Článek
Předcházel ji sled událostí odstartovaný na podzim 1938 podpisem mnichovské dohody, která znamenala faktický konec první Československé republiky. Následuje období tzv. druhé republiky, které v březnu 1939 ukončila okupace zbytkového území nacistickým Německem a vzniku protektorátu Čechy a Morava.
Mnichovská dohoda, abdikace Edvarda Beneše
Za prvotní příčinu nacistické okupace lze považovat mnichovskou dohodu z 30. září 1938. Po jednání zástupců Německa, Itálie, Francie a Británie mohlo nacistické Německo převzít naše pohraniční území. Československo tak ztratilo třetinu své rozlohy a 3,5 milionu obyvatel. Mnichovskou dohodou začíná období tzv. druhé republiky, které končí vznikem protektorátu. V důsledku mnichovské dohody abdikoval 5. října 1938 prezident Edvard Beneš, odletěl do zahraničí a vyučoval na univerzitě. Později se vrátil k politice a stal se hlavou československého zahraničního odboje a prezidentem exilové vlády. Po skončení druhé světové války opět vykonával funkci hlavy státu Československa.
Autonomie Slovenska, nový prezident
Mnichovská dohoda se odrazila i do vnitřní organizace Československa – Slovensko vyhlásilo autonomii. To mělo vliv na název země – od 19. listopadu 1938 do názvu státu přibyla pomlčka, nově tak nesl jméno Česko-Slovensko. Autonomii už dříve vyhlásila i Podkarpatská Rus. Země následně utrpěla další územní ztráty – část území zabralo Polsko a Maďarsko. Novým prezidentem byl zvolen 30. listopadu 1938 tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu Emil Hácha. Ten zastával funkci hlavy státu až do konce druhé světové války. Česko-Slovensko se od první republiky lišilo svým autoritativnějším režimem, ukázkou toho je zmocňovací zákon, přijatý 15. prosince 1938. Díky němu se daly snadněji přijímat zákony, prezident mohl svými dekrety dokonce měnit ústavu. Zároveň už od té doby nezasedal parlament.
Vznik Slovenského státu
Předstupněm konce Česko-Slovenska byl vznik Slovenského státu. Ten vznikl na základě jednání slovenských představitelů s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem v Berlíně 13. března 1939. K vyhlášení nového státního útvaru došlo o den později. Slovenský stát byl až do svého zániku politickým a vojenským spojencem nacistického Německa.
Hitlerův nátlak na Háchu
V den vyhlášení Slovenského státu, 14. března 1939, se v Berlíně sešel prezident Emil Hácha s Adolfem Hitlerem. Hitler „nabídl“ Háchovi buď nenásilnou německou okupaci a následný vznik protektorátu, nebo bombardování měst a likvidaci obyvatelstva. Hácha nakonec pod silným nátlakem z německé strany souhlasil s okupací. Stvrdil ji psaným prohlášením, kde je mimo jiné uvedeno, že „československý prezident klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce německé říše“.
Příchod německých vojsk a vznik protektorátu Čechy a Morava
Samotná okupace začala 15. března 1939 ráno, kdy německé jednotky začaly obsazovat zbytek původního Československa. Odpor byl pouze symbolický. Hitler dorazil na Pražský hrad v 19:15 hodin a přespal zde. Prezident Hácha kvůli úmyslnému zpoždění vlaku přijel z Berlína do Prahy až po něm, což mělo jistě silný psychologický efekt. Následující den 16. března 1939 vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Ten se stal integrální součástí třetí říše. Existoval až do konce druhé světové války v květnu 1945, kdy bylo obnoveno Československo.
