulta Palackého univerzity v Olomouci zahájila okupační stávku. Učebny studentů se tak proměnily v tiskárny, plakátovací sekce či telefonní ústředny.

Ostrava zavzpomínala na sametovou revoluci čtyřdenní akcí SametOVA!!! plnou přednášek, diskuzí a hudebních vystoupení.

Stovky lidí si dnes odpoledne v Hradci Králové výročí připomněly u zdi z papírových krabic, která vznikla jako rekonstrukce stavby v prosinci roku 1989 na tehdejším Gottwaldově náměstí. Papírová zeď byla v té době v krajském městě jedním z nejvýraznějších symbolů sametové revoluce.

V Plzni lidé symbolicky zúčtovali s komunistickým režimem. Z opuštěného sídla krajského výboru KSČ na Americké třídě snímali hasiči za zvuku budovatelských písní asi čtyřmetrovou rudou hvězdu.

Společným pojítkem kulturních akcí ve všech městech republiky byla ale jednoznačně Modlitba pro Martu. Ta se po celém Česku rozezněla přesně v 17:11 ze všech rádií. Zároveň z kostelních věží zněly zvony jako připomínky třiceti let od pádu komunistického režimu.