Jak zajistit internet doma pro všechny žáky? Ve hře je neomezené připojení

Ministerstvo školství poslalo základním školám asi 1,3 miliardy korun na technické vybavení. Už od jara pak darovalo nebo zapůjčovalo počítače na distanční výuku hned několik organizací a firem, namátkou Česko.Digital, O2, Člověk v tísni, Počítače dětem nebo Mironet. Stejně tak některá města v tomto směru výrazně podpořila své školy.

Akutní nedostatek zvlášť notebooků se tak daří řešit, zásadním problémem je ale nyní konektivita. Tedy jak zajistit internetové připojení školákům a studentům v jejich domácnostech, když si ho značné procento rodin nemůže dovolit nebo neví, jak si ho zařídit.

Některé iniciativy sice rozdávají s notebooky i modemy na připojení k internetu, třeba právě O2 nebo naposledy Praha studentům středních škol ze sociálně slabších rodin. To ale neřeší problém systémově. Není totiž jasné, kdo a jak dlouho bude za internet platit, jak dostat internet ke všem potřebným, kdo bude kontrolovat jeho využívání a jak napojit děti v místech, kde pokrytí chybí.

„Ministerstvo školství navíc podpořilo dodatečně základní školy, ale jako první se uzavřely ty střední,“ připomíná vedoucí vzdělávacích služeb v neziskové organizaci Člověk v tísni Zuzana Ramajzlová. Ze středních škol dostaly dodatečnou podporu 41 milionů korun jen nižší stupně víceletých gymnázií.

„Ministerstvo školství vyvíjí v této oblasti aktivitu a snaží se najít společnou řeč s operátory ohledně zajištění dostupného připojení k internetu v době uzavření tříd nebo škol. Momentálně však není na stole konkrétní nabídka, která by nevytvářela dlouhodobější závazky a byla vhodná pro potřeby zajištění konektivity potřebným žákům,“ říká mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Ve hře je však hned několik variant. Jednou cestou by bylo přispívat na internet formou sociální dávky. Jak už Seznam Zprávy popsaly, vynaložené prostředky za internetové připojení dnes nepatří mezi uznatelné náklady pro příspěvěk na bydlení nebo doplatek na bydlení, na které dosáhnou rodiny s nižším příjmem. A to přesto, že je od září distanční výuka už povinná. Žádné jednání mezi MŠMT a MPSV ohledně této možnosti ale neběží, ačkoliv by taková forma podpory byla patrně nejjednodušší.

Druhou zvažovanou variantou je vytvoření domény, přes kterou by bylo možné přistupovat ke vzdělávacím zdrojům na internetu zdarma pod pracovním názvem Edu.msmt.cz. Tímto směrem se zkouší vydat nezisková organizace Česko.Digital, která už rozjela například úspěšný projekt Učíme online.

„Aby to bylo pro operátory co nejjednodušší, tak by vytvořili ‚tunel‘ na Edu.msmt.cz, kde by byl seznam domén, které by byly povolené, respektive které by se nezapočítávaly do datového limitu,“ říká provozní ředitelka Česko.Digital Eva Pavlíková. Problém by ale mohl být například s tím, kdyby učitel žákům poslal odkaz na YouTube nebo jinou sociální síť. Ty by patrně do seznamu povolených adres (takzvaného whitelistu) nemohly patřit.

Česko.Digital ohledně whitelistingu jednalo s Asociací provozovatelů mobilních sítí (APMS), zatím se ale ani tuto iniciativu nepodařilo nastartovat.

„Posun tam není žádný. S Česko.Digital jsme se setkali o prázdninách, kdy jsme se domlouvali, že nám budou konkrétněji specifikovat, o co by měli zájem, to se ale nestalo, a potom to utichlo. Co se ale týká whitelistingu nebo zero ratingu, tak cokoliv takového naráží na platnou legislativu. Operátoři kvůli síťové neutralitě nemohou vybrat nějakou službu, na kterou se nebudou vztahovat poplatky,“ vysvětluje Jiří Grund, výkonný ředitel APMS, která sdružuje tři hlavní české operátory T-Mobile, O2 a Vodafone.

Daleko reálnější je podle něj jít cestou univerzální služby. Stát by v takovém případě musel určit, že jistá forma internetového připojení je specifickou službou danou zákonem, a prostřednictvím operátorů ji třeba za zvýhodněných cenových podmínek nebo jako sociální podporu nabízel, případně by na konektivitu přispíval.

Na druhou stranu ani univerzální služba nevyřeší zásadní problém, že v některých místech Česka stále internetové připojení není k dispozici.

„Nás jako asociaci trápí nejvíce, že je tady stále spousta oblastí mimo města, kde je to obecně s konektivitou špatné, i kdyby si za připojení lidé chtěli platit. Chybí tam optika a kvůli přebujelé byrokracii je obtížné ji tam dotáhnout,“ dodává Grund.

Na zavádění vysokorychlostního internetu do dosud nepokrytých obcí by ale mohlo MPO vynaložit dalších pět miliard korun z evropského fondu Recovery and Resilience Facility, uvedl to na konci září server Lupa.cz. Podle ministerstva je totiž problém s připojením i v případě škol, celkem 153 nemá žádné připojení k internetu a 854 dalších je na síť napojeno rychlostí pod 30 Mbit/s.

Dotace na vysokorychlostní připojení k internetu mají ale v Česku velmi neslavnou historii. Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo podle plánu z roku 2015 do této oblasti napumpovat 14 miliard korun z evropských fondů, jenže za pět let nedokázalo vyplatit ani korunu. Polovina z dotace se tak nakonec musela přesměrovat na jiné operační programy.

Zajistit školám a žákům internetové připojení tak nemá jedno řešení, a to hlavně proto, že jednotliví aktéři se potýkají s rozdílnými problémy. Někteří ředitelé zvládnou svým žákům pomoct sami, dalším zajistí potřebné vybavení zřizovatel. Existují ale i školy, které internetové připojení vůbec nemají, případně nezvládají zapojit všechny žáky, kteří se musí učit distančně.

„Během jarního uzavření škol se ukázalo, že problémem v rodinách nebyl pouze nedostatek zařízení, ale i chybějící kvalitní internetové připojení, ke kterému se může v jeden okamžik připojit více členů domácnosti. Přestože jsme na tuto skutečnost upozornili, je finanční příspěvek pro školy (od MŠMT, pozn. red.) určen pouze na nákup zařízení, nikoli na zajištění konektivity,“ upozorňuje mluvčí O2 Kateřina Mikšovská.

Připojení škol a domácností k internetu se proto věnovala i zářijová schůze podvýboru pro regionální školství Poslanecké sněmovny.

„Nebude nikdy existovat jednotné řešení, které bude využitelné pro všechny školy. Největší roli v poskytování konektivity bude ale vždycky hrát zřizovatel,“ říká předseda podvýboru Lukáš Bartoň (Piráti).

Zajištění nejen distanční on-line výuky, ale obecně konektivity všech škol a žáků tak patrně nebude předmětem plošné podpory, ale spíš souboru opatření, která budou vycházet od Ministerstva školství, pokračovat přes zřizovatele a školy a končit cílenou sociální pomocí rodinám a prací neziskových organizací.

Česko.Digital ale iniciativu směřující k volnému přístupu ke vzdělávacím zdrojům nevzdává. Chce nyní vstoupit opět do jednání s operátory a zjistit cenu, na kolik by taková služba přišla, a případně se pokusit zajistit dárce, kteří by internetové připojení rodinám, jež si ho nemohou dovolit, zaplatili.