Jak zvýšit zájem Čechů o očkování? Dejte jim vybrat vakcínu, ukazuje průzkum

Ještě minulý týden hýbala českou politikou ruská vakcína Sputnik V. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) tvrdil, že se vydá do Moskvy vyjednat nákup očkovací látky pro případ, že by získala registraci Evropské lékové agentury. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) zase mluvil o možnosti klinického testování pro ty, kdo o Sputnik výslovně stojí.

Kauza útoku ruských agentů na sklad munice ve Vrběticích shodila celou záležitost ze stolu. Jako první to veřejně připustil prezidentův poradce Roman Prymula a následně i ministr vnitra Hamáček. Ještě před víkendovými událostmi navíc vznikl průzkum, podle kterého ani před kauzou Vrbětice nebyl zájem o Sputnik nijak žhavý. Svého kupce by si neschválená vakcína našla, mnohem víc lidí by ale k očkování přesvědčilo, kdyby ze schválených vakcín dostali na výběr.

Očkování proti nemoci covid-19 si v posledních měsících získává stále větší důvěru lidí. Odmítá ho necelá čtvrtina obyvatel České republiky, což je nejméně od chvíle, kdy byla tato vakcína vynalezena. Konec pandemie je ale podle řady odborníků možný až ve chvíli, kdy si společnost vybuduje skupinovou imunitu, a ta podle různých odhadů vyžaduje, aby bylo proti viru rezistentních přibližně 60–80 % lidí.

Očkování ruskou vakcínou Sputnik V bez registrace Evropskou lékovou agenturou (EMA) by přimělo k očkování některé z těch, kdo dosud vakcínu proti covidu odmítají. Jejich počet ale není velký. Mnohem větší vliv by mělo, kdyby si lidé mohli vybrat z již registrovaných očkovacích látek.

Postoj české veřejnosti k různým typům vakcíny dlouhodobě sleduje průzkum „Život během pandemie“ společnosti PAQ Research a vědců z iniciativy IDEA AntiCovid. Nasbíraná data ukazují, že názor na očkování proti covidu se v České republice postupně mění.

Poslední data odpovídají náladě obyvatel v polovině dubna. A ukazují důležitý posun v názoru na vakcínu. Lidé, kteří o vakcínu stojí, nebo ji už dostali, tvoří podle průzkumu téměř dvě třetiny všech obyvatel, přesněji 63 %. To už téměř odpovídá požadovanému číslu pro vytvoření skupinové imunity. Je ale nutné dodat, že někteří lidé ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Vakcíny proti covidu přitom nehledají podporu české veřejnosti snadno. V období od září do prosince 2020 jejich podpora dokonce klesla. Autoři průzkumu si to vysvětlují mimo jiné rostoucí nedůvěrou lidí v postup vlády.

„Skutečnost, že od září došlo jen k mírnému navýšení zájmu o očkování, se může jevit paradoxní vzhledem k nárůstu nebezpečnosti epidemické situace. Jedním z důvodů může být omezení důvěry v postup vlády při řešení epidemie, ale také konkrétnější uvažování o výhodách a nevýhodách očkování, které se z hypotetické situace v září stálo v zimě reálnou možností,“ uvádí autoři.

Ani po spuštění očkování v České republice není nárůst důvěry ve vakcínu nijak převratný. Oproti začátku roku podpora narostla o 12 procentních bodů.

„Detailnější analýza potom ukazuje, že ochota silně narostla mezi staršími, vzdělanějšími a vysokopříjmovými respondenty. Mezi mladšími respondenty s nižším vzděláním, z menších obcí a mezi chudými lidmi se ochota nechat se očkovat pohybuje stále jen mezi 40 až 50 %,“ upozorňuje šéf PAQ Research, sociolog Daniel Prokop.

Zajímavý je postoj veřejnosti k jednotlivým vakcínám. Dosud nezveřejněná část průzkumu, kterou autoři poskytli redakci Seznam Zpráv, totiž ukazuje, že ochota nechat se naočkovat úzce souvisí s možností vybrat si očkovací látku.

V České republice přichází v úvahu čtyři schválené očkovací látky – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson and Johnson. K tomu lze hypoteticky mluvit o očkování neschválenými vakcínami Sputnik a Sinopharm.

Zatímco čínská vakcína Sinopharm zřejmě neláká prakticky nikoho, Sputnik by o očkování přesvědčil i některé z těch, kdo dosud váhají nebo očkování odmítají. Jeho „přidaná hodnota“ je ale podle průzkumu jen asi 3–5 procentních bodů podle přesného znění otázky. Zhruba dvojnásobný přínos by mělo, kdyby si lidé mohli vybrat ze schválených vakcín. V takovém případě by množství lidí ochotných nechat se očkovat vzrostlo až na 71,4 %.

Pokud by si lidé mohli vybrat jednu ze schválených vakcín a zároveň měli i možnost sáhnout po Sputniku, nechaly by se naočkovat tři čtvrtiny obyvatel, přesněji 74,4 %.

„Když počítáme přidanou hodnotu Sputnik V, vychází to na 3–5 procentních bodů nárůstu ochoty při jeho zavedení podle toho, jaký postup zvolíme. Tyto výpočty pramení z toho, o kolik by Sputnik V rozšířil skupinu ochotných nad rámec počtu lidí, kteří jsou ochotni k očkování jednou z povolených vakcín,“ uvedl pro Seznam Zprávy Prokop.

„Vyšší potenciál je zřejmě v možnosti výběru mezi TOP 4 povolenými vakcínami a jejich velké dostupnosti. Zhruba 9 % lidí říká ‚ano‘ u vybrané z vakcín Pfizer, Moderna, AstraZeneca či Johnson and Johnson, ačkoli předtím obecně nevyjadřovali ochotu k očkování zdarma,“ vysvětluje sociolog.

Sputnik budí mezi lidmi největší emoce. Pokud by lidé měli na výběr, většina (53,4 %) by tuto ruskou vakcínu bez schválení Evropské lékové agentury odmítla. Podobně silný je ale i odpor ke schválené britsko-švédské vakcíně AstraZeneca. Kdyby měli na výběr, 50,9 % lidí by ji odmítlo. Zároveň ale platí, že se řada z nich AstraZenecou očkovat nechá, pokud není k dispozici jiná látka.

Až na třetím místě je s velkým odstupem před zbylými schválenými vakcínami další očkovací látka bez evropské registrace, čínský Sinopharm. Odmítá ho 47,6 % lidí. Podobný počet lidí ale u čínské vakcíny uvedl možnost „nevím“. Na rozdíl od schválených vakcín a neustále propíraného Sputniku V mají lidé o čínské vakcíně minimum informací.

Přesto je podle průzkumu asi 9 % lidí, kteří by si i při možnosti jiné volby nechali Sinopharm píchnout. Evidentně jsou to lidé, kteří by brali zavděk každou masivně používanou vakcínou proti covidu-19.

Data vychází ze vzorku 2050 respondentů a celý sběr byl realizován ještě před současnou kauzou s Ruskem.