Článek
„Když chcete rekonstruovat byt, aby se v něm dobře bydlelo, nejdřív si zmapujete, co je třeba udělat. Potom se samozřejmě v dalším kroku podíváte, jaké máte finanční možnosti,” popsala paralelou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) aktuální situaci okolo příprav důchodové reformy.
Představy o „rekonstrukci” už má. Zahrnují změnu architektury systému a několik možných variant důchodů – spravedlivou, technickou a úspornou. Poslední jmenovaná nepředpokládá změnu příjmů systému, ale snížení penzí. Úplný základ by nebyl ani osm tisíc korun. Ministryně ji proto odmítá.
V úvahu tedy podle Maláčové připadají zbylé dvě varianty – obě garantují solidární důchod 10 500 korun měsíčně.
„Teď se musí debatovat o tom, kde peníze uspořit nebo kde hledat nové zdroje,” dodala Maláčová po posledním jednání důchodové komise a hodila tak rukavici šéfce financí Aleně Schillerové.
Ta ale odpověděla tím, že by zavedení solidárního důchodu podle představených parametrů vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard ročně a že takové zvýšení odmítá.
„Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP,“ upozornila ministryně financí.
Jiné počty?
Tvrzení o tak enormní finanční zátěži je ale podle předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudové chybné. „Paní ministryně to nejspíš počítala tak, že máme 2,5 milionu důchodců, a číslo vynásobila možným základním důchodem 10 500. Je ale nutno říci, že důchodci už dnes nějakou penzi pobírají. Pod částkou 10 500 je zhruba desetina z nich,” uvedla Nerudová.
Do výpočtu by měl podle ní být zahrnut pouze rozdíl mezi současnou a hypotetickou sumou, z čehož vychází rozdíl pouze okolo 10 miliard.
Nesoulad okolo čísel prezentovaných v médiích ale není zdaleka prvním sporem mezi Maláčovou a Schillerovou. Šéfka státní kasy si nedávno v týdeníku Ekonom například postěžovala na nedostatečnou efektivitu jednání o důchodech pod taktovkou MPSV a zapochybovala o tom, zda se vláda k reformě vůbec dostane.
Debata o hledání příjmů, které zajistí důstojné penze, by přitom do budoucna mohla vzájemnou propast mezi oběma koaličními kolegyněmi ještě více prohloubit.
Kam pro peníze
Odlišné představy o nich daly obě najevo už dříve. Maláčová například jako jeden z možných zdrojů navrhuje sektorovou bankovní daň, o které nechce ANO ani slyšet.
„Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami. Návrh bankovní daně máme připraven a předložíme ho, pokud se nedohodneme v koalici,“ řekla ministryně už dříve v České televizi. Další peníze si slibuje ze zrušení některých daňových výjimek, jako jsou slevy na nepracující manželku či manžela.
Z hnutí premiéra Andreje Babiše se naopak ozýval návrh na zvýšení hranice pro odchod do důchodu – to ale na oplátku odmítá ČSSD. „Toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému, snížilo by výdaje státního rozpočtu o 1,6 procenta HDP, tedy zhruba o 90 miliard korun ročně,“ uvedla už dříve Alena Schillerová (za ANO). Přitom sám premiér prohlásil, že se Česku daří tak dobře, že by naopak věk odchodu do důchodu mohl klesnout.
Změny v důchodech ještě budou předmětem mnoha debat, a to nejen v koalici. Ministryně Maláčová i ekonomka Nerudová zdůrazňují potřebu najít soulad napříč politickým spektrem.
Z dosud představených variant je každopádně zřejmé, že se systém bez nových zdrojů příjmů neobejde. Jen základní důchod by ve spravedlivé či technické podobě činil 30 procent průměrné mzdy. K tomu se počítá s odměnami za péči o děti či dlouhodobě nemocné, bonusy pro rodiče nebo pro ty, kteří v práci zůstanou déle.
