Článek
Stovky milionů lidí po celém světě se ocitly v nedobrovolné izolaci, při které se musí denně potýkat s palčivými problémy: pouze nezbytným minimem vycházení, absencí osobního kontaktu s dalšími lidmi nebo nedostatkem kulturního a sportovního vyžití.
Evropská kosmická agentura (ESA) ve svém pětihodinovém programu „Vesmír nás spojuje“ nabídla rady umělců, vědců, ale i členů posádek ponorek. Video u zmíněného článku ovšem poskytuje dvouminutový výběr postřehů a námětů od astronautů, kteří strávili desítky dní mimo Zemi pouze ve společnosti kolegů, které by rozhodně spočítali na prstech jedné ruky.
Posádka ISS nebo pilot lodi na Měsíc
Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) navštívili sedmačtyřicetiletý Tim Peake z Velké Británie, který patří posledních téměř 11 let mezi astronauty Evropské kosmické agentury, a sedmapadesátiletá Nicole Stottová ze Spojených států, jejíž služba u NASA už od roku 2000 skončila ten samý rok, co její britský kolega začal u ESA. Dohromady ve vesmíru strávili přes 289 dní.
Další dva astronauti ve výběru jsou také Američané. Pětašedesátiletý Thomas David Jones létal s raketoplánem na oběžnou dráhu a čtyřiaosmdesátiletý Russell Schweickart rovněž jako pilot prověřoval manévrovací schopnosti měsíčního modulu v programu Apollo 9. Součet jejich doby strávené v kosmu vychází na 63 dní.
Smíření, cvičení, program
„Zvyky a rutiny jsou opravdu klíčové k tomu, abyste v omezeném a izolovaném prostředí měli všechno pod kontrolou,“ uvádí rady ke zvládnutí izolace britský astronaut Tim Peake. „Říkáme tomu ‚normalizování abnormálního‘. Na Mezinárodní vesmírné stanici to ve skutečnosti znamená vstát, dát si šálek čaje, sendvič se slaninou a začít pracovat, akorát za velmi abnormálních podmínek,“ dodává.
„V raketoplánu jsme měli místnost pro veslovací trenažér a měli jsme i rotoped. A tak jsem každý druhý den posiloval, když to šlo. Byla to skvělá šance, jak si pročistit hlavu,“ říká americký astronaut Thomas David Jones.
„Cvičení mě osvěžilo a cítil jsem se po něm mnohem lépe. Také mi umožnilo dostat se na hodinu z toho napjatého programu a promyslet své priority, jako co jsem chtěl ten den zvládnout a jak věci začít dělat třeba i lépe,“ doplňuje Jones.
„Rutina každodenního života ubíhá lépe, když máte program. Věci pak jdou podle plánu a vy můžete dosáhnout svých cílů,“ vysvětluje Peake.
Návrat by neměl být okamžitý bez zamyšlení
„Potom, co jsme přistáli a vystoupili, jsem si říkala: ‚Ó můj bože, ten vzduch tak úžasně voní.‘ Ovíval mě čistý a čerstvý vzduch a cítila jsem trávu a hlínu. Však to znáte, takové ty věci z přírody, které jste dlouho nezažili,“ popisuje své dojmy astronautka Nicole Stottová.
„Od vesmíru je teď ale velmi odlišné, že když se z vesmíru vrátíte, chcete se hned vrátit ke svému starému životu. Já si ale nemyslím, že bychom se po téhle situaci měli jen tak vrátit ke svým životům. Nedomnívám se, že právě to bychom měli udělat hned potom, co se z tohohle dostaneme,“ dodává Peake.
„Tohle je jedna z mála příležitostí, kdy by si měli všichni na téhle planetě uvědomit, že jsme jedna forma života a zatěžují nás stejné věci,“ apeluje Russell Schweickart z programu Apollo 9.
„Myslím, že je důležité, aby se všichni zamysleli nad tím, co teď dělají, a zapamatovali si tyhle okamžiky. Když tráví čas s rodinou, přemýšleli o tom, co je důležité a jak minimalizovat náš dopad na planetu,“ uzavírá Peake.
