Článek
Josefu Pískovi je dvaaosmdesát let. Někdejší stavební technik a projektant žije sám v Havířově, kam ho život zavál z rodných jižních Čech. Ve svém věku je zcela soběstačný a velmi aktivní. Má rád cyklistiku a turistiku, čte a chodí do kina, hodně fotografuje a zvládá také práci s osobním počítačem.
Už osmým rokem dokumentuje svůj život v rámci projektu Week of Life, jehož smyslem je dlouhodobé budování světové kroniky lidstva. Lidé v něm mapují den po dni, co zažívají v reálném životě. Co zažil Josef Písek?
Pondělí 8. dubna 2019
Takové bylo pondělí 8. dubna.
No ty vypadáš ... ohol se!
Snídani mám za hlavní jídlo.
Velký prádlo ... sám si vařím, sám si peru ...
Skočím si do večerky pro nějaké jídlo...
... a hned si to připravím k obědu.
Fotokniha WOL z minulého roku se mi docela povedla.
Po obědě si dám dvacet a k večeru jdu na delší procházku.
Je parádní počasí.
V předsíni mám kousek domova - rákos z jihočeského rybníka.
Úterý 9. dubna 2019
Takové bylo úterý 9. dubna.
Tak kam to dneska bude?
Cieszyn.
V Cieszyně se mi líbí zámecký park, nyní parádně rekonstruovaný s příspěvkem od EU.
Na lovu beze zbraní.
Polská momentka.
Doma ve schránce potěší pozdrav od vnuka Viléma, studuje filmovou školu v Písku a přes fotky si dost rozumíme, na podzim jsme si konkurovali na svatbě jeho bratra Robina - ale on byl samozřejmě ten hlavní fotograf, když to studuje, žejo :-)
V podvečer pravidelné zasedání Senátu - účast je mizerná.
Možná je to tím parádním počasím - možná přijdou později, ale já jdu za světla domů.
Zasedání Senátu.
Středa 10. dubna 2019
Taková byla středa 10. dubna.
Pravidelný chemický předkrm.
Kontrola zevnějšku.
Každou středu chodím do kina na představení pro důchodce za poloviční cenu. Díky radnici i díky EU máme krásně opravené kino.
Havířov je město květů, už to začíná.
V Prima trafice si koupím noviny.
A přelouskám je v oblíbené Retro kavárně. Pivovarům fandím ...
... některé politiky obzvlášť nesnáším.
Havířovští cestující jsou disciplinovaní, to mě tady pořád fascinuje.
Vynikající film Juraje Herze.
Čtvrtek 11. dubna 2019
Takový byl čtvrtek 11. dubna.
Hurá, navzdory předpovědi počasí neprší, výstup na ostravskou haldu Ema se uskuteční.
Horský vůdce Zdeněk mě vítá s lahví, leč prázdnou, končí v kontejneru - ta lahev.
A jdeme na to, já hekám, Zdeněk za všech situací úřaduje.
Zdolali jsme vrchol.
Po úspěšném sestupu se ještě pochlubím mou nejnovější fotoknihou.
A jsem doma.
V projektu WOL jedu už hodně dlouho, takže mám spoustu nových přátel a suvenýrů, tento vak je od Lenky.
Někdy je ta politika docela úsměvná, národ se baví.
A já po tom dnešním sportovním výkonu už jenom relaxuju.
Pátek 12. dubna 2019
Takový byl pátek 12. dubna.
Před rokem nainstalovali osamoceným důchodcům požární hlásiče, dnešní kontrola nějak nevyšla, možná mou vinou, protože jsem poněkud nedoslýchavý.
Musím uznat, že maminčino vybělené a vymandlované prádlo bylo pohlednější.
Dlouhou řadu let před Velikonoci a před Vánoci mi přichází zásilka od UMÚN, přestože žádné pozdravy už neposílám, zásilku vždy kupuji, protože ty hendikepované umělce obdivuji.
Jdu se podívat na tradiční výstavu.
Na výstavě.
V Senátu je pivo jako od Boha (Radegasta) ...
... obsluha vzorná ...
... a dědkové mají na co koukat.
Sylva po mně šilhá.
Sobota 13. dubna 2019
Taková byla sobota 13. dubna.
Časně ráno venku bezmála mrzne, tak zalezu pod deku a čtu si.
Můj koutek.
Pozdní snídaně.
Dělám fotky.
Před více než třiceti lety tady vyhasl život dívky, která se s kamarádkami vracela domů ze cvičení mažoretek a srazilo jí auto, kamarádky a kamarádi nezapomínají .
Já si koupím noviny, uvařím oběd.
Potom si dám dvacet.
A konečně se dostanu k těm novinám.
A večer koukám, co je nového na internetu.
Neděle 14. dubna 2019
Taková byla neděle 14. dubna.
Ranní koktejl na lačno, voda pro buňky plus vitamíny a léky.
Lačnost po zprávách.
Musím odpovědět Vildovi. Těší mě, že ho zajímá můj názor.
Sprchu vždy zakončím ledovou otužovačkou.
Jeho veličenstvo bramborák, u nás doma cmunda. Při momentálním raketovém zvyšování ceny brambor se z toho stane luxusní jídlo.
Odpoledne pravidelné nedělní rande s kamarádem Jardou.
Ve srubu Zátiší.
Dáme dvě tři pivka a spořádaně domů.
Já ještě zpracuji, co jsem dnes nafotil - je Květná neděle, tak přeji hezky prožitý velikonoční týden.
O autorovi
Důchodce z Havířova pochází z jižních Čech. Má dceru a dva syny, pět vnoučat a tři pravnoučata. Má spoustu přátel a pravidelně se účastní různých srazů a akcí.
Je stále aktivní řidič a dvakrát ročně svým vozem cestuje sám napříč republikou ze severu Moravy na jih Čech, kde stráví pokaždé měsíc na chatě své sestry a nebetyčně se tam kochá krásou života. Z těchto výletů, kterým říká „návraty do rodného kraje“, má v projektu Week of Life přes 50 týdnů a jeho celkové skóre od počátku roku 2011 je 140 týdnů.
Je nejstarším aktivním členem projektu Week of Life, kde je vnímán jako stařešina rodu a indiánský náčelník. Všem je úžasným příkladem, že stáří není žádná hrůza.
