Článek
Nezletilá dívka v nemocnici nezaplatila regulační poplatek. Případ putoval k soudu a následně exekutorům. Dluh se vyšplhal k deseti tisícům korun. Jedna ze zkušeností dluhové poradkyně Vlastimily Feistingerové z plzeňské pobočky Člověka v tísni. Pohledávku se po značném úsilí podařilo vymazat. „Judikatura hovoří jasně. Takové pohledávky mají být zastavené, ale umím si představit, že nemocnice podobné dluhy stále vymáhají,“ řekla poradkyně.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyzval nemocnice, ať případy dětských dlužníků zrevidují. „Měly by citlivě posoudit individuální situace. Pokud dojdou ke zjištění, že takový pacient nechtěl zdravotní péči záměrně zneužít, bylo by záhodno dluh odpustit,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Šéf resortu tak reagoval na případ popálené dívky ze Slovenska, o kterém Seznam Zprávy informovaly nedávno. Fakultní nemocnice Plzeň od nezletilé, žijící nyní v české ústavní péči, žádá přes deset tisíc za ošetření. Případ se stal v roce 2013, kdy bylo dítěti šest let. Za pravdu dal lékařům také okresní soud v Plzni. Kvůli exekuci se dlužná částka vyšplhala na téměř třicet tisíc korun.
Letos třináctiletá dívka přitom o problémech vůbec nevěděla, protože jí nechodily upomínky od soudu. „Je namístě, aby nemocnice celou situaci zohlednila a dluh prominula. Je to přesně případ, kdy mohou nemocnice využít zákon o majetku státu. Umožňuje takto řešit výjimečné sociální případy,“ sdělil Vojtěch.
Zároveň dodal, že chápe složitou situaci nemocnic, které sice mají morální povinnost pacienty ošetřit, ale péče je stojí peníze.
Právník z Karlovy univerzity Ondřej Dostál, který o právech pacientů přednáší dvacet let, v případu vidí mnoho nedostatků. „Je možné, že holčička kartičku pojišťovny neměla a dospělý, který ji doprovázel, ji nebyl schopen dodat. Pak by sice nemocnice vystavila účet, ale nejpozději v průběhu řízení před soudem se správně mělo přijít na to, že péči má platit slovenská pojišťovna,“ podivil se právník.
Připomněl také, že podle zákona o zdravotnické péči z roku 2011 musejí lékaři předem poučit pacienta o nehrazené péči a získat platný souhlas. „Tipnul bych si, že žádný takový souhlas s cenou nemají, protože tuto část zákona skoro nikdo nezná dnes, natož před sedmi lety. Pokud souhlas nedostali, stojí za otázku, proč dluh vymáhají po dítěti a ne zákonném zástupci,“ dodal Dostál.
Vymáhání dluhu považuje za nezákonné. „Pokud se věc stala, jak popisujete, považuji to celé za jeden velký renonc, a to nejen na úrovni nemocnice, ale i ustanoveného čekatele a soudu,“ doplnil. Čekatel plnil roli zástupce dívky.
Plzeňská nemocnice případ prověřuje. „Na základě konzultace s Ministerstvem zdravotnictví se v nejbližší době spojíme s advokátkou protistrany s návrhem dalšího postupu,“ uvedla mluvčí Gabriela Levorová.
Popsala také, proč je jako dlužník vedené dítě. „Zdravotní péči čerpal nepojištěný pacient a v interním systému FN Plzeň se dluh vždy spojí s daným pacientem. V průběhu soudního řízení má zákonný zástupce a určený opatrovník možnost upozornit na chybu v určení dlužníka. Osobu dlužníka však nikdy nikdo nezpochybnil,“ dodala.
Seznam Zprávy oslovily devět fakultních nemocnic s dotazy, jak dluhy u dětí řeší. Přístup se značně liší. Mezi dětskými a dospělými dlužníky často nedělají rozdíl, nebo by jim dohledání zabralo týdny.
Dluhy dětských pacientů jen v těchto zařízeních čítají desítky milionů korun, jde o tisíce dětí. „Od roku 2001 do roku 2019 činí dluh za dětské pacienty přes 15 milionů korun. Jedná se pouze o děti cizinců,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice v Motole Pavlína Danková.
Nemocnice dluhy v drtivé většině případů vymáhají od zákonných zástupců, a většinou neúspěšně. „Pohledávky jsou často nevymahatelné,“ uznal Vojtěch.
Třeba Fakultní nemocnice Brno se snaží neúspěšně vymoci po dívce ze Saúdské Arábie téměř 170 tisíc korun. „Řešíme to přes ambasádu,“ řekl mluvčí Pavel Žára.
Jak se vůbec děti v nemocnicích zadluží? „Dětští pacienti z Evropské unie mají samozřejmě nárok na lékařsky nezbytnou péči. To se však netýká dětí nejčastěji například z Ukrajiny, Ruska či Vietnamu. Ty mohou být pojištěny komerčně, nebo je jejich péče hrazená v samopláteckém režimu. Dluhy mohou vzniknout také u novorozenců, jejichž rodiče jsou v Česku nepojištění cizinci, nebo se pojistka nevztahuje na novorozeneckou péči,“ popsal mluvčí Jakub Sochor z královéhradecké fakultní nemocnice.
Podle mluvčího Michala Schneidera z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pohledávky nejčastěji vznikají dětem bez Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo v minulosti neuhrazením regulačních poplatků. „Evidujeme 305 dětí, které celkově dluží přes šest milionů korun,“ popsal. Celkově mají od všech pacientů nezaplacených přes 50 milionů korun.
Případy často končí u soudu a někdy i u soudních exekutorů. „Pokud je soudní exekutor pověřený soudem k provedení exekuce, je povinen ji vykonat, a to neprodleně. Nezkoumá a ani není oprávněn zkoumat, z jakého důvodu vymáhaný dluh vznikl, zda je oprávněný či nikoli,“ uvedla mluvčí Exekutorské komory ČR Lenka Desatová.
Odborník Dostál vidí chybu také v nevědomosti zdravotníků i jejich šéfů. „Panuje tam obrovská neznalost. Nejenže neznají rozdíl, co má placené evropský a neevropský pojištěnec, ale za nepojištěné dokonce považují třeba i bezdomovce, kteří jsou přitom jako občané ČR stejní účastníci systému a mají stejný nárok na péči zadarmo jako manažeři či bankéři,“ dodal.
Podle něj by se měl o vymáhání dluhů postarat stát. Společně se 46 senátory nyní připravuje ústavní stížnost proti kompletním úhradovým předpisům. „Celý ten úhradový systém, přes který proteče 350 miliard korun, je provizorium z roku 1998. Měl platit jen rok, ale reforma doteď nepřišla. Proto systém hází errory,“ dodal Dostál.
