Jaká bude Evropa? Naposledy mluví Juncker, který začínal i končí s migrační krizí

Zřejmě žádná jiná fotografie nedokládá beznaděj migrační krize, které už roky čelí země Evropy, jako ta s tříletým syrským chlapečkem Alanem Kurdím. Z paměti ji nelze vypudit – bezvládné tělíčko utonulého dítěte, které vlny vynesly na pobřeží Středozemního moře poté, co se loď, na níž se jeho rodina pokoušela dostat za lepším životem, potopila.

Stalo se to v září 2015. V době, kterou lze zpětně považovat za vrchol uprchlické krize. V Evropě hledalo útočiště na milion migrantů či žadatelů o azyl.

Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl tehdy ve funkci ani ne rok a připravoval si svůj vůbec první projev o stavu Evropské unie.

Byl o uprchlících.

Ve středu pronese Junckera – vzhledem k blížícímu se konci mandátu – projev poslední.

A s vysokou pravděpodobností bude znovu o uprchlících.

Migrační krize sice polevila, ale pro ty, již se snaží dosáhnout Evropy, je dnes cesta mnohem nebezpečnější. Za poslední tři roky zásadně rozbujela převaděčská síť, alespoň podle poznatků, které k tomu zveřejnila OSN. Nadto přímořské státy odmítají přijímat uprchlická plavidla. Evropa stále neví, co přesně si má s migranty počít.

Server Euractiv na svých stránkách připomíná, že se členské země měly podle původních plánů podělit o 160 tisíc osob. Do konce roku 2017 se však podařilo umístit jen 30 tisíc lidí. Odpor několika členských států, Česko nevyjímaje, přijmout byť jen jediného uprchlíka představoval nekonečné maratony jednání, která ale řešení nepřinesla.

„Navíc značně utrpěla jednota EU. Protože se šéfové států a vlád dohodli na schématu rozdělování prostým většinovým hlasováním, který rozhořčil země střední a východní Evropy, jako je Maďarsko či Slovensko. Země, které zahájily právní kroky proti komisi,“ připomíná autor článku z Euractivu Sam Morgan.

Juncker to předznamenal ve svém projevu v onom roce 2015. „Evropská unie není v dobrém stavu. V této Unii není dostatek Evropy. V této Unii není dostatek Unie,“ řekl (celá zpráva zde).

Tweet připomíná tři roky od smrti Alana Kurdího. A zároveň říká, že jen během letošního roku zahynulo ve Středozemním moři více než 1600 osob.

Tehdy měl k dispozici čerstvá čísla, která říkala, že od začátku roku přišlo do Evropy téměř 500 tisíc lidí. Převážná většina z nich prchala před válkou v Sýrii, terorem Islámského státu v Libyi nebo diktaturou v Eritreji.

„My Evropané bychom neměli zapomenout na to, že Evropa je kontinent, na němž byl takřka každý někdy uprchlíkem. Naše společné dějiny jsou poznamenány miliony Evropanů, kteří utíkali před náboženským či politickým pronásledováním, válkou, diktaturou nebo útlakem,“ připomínal Juncker. A dále: „My Evropané bychom to měli vědět a nikdy bychom neměli zapomenout, proč je tak důležité poskytnout útočiště a dodržovat základní právo na azyl.“

Před svým posledním projevem, který můžete od 9:00 sledovat v přímém přenosu v úvodním videu, už ví, že poskytovat útočiště se Evropě příliš nechce. A mnohem víc se hraje o bezpečnost.

Zpravodaj ČTK v Bruselu Jakub Dospiva v avízu na Junckerův projev napsal, že dosluhující předseda EK nehodlá jen bilancovat, ale hodlá zveřejnit sérii iniciativ mířících k posílení „Evropy, která chrání“. A to nejen v souvislosti s migrací, ale také s bojem proti terorismu.

„Silnější pobřežní a pohraniční stráž by měla dostat mandát k zásahům na území EU i mimo něj a měla by být k dispozici jako podpora členským zemím bloku, které budou potřebovat pomoc při ochraně vnější hranice Unie. Společně s lepším mandátem vybaveným Evropským podpůrným azylovým úřadem (EASO) by měly obě unijní agentury přispět k rychlejšímu vracení ekonomických migrantů zpět do zemí původu,“ chystá se podle ČTK říct Juncker.

Nepochybně se dotkne i jiných témat, zejména brexitu. Jenže odchod Britů z Unie se sotva stane tématem blížících se eurovoleb. Na rozdíl od migrační problematiky.