Jak zastavit dluhy a nezvýšit daně? Strany už mají recept

To je případ České republiky před volbami v říjnu 2021. Proto bude o úspěchu stran ve volbách rozhodovat, jaký recept nabídnou a koho bude jejich úsporná politika bolet.

Devíti stranám, koalicím a hnutím, které mají podle průzkumů šanci překročit práh do Sněmovny, narýsovala pravidla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, kterou zneklidnily zprávy, že vláda chystá na rok 2022 rozpočtový schodek 390 miliard.

„Pokud nedojde ke změně, prolomí Česko takzvanou dluhovou brzdu už za tři roky,“ upozornila. Jako „dluhová brzda“ se označují drsná opatření včetně okamžitého zvýšení daní nebo zmrazení penzí. Vláda je musí použít, pokud státní dluh překročí hranici 55 procent ekonomického výkonu země. Důvodem je nebezpečí, že banky zvýší vysoce zadlužené zemi úroky, následně se rychlost zadlužování zrychlí, o to víc vyrostou úroky atd. Země se propadne do dluhové pasti.

Mainstream politických stran na podmínku předsedkyně Zamrazilové přistupuje. Jejich zástupci na dotaz Seznam Zpráv vylučují, že podpoří v příští Sněmovně zákon, který by hranici pro dluhovou brzdu zvýšil. Proti obvykle jednoslovné odpovědi „vylučujeme“ se opatrně vymezili pouze příslušníci levice, sociální demokraté a Zelení. Dokonce i komunisté ústy poslance Jiřího Dolejše zvyšování hranice 55 procent odmítli. „Právě takový krok by posílil riziko, že se do dluhové pasti propadneme,“ uvedl Dolejš.

Komunisté se k levicovým kolegům ovšem přidali, když za nejlepší lék na dluhy označili zvýšení některých daní. Používají obdobný arzenál – od rušení daňových výjimek přes zavedení progresivních sazeb u daně z příjmu ke speciálním daním pro velké korporace.

Ostatních šest zájemců o Sněmovnu nechce podobnými návrhy přízeň voličů riskovat. Jenom koalice Pirátů a STAN by dokázala žít s novými daněmi za znečišťování ovzduší, které by ovšem neměly za účel přispět rozpočtu, ale pomoci životnímu prostředí. Šlachtovo hnutí Přísaha (podobně jako komunisté), připouští slovy bývalého člena Bankovní rady ČNB Pavla Řežábka „férové zdanění nadnárodních technologických společností“.

Zcela striktní odmítnutí jakékoli diskuse o vyšších daních zveřejnila vedle Spolu druhá pravicová koalice Trikolora-Svobodní-Soukromníci i Okamurovo hnutí SPD. O to těžší to mají při vysvětlování, jak tedy zbaví Českou republiku každoročního deficitu. Logicky chtějí použít druhý možný nástroj, tedy škrty v rozpočtu.

Osekat běžné výdaje státu o blíže neurčenou částku (SPD), o desítky miliard (Přísaha), o 100 miliard (Spolu) nebo až o 30 procent (Trikolora a spol.) není na první pohled úplně přesvědčivé, když se strany z pochopitelných důvodů nepouštějí do detailů.

Proto místopředseda ODS Zbyněk Stanjura rýsuje jménem Spolu známou kvadraturu kruhu, tedy plán, jak vyšší investice zvýší prosperitu, která „při růstu ekonomiky cca 4 procenta ročně“ zajistí „každý rok navíc cca 80 miliard daňových příjmů“. Stejný trik se zastavením růstu běžných výdajů a růstem investic plánují Piráti a STAN. Bankéř Řežábek ve službách Přísahy chladnokrevně spoléhá, že to půjde i bez investic. „Není jisté, jaký deficit reálně bude, neboť růstový potenciál ekonomiky je vyšší,“ uvedl.

Kromě takřka na sto procent očekávaného slibu, že nezvýší daně, zatím není jasno o úmyslech jednoho z volebních favoritů, Babišova hnutí ANO. „Teď u nás odpověď neseženete. Až druhého září při zahájení kampaně,“ uvedl Jan Richter, hlavní manažer hnutí. Jak zachránit rozpočet, zveřejní ANO společně s celým programem při tiskové konferenci počátkem září.