Do Británie dál na občanku. Jaké změny přinese páteční brexit?

Co všechno se změní v noci z pátku 31. ledna na sobotu 1. února?

Ačkoliv je v mediálním prostředí brexit jedním z nejskloňovanějších pojmů, první den mimo unii mnoho nového nepřinese. Formálně jde jen o přesun do takzvaného přechodného období. Tedy prodloužené ruky odchodu Británie z EU, kdy budou mít obě strany prostor vyřešit potřebné otázky.

Co znamená přechodné období?

Podle webu Euractiv se jedná se o dobu, kdy Británie bude muset dodržovat unijní pravidla, ale již se nebude podílet na jejich tvorbě. Toto období odstartuje v poslední lednový den a potrvá až do konce letošního roku. Podle původního plánu mělo trvat od konce března roku 2019 do konce roku 2020, tedy 21 měsíců. I přesto, že brexit nejspíš vyjde až na třetí pokus, datum ukončení přechodného období se neposunulo – týmy vyjednavačů tak budou mít na dokončení nedořešených otázek necelý rok. Hlavním tématem bude vyjednání dohody o volném obchodu.

Jak to bude se zbožím, které putuje do a z Británie? Bude zatíženo nějakou daní nebo clem?

Roční vývoz českého zboží do Británie se pohybuje podle ČTK mezi 4,5 až 5,2 procenty celkového exportu České republiky. Po dobu přechodného období zůstane pro české podnikatele vše při starém – Spojené království zůstane součásti celní unie i vnitřního trhu. Od 1. ledna roku 2021 se pak situace změní podle toho, jak dopadne vyjednávání obchodní dohody. Lze nicméně předpokládat, že vývoz do či dovoz z Británie bude podléhat celnímu dohledu a v některých případech i celním kontrolám. Na zboží pak bude uplatňováno clo a změní se i správa DPH nebo spotřební daně.

Půjde létat do Británie jen s platnou občankou i po brexitu?

Podle informací českého velvyslanectví v Londýně ano – tedy do konce přechodného období. Úřad nicméně výhledově doporučuje si zařídit cestovní pas. A s ním ostatně raději doporučuje létat už v příštích měsících.

Bude mít Británie i nadále zastoupení v unijních institucích?

Třeba britští europoslanci se s Evropským parlamentem rozloučí už ve středu, ve funkci pak oficiálně skončí s pátečním brexitem. Ačkoliv třeba britský vyjednavačský tým bude i nadále aktivní, formální zastoupení v unijních institucích mít Británie nebude.

Utrpí po brexitu mezinárodní vědecká spolupráce?

Britská vláda chce vědu podporovat. Podle Českého rozhlasu Plus bude ale v případě mezinárodní spolupráce hlavním problémem nejistota. Špičky britské vědy už dříve uvedly, že se s brexitem zpřetrhají existující vazby na Evropu, která je největším vědeckým partnerem pro Británii. Stávající fungování může zkomplikovat třeba jen hraniční kontrola a předávání výzkumných vzorků DNA, kterým může zpoždění uškodit. Další z mnoha otázek jsou i evropské granty pro vědu. Podle vědecké redaktorky ČRo Evy Kézrové by mohla známá vědecká pracoviště přijít o citelnou část dotací – evropskými granty například financuje Univerzita v Cambridge až dvacet procent svých vědeckých výzkumů.

Bude možné vycestovat do Spojeného království v rámci programu Erasmus?

Minimálně do konce roku 2020 se ohledně vzdělávacího programu Erasmus+ nic nezmění. Velká Británie bude stále jeho součástí. Ještě ale není jisté, jak to bude po konci přechodného období. V roce 2021 začíná další sedmiletý cyklus programu a Británie bude muset své místo v něm vyjednat. Podle BBC by tedy mohla být jako potenciální studijní destinace nějakou dobu nedostupná.

Jak to bude s volným pohybem unijních občanů v Británii?

Johnsonova vláda loni na podzim vyhrožovala, že v případě tvrdého brexitu, tedy odchodu z Evropské unie bez dohody, ukončí volný pohyb občanů států Evropské unie v Británii. Nyní je jisté, že do konce přechodného období zůstanou britské hranice průchodné, po brexitu budou moci evropští občané přijet na tři měsíce bez nutnosti vyřizování povolení či víz. A ti, kteří by v ostrovním státě chtěli zůstat déle, si budou muset zažádat o povolenku pro takzvaný evropský přechodný pobyt. V případě jejího obdržení žadateli umožní v Británii pobývat tři roky.