Jak vznikala česká strategie očkování? Opisovali jsme, avšak nepřesně

Do Česka by podle vyjádření vládních činitelů měly v nejbližších dnech dorazit první dávky vakcíny proti nemoci covid-19. Strategii očkování už dříve vláda schválila. Jde o dokument o 16 stranách a Česká republika se v něm ve značné míře inspirovala textem, který už o měsíc dříve připravilo pro očkování Německo.

Seznam Zprávy mají oba dokumenty - český i německý - v ruce a z porovnání vyplynulo, že jde o podklady do značné míry shodné.

Na tom, že se obě strategie podobají, by nemuselo být nic špatného. Dokonce by nemuselo nic být ani na tom, že Češi převzali nápady z německé strategie, která je velmi precizně zpracovaná a opřená o další analýzy. V té české však některé klíčové pasáže buď chybí úplně, nebo jsou skutečně jen okopírované bez zasazení do české reality a analýzy chybějí.

„Českého originálního textu je tam pár desítek procent, zbytek je opsán nebo, řekněme, velmi silně adaptován, odstavce jsou mnohdy zkopírované,“ říká germanista Miroslav Janík, kterému redakce Seznam Zpráv dala oba dokumenty k posouzení. „Německý text je proti tomu českému v popisování konkrétních postupů mnohem detailnější. Český dokument má stejné názvy kapitol, jejich obsah ale mnohdy názvu neodpovídá,“ dodává Janík.

„Ano, o té podobnosti vím,“ směje se pak vedoucí mezinárodního odboru Ministerstva zdravotnictví Kateřina Baťhová. „My jsme pro experty, kteří na tom pracovali, sháněli veřejně dostupné strategie z okolních zemí. Lidé z mého odboru prostě sehnali německou strategii a také rakouskou, najali jsme překladatelskou agenturu, no a přeložené jsme to pak dali našim expertům jako podklad, dál už o tom nevím,“ dodává Baťhová.

Německé ministerstvo zdravotnictví se k podobnosti obou dokumentů nechce vyjadřovat.

„Spolkový ministr zdravotnictví opakovaně objasnil, jak důležité je evropské úsilí v boji proti viru. Proto dochází k intenzivní výměně s našimi evropskými partnery. Očekávané celoevropské schválení EMA (Evropská léková agentura, pozn. redakce) je zde dalším důležitým krokem. Z naší strany nebudeme podrobně hodnotit správu a řízení našich partnerů,“ reagoval pro Seznam Zprávy mluvčí německého ministerstva.

Co tedy přesně stojí v obou dokumentech, v čem se podobají a v čem liší?

Úvod obou strategií je velmi podobný. Německo i Česko v něm píší, že nejdůležitějším způsobem, jak postupovat v boji proti koronaviru a celé pandemii, je očkování.

„Cílem je získat bezpečné a účinné očkovací látky, co nejrychleji to bude možné a v dostatečném množství, aby bylo možné jejich široké veřejné použití,“ stojí doslova stejně v obou dokumentech na straně 3. Oba dokumenty také pracují se stejnými kapitolami i grafikou.

Německá strategie i česká stejně popisují vývoj krize, viru a základní východiska pro boj s onemocněním. Zcela okopírovaná je kapitola 2. Přehled vakcín proti onemocnění covid-19 a vývoj.

Český i německý dokument obsahuje také totožný seznam kandidátních vakcín proti covidu-19 a stav jejich vývoje k 30. 11. 2020. Obě země počítají s vakcínami od firem AstraZeneca, Pfizer(BioNTech), Johnson and Johnson, Sanofi Pasteur, Moderna, Novavax a CureVax.

Zajímavější proto jsou pasáže, v nichž se oba dokumenty odlišují.

Němci se podrobně zabývají odpovědnostmi konkrétních institucí, řeší tedy třeba, kdo má na starosti mezinárodní spolupráci a koordinaci se Světovou zdravotnickou organizací WHO. Precizně a přehledně vše vypsali do tabulky, kterou potom podrobně rozpracovávají v dokumentu.

Češi poctivě tabulku okopírovali, také se z ní dozvíme o mezinárodní spolupráci a koordinaci. Na rozdíl od Němců však už český dokument toto téma nerozvádí. Položek, které Češi sice okopírovali a v dokumentu neřeší, je víc.

Velmi zásadní rozdíl je v počtu vakcín, které chtějí získat Češi a s kolika pracuje Německo. Český dokument uvádí, že v první vlně skrze Evropskou komisi objednalo Ministerstvo zdravotnictví 10 milionů dávek pro 6,9 milionu osob (z celkem 10 milionů obyvatel) a zaplatí za ně 1,8 miliardy korun.

Německo v dokumentu píše, že zatím počítá s 800 miliony dávek, pro jaký počet osob se s nimi počítá ani jaká je jejich cena, neuvádí. Německo má zhruba 83 milionů obyvatel.

Česká Republika má tak v přepočtu na jednoho obyvatele objednáno od výrobců zhruba desetkrát méně vakcín než sousední Německo. Z jakého důvodu, to strategický dokument nezdůvodňuje.

Proč se počet vakcín v Česku tak dramaticky liší od počtu vakcín v Německu, nevysvětlila ani už citovaná vedoucí mezinárodního odboru Ministerstva zdravotnictví Kateřina Baťhová, ani koordinátor očkovací strategie Zdeněk Blahuta. Na dotazy redakce několik dní vůbec nereagovali.

Ve světě už očkování začalo. Podívejte se ve fotogalerii:

V českém dokumentu, stejně jako v německém se popisují jednotlivé fáze očkování. Tabulky jsou v české verzi graficky stejné jako ty německé. Souvisí s kapitolou „Prioritizace“, která řeší, kdo dostane vakcínu jako první a proč.

Česká strategie skupiny, které mají být očkovány jako první, v dokumentu rovnou konkretizuje. Uvádí, že v prvním kroku dostanou vakcíny lidé ve věku 65 let a např. chronicky nemocní pacienti, ve druhém zdravotnický personál, ve třetím pak například pracovníci sociálních služeb atd.

I německá strategie se zabývá otázkou, koho a kdy očkovat. V této souvislosti Němci píší, že je pro ně zásadní spolupracovat s Evropskou unií a s německou očkovací komisí. Ve svém postupu se opírají o další detailní analýzu a doporučení komise STIKO (Stálá komise pro očkování na Institutu Roberta Kocha - Impfkommission am Robert Koch-Institut).

Dokument mají Seznam Zprávy k dispozici. V Německu je veřejně dostupný. Na šedesáti stranách je v něm detailně popsaná strategie, její cíle, veškeré matematické a statistické modelování účinků, systematické přehledy účinků, rizika, etické zásady, implementace, apod.

Česká strategie se v této kapitole neodkazuje na nic. Jestli v Česku existuje nějaká podobná analýza, nebo alespoň dokument, který by stejně jako ten německý řešil, koho a kdy očkovat, se Seznam Zprávy snažily zjistit u ředitele Státního zdravotního ústavu, který má v České republice podobnou funkci jako Institut Roberta Kocha v Německu.

„Já se vám k tomu nemohu vyjádřit, my jsme českou strategii dostali pouze k připomínkování, spolupracovali jsme na tom pouze okrajově, jestli takový nějaký dokument u nás existuje, to se našeho ústavu neptejte,“ uvedl ředitel Pavel Březovský.

Na rozdíl od německé strategie nenajdeme u té české informace také v jedné z nejdůležitějších kapitol. Má název „Bezpečnost vakcín“.

Německo má podle své strategie propracovanější systém, na dvou stranách odůvodňuje, proč je důležité bezpečnost sledovat, popisuje, jak bude probíhat monitoring vedlejších účinků. Uvádí, že bezpečnost vakcín chce sledovat např. pomocí mobilních aplikací v telefonech, případových studií v nemocnicích a pomocí dat získaných od pojišťoven. Německo hodlá rizika očkování průběžně vyhodnocovat a postupovat podle toho v jednotlivých fázích očkování. Zvlášť například řeší těhotné ženy jako specifickou skupinu. Zdůrazňuje, jak důležité přitom je klást důraz na ochranu osobních údajů.

Naopak v českém plánu je v kapitole o sledování nežádoucích účinků napsáno pouze to, že pro monitoring a zaznamenávání proočkovanosti má sloužit Informační systém infekční nemoci, tzv. ISIN, a centrální úložiště dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Detailní analýza opět uvedena není.

Podle zdrojů Seznam Zpráv z Ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je česká varianta problematická. ISIN je totiž systém, kam lékaři uvádějí veškerá data o pacientech, osobní údaje, anamnézy a monitoring takových informací by byl snadno zneužitelný.

„Je to v rozporu s českým zákonem. Všichni by k těmto osobním a citlivým informacím pacienta měli přístup. Úředníci ministerstva, ÚZIS, hygienici, jen ne ten nejdůležitější, což je sám pacient,“ vysvětluje zdroj se SÚKL.

Ředitelka této důležité zdravotnické instituce Irena Storová to nepřímo potvrzuje, když říká: „Já mohu sdělit pouze to, že informace o očkovaných osobách, včetně sledování a vyhodnocování nežádoucích účinků by měly být dle platné legislativy pouze v kompetenci našeho úřadu a dál to komentovat nebudu, nezlobte se.“

Zpracování strategie měla ve spolupráci s ministerstvem na starosti Česká vakcinologická společnost a Národní imunizační komise. Ve vedení obou společností sedí Roman Chlíbek a právě on byl vypracováním strategie pověřen. Rozhovor Seznam Zprávám odmítl, napsal jen, že na „vypracování se podílelo daleko víc lidí“. S tím, že německými sousedy se odborníci na ministerstvu pouze inspirovali.

Zdroj Seznam Zpráv z Ministerstva zdravotnictví redakci popsal okolnosti vzniku strategického dokumentu. Konečná verze nakonec podle něj vznikla během víkendu.

„Kolega podle mých informací dostal nařízeno finálně to sepsat během jedné prosincové soboty s tím, že by to po víkendu mělo být odevzdáno nadřízeným,“ vysvětlil redakci zdroj.

Strategii očkování dopracovávala a nakonec vládě předkládala hlavní hygienička Jarmila Rážová. Telefon ale nezvedla a na zprávy se žádostí o vyjádření nereagovala.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný Seznam Zprávám vzkázal přes svého mluvčího, že Česko je na očkování plně připraveno a zdravotnická zařízení sestavují seznam těch, kdo budou mezi prvními naočkovanými. Premiér Babiš pak na otázky nereagoval.

Strategie očkování proti nemoci covid-19 byla vládě předložena před čtrnácti dny. Podle informací Seznam Zpráv se znovu přepracovává. Ministr Blatný Seznam Zprávám potvrdil, že se česká strategie nemění, pouze aktualizuje.

Projděte si českou očkovací strategii:

Připojujeme také německý dokument o očkování proti covidu-19: