Jakmile se rozšíří brazilská varianta, máme tu další vlnu, říká biolog Šerý

Brazílii, kde vznikla, dostala na druhé místo na světě v počtu úmrtí. Například ve městě Manaus měly tři čtvrtiny Brazilců protilátky, ale varianta tam i po celé zemi způsobila extrémně silnou vlnu nákazy. Před další vlnou, kterou by tady mohla mutace z Brazílie způsobit, varuje Omar Šerý, ředitel laboratoře Elisabeth Pharmacon, která mutace zkoumá.

V rozhovoru pro Televizi Seznam podotýká, že je potřeba PCR testovat všechny, kdo se vrací do Česka. A důsledně trasovat kontakty lidí, u kterých bude podezření na brazilskou nebo jinou mutaci. Odhaduje, že protilátky má už polovina Čechů.

Za pravdu Šerému dávají i jiní odborníci, například imunolog Václav Hořejší nebo epidemiolog Roman Prymula Seznamu řekli, že zatímco je brazilská varianta podobně nakažlivá jako třeba ta britská, mnohem snáze nakazí očkované nebo ty, co covid prodělali. Podle Prymuly v některých místech, kde se brazilská mutace rozšířila, snížila účinnost vakcín až na 40-50 %, potenciální vývoj v Česku se ale podle něj dá jen odhadovat.

Co zatím o brazilské mutaci víme?

Musíme říci, že se vlastně jedná o tzv. brazilskou variantu, nikoliv mutaci. Protože varianta viru obsahuje několik mutací. Některé z těchto mutací brazilské varianty jsou společné s těmi britskými i jihoafrickými variantami.

V čem se ale odlišuje?

Co se týká výzkumu a porovnávání uvedených variant viru, tak se ukázalo, že ta brazilská varianta má prostorové změny takzvaného spikového proteinu, které ovlivňují vazbu koronaviru k buňkám a zároveň se na tento spike protein vážou také protilátky. A zde se ukazuje, že právě u té brazilské varianty je šestkrát až desetkrát snížená schopnost takzvaných „virus neutralizačních protilátek“ se vázat na tento spike protein.

To znamená, že je nebezpečnější?

To znamená, že lidé, kteří jsou naočkovaní, a také lidé, kteří prodělali covid-19 zapříčiněný jinými variantami viru, jsou méně odolní proti brazilské variantě koronaviru než proti těm ostatním variantám.

Chci tímto říci, že brazilská varianta koronaviru je docela nebezpečná varianta a je potřeba se v současné chvíli opravdu chránit. A to takovým způsobem, že lidé, kteří cestují ze zahraničí, tak by měli být otestováni přesným PCR testem a v případě, že jsou pozitivní, tak by měli jít do karantény.

Je známo, že v Brazílii ta varianta převládla velmi rychle. I vy jste na na Twitteru zmiňoval, že i když loni v říjnu mělo 76 % Brazilců z města Manaus protilátky, tak tam teď vrcholí další vlna nákazy a v celé Brazílii mají i 4 tisíce mrtvých denně. Tak dá se podle vás čekat, že zatímco teď je tady dominantní ta britská mutace, že by nad ní brazilská převládla?

Právě na příkladu města Manaus v Brazílii, kde se odhaduje, že 76 % obyvatel prodělalo covid-19 do konce října 2020, si můžeme ukázat, že toto promoření nijak neovlivnilo nárůst počtu nových případů covidu-19 v rámci města Manaus již v průběhu prosince 2020. Znamená to, že do promořené populace se pustila nová brazilská varianta viru a již promořenou populaci znovu promořovala.

Samozřejmě by mohlo dojít ke stejné situaci také u nás. Osobně předpokládám, že nyní po té třetí a čtvrté vlně máme v České republice opravdu každého druhého člověka promořeného. Každý druhý Čech v současné chvíli měl covid-19. Navíc spousta lidí je naočkována. Díky tomu jsme chráněni proti těm variantám koronaviru, které tu byly doposud, včetně té britské.

Ale jestliže bychom si sem importovali brazilskou variantu, tak je nebezpečí, že nám to tady začne růst a objeví se další vlna epidemie, a toho se musíme vyvarovat. Z mého pohledu je zcela zásadní, abychom se chránili před importem nových variant koronaviru.

Nicméně říkáte tedy zavřít hranice zvenčí? Ta varianta už tady je, takže my tady můžeme zavřít okresy, můžeme dělat taková opatření, která vy jste zmiňoval, ale jak moc se dá zbrzdit šíření brazilské varianty po České republice? Je to vůbec možné?

Nikdo tu nemluví o zavírání hranic, ale o testování osob, které se budou vracet ze zahraničí do České republiky. Určitě lze zabránit šíření brazilské varianty po České republice. V první řadě je potřeba, aby laboratoře opravdu byly schopné detekovat různé varianty viru. Dále je pak třeba zabezpečit, aby se důsledně trasovalo. A aby se trasovaly především osoby, které jsou pozitivní na brazilskou variantu viru nebo na nějaké další exotické varianty koronaviru, které by se nám tady mohly šířit.

Jako příklad mohu uvést, že u nás v Brně jsme odhalili v jedné mateřské škole jihoafrickou variantu koronaviru u několika lidí a brněnským hygieničkám se podařilo na základě námi dodaných informací včas vysledovat a zabrzdit další šíření jihoafrické mutace a žádné další šíření tady v Brně od té doby nepozorujeme. Tři vzorky této jihoafrické mutace jsme ověřili sekvenováním celého virového genomu metodou NGS (Next generation sequencing).

Nicméně ta britská mutace se rozšířila docela rychle. Jihoafrická mutace se také šíří. Tak přece jenom asi se dá předpokládat, že ten možný scénář, že se brazilská varianta rozšíří, je reálný.

V případě, že nebudeme průběžně sledovat mutantní varianty koronaviru a nebudeme důsledně trasovat, tak potom bohužel se může stát, že se nám to tady objeví znovu. Já neříkám, že všichni ti naočkovaní a ti, co covid-19 prodělali, že by nutně museli končit na jednotkách intenzivní péče nebo umírat. Oni budou do jisté míry chráněni před novými variantami koronaviru. Ale není to stoprocentní. Objeví se lidé, kteří v případě, že se tu rozšíří nové mutantní varianty koronaviru, tak opravdu mohou i napodruhé prodělat onemocnění, a to i s horším průběhem, než bylo to, co prodělali doposud.

V případě, že by se brazilská varianta opravdu rozšířila, dá se tedy podle vás čekat, že by to celorepublikově opět zrychlilo epidemii?

Ano, pokud by se tady začala šířit např. brazilská varianta koronaviru, je pravděpodobné, že se tady objeví další vlna nákazy. Čili opravdu musíme dělat všechno pro to, aby se nám to tady nerozšířilo.

Chci se zeptat na to, co psal na Twitteru pan docent Marián Hajdúch. On informoval, že v Česku máme prvního nakaženého jihoafrickou mutací, který byl plně očkován. Chci se zeptat, jestli tohle je jedna z těch výjimek, kdy naočkovaný člověk dostane virus a má nějaký středně těžký průběh, anebo to je jakýsi vztyčený prst, že očkování nefunguje až tolik, jak se čekalo?

Tak tady je potřeba si uvědomit jednu důležitou věc, a já ji opakuji de facto od března roku 2020 od prvního rozhovoru, který jsem měl s panem Veselovským na DVTV. Tehdy jsem jasně řekl, a já na tom stále trvám, že očkování není řešení. My musíme zároveň s očkováním bojovat všemi dalšími dostupnými prostředky. Nemůžeme se spolehnout na to, že naočkujeme populaci a všechno skončí. Bohužel ne. A mně to bylo jasné už v březnu toho minulého roku, když jsem si nastudoval biologii koronaviru.

Očkování obecně chrání očkovaného před tím, aby skončil na pitevně anebo aby skončil na jednotce intenzivní péče. Ale nechrání okolí naočkovaného. Z toho důvodu tvrdím, že je naprostý nesmysl, aby lidé, kteří jsou očkovaní, měli nějaká privilegia. To jejich privilegium je v tom, že opravdu mají minimalizovanou šanci, že se dostanou na nějaké dýchací přístroje do nemocnice.

A to je zásadní. Ale neznamená to, že se nemohou nakazit a být infekční pro své okolí. Očkovaní se opravdu mohou nakazit. Vidíme to teď v Izraeli, že jsou lidé, kteří jsou nakažení po očkování.

Věřím samozřejmě panu docentu Hajdúchovi, který je skvělý odborník na svém místě, jenž jestliže tohle napíše, tak to platí. Je potřeba se podívat i na to, že například v Brně je v současné době zaznamenán případ ženy, která se nakazila v nemocnici. Ležela sama na pokoji. Týden. A zřejmě se nakazila od personálu, který je naočkovaný, protože s nikým jiným nepřišla do kontaktu. A ten personál, protože je naočkovaný, tak se netestuje pravidelně PCR testy. Naočkované osoby prostě nelze pokládat za bezpečné a i očkovaný nemocniční personál by se měl pravidelně testovat.

Prováděl jste studii o tom, jak silně a jestli se šíří covid například v obchodech z povrchu potravin. Jaký byl výsledek?

My jsme testovali v Olomouci v obchodním centru Šantovka povrchy a vzduch na přítomnost koronaviru. A musím říci, že jsem byl velmi překvapen, protože jsme odebrali přes padesát stěrů z různých košíků, z madel, z výtahových tlačítek, z dotykových displejů na pokladnách, z rukou pokladních a tak dál, a nenašli jsme ani jeden virus. Používáme přitom metody, které jsou schopny detekovat opravdu jeden, dva, tři, čtyři viry. Z tohoto pohledu dezinfikovat potraviny a obaly, když je donesete domů, pokládám za zbytečné.

Také šance, že byste na rukách přenášeli viry, je opravdu naprosto mizivá, nicméně nedoporučuji si dávat ruce do očí nebo do úst po návštěvě veřejných míst, kde se dotýkáte různých předmětů. Pokládám za naprosto bezpečné, když přijdete domů nebo do zaměstnání, tak si pořádně umýt ruce mýdlem a teplou vodou. Po návštěvě obchodního centra si nemusíte ruce dezinfikovat, pokud máte možnost si je umýt mýdlem a teplou vodou. A rozhodně nedezinfikovat potraviny a jejich obaly, to pokládám za plýtvání dezinfekcí.