Článek
Nejvyšší správní soud opakovaně shazuje protiepidemická mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví a označuje je za nezákonná. Verdikty justice přitom mohou být základem pro vlnu žalob o náhradu škod ze strany hospodských, provozovatelů kadeřnictví, fitness center nebo třeba lyžařských areálů a dalších poskytovatelů služeb, které byly v rozporu se zákonem zavřené či nezákonně omezené.
Seznam Zprávy nyní zjistily, že tato omezující nařízení ministerstva neprocházejí řádným úředním ani vládním procesem. Ten by přitom mohl nezákonnosti v nich odhalit, a včas tak škodám zabránit. Ministerští odborníci ale nemají šanci se k nim vyjádřit a případně je zastavit.
Klíčovou roli zde sehrává elektronická knihovna legislativního procesu – mezi úředníky známá jako eKlep. Tedy spíše nesehrává. Právě touto knihovnou totiž chystaná opatření vůbec neprocházejí, ačkoliv by měla. Úředníkům z ostatních resortů mimo Ministerstvo zdravotnictví je tím pádem znemožněna jakákoliv kontrola plánovaných nařízení před tím, než je členové vlády dostávají k projednání a schválení.
„Toto je velký problém. Víc očí víc vidí. Mohly se předem odstranit chyby, nelogičnosti typu, že se dva zákazy navzájem popírají a dělají situaci neřešitelnou. Přišlo by se na to, že jsou nařízení špatná,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Toman, specialista na ústavní právo, advokát i právní expert ODS. „Přišlo by jistě více připomínek, že to a to opatření nařizovat nelze. Myslím si, že to je jeden z důvodů, proč opatření v eKlepu nejsou. Moje podezření je, že je to tak připravováno schválně.“
Dle zjištění Seznam Zpráv ministerstvo při tvorbě mimořádných opatření a jednotlivých nařízení skutečně ani jednou nezvolilo standardní a transparentní formu výměny dokumentů mezi Úřadem vlády a ostatními ministerstvy.
Ministr kultury a člen vlády Lubomír Zaorálek (ČSSD) Seznam Zprávám potvrdil, že kontroverzní a později soudem odmítnutá opatření standardním systémem skutečně neprocházejí. „Ono se to mění do poslední chvíle, asi aby se omezil počet příspěvků, protože to musí být rychle,“ řekl Zaorálek. „Neustále chci, aby to šlo kontrolou přes eKlep, ale bez výsledku. A ano, vede to ke spoustě komplikací. Tvořit opatření finálně až na vládě je systémově úplně špatně. Ale to je tak prostě pořád.“
Podívejme se v krátkosti, jak vlastně mimořádná opatření, jež zastavila fungování mnoha služeb a dosud ovlivňuje život v Česku, vznikala.
Po skončení nouzového stavu 11. dubna zanikla možnost vydávání opatření vlády podle krizového zákona. Možnost omezování života v Česku se tak začala řídit pandemickým zákonem pod taktovkou Ministerstva zdravotnictví. Pandemický zákon ukládá ministerstvu, aby mimořádná opatření nařídilo pouze po předchozím souhlasu vlády. Každé mimořádné opatření tak musí ministerstvo jako předběžný návrh předkládat všem členům kabinetu včetně předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Zákon neukládá Ministerstvu zdravotnictví žádné přesnější podmínky, jakou formou by mělo vládě návrhy předkládat. Ministerstvo tedy mělo postupovat v souladu s jednacím řádem vlády a dosud užívanými standardními úředními postupy. Jenže – jak již bylo řečeno – Seznam Zprávy zjistily, že ani jedno dosud vydané mimořádné opatření tímto procesem neprošlo.
„U těchto materiálů je prostě prominut legislativní proces,“ vysvětluje Daniela Kobilková, ředitelka odboru kabinetu ministra zdravotnictví. „Trvalo by to dlouho, bylo a je potřeba jednat rychle. A členové vlády o tom věděli – ne že ne – ta opatření jsou předmětem diskuse na vládě.“
Systém eKlep ovšem garantuje, že jeho prostřednictvím jsou návrhy jakéhokoli ministerstva dostupné všem ostatním ministerstvům, jejich úředníkům, ale případně i dalším zájmovým sdružením. Jsou dostupné k nahlédnutí a k předložení připomínek a případných komentářů. Ostatní ministerstva tak mohla nejen po odborné stránce, ale i po té právní navrhovaný materiál připomínkovat a upozornit předkladatele – v tomto případě Ministerstvo zdravotnictví – na zjevné chyby a nedostatky. Místo nich to teď musí dělat Nejvyšší správní soud. Z jakého důvodu úřední aparát Ministerstva zdravotnictví sytém obchází a na čí příkaz jej takto ignoruje, na to redakci Seznam Zpráv neodpověděl ani jeden z posledních ministrů.
Exministr Petr Arenberger dotazy Seznam Zpráv dlouhodobě ponechává bez komentáře. Současný ministr Adam Vojtěch (za ANO) argumentoval stejně jako jeho podřízená Daniela Kobilková. Redakci Seznam Zpráv Vojtěch napsal: „S ohledem na to, že mimořádná opatření reflektují aktuální epidemickou situaci a její vyhodnocování probíhá vždy i přes víkend, aby data byla co nejaktuálnější, jsou předkládána vládě před jejím jednáním. Záměr je však dostatečně dopředu projednán se zainteresovanými resorty a také detailně diskutován v rámci Rady vlády pro zdravotní rizika.“
Vojtěchovo tvrzení rozporuje ministr kultury Zaorálek. „K nám se to přes eKlep vůbec nedostane, obvykle připravovaná opatření dostáváme buď narychlo e-mailem, ale skoro vždy až těsně před jednáním vlády,“ uvedl. „Hodinu dvě před jednáním to dostaneme vytisknuté. Je pak složité se orientovat v tom, co je věcně i právně správně, a co ne.“
Vysvětlení, proč Ministerstvo zdravotnictví nepostupuje standardně a nesnaží se od začátku nezákonnostem a soudním sporům předejít, neposkytl Seznam Zprávám ani exministr Jan Blatný. „Nezlobte se, ale nechci se k tomu více vyjadřovat,“ napsal redakci. „Pokud vím, vše šlo vždy do eKlepu, jen někdy v případě potřeby urgentní komunikace byl napřed daný dokument zaslán i e-mailem. Pan premiér ani nikdo jiný nikdy nevyžadoval nestandardní způsob práce ani komunikace. Tam, kde to bylo třeba, vždy připravil příslušný odbor i zdůvodnění.“
Exministr Blatný toto tvrdí, ačkoliv fakta ukazují opak. Ve veřejné části systému eKlep jsou návrhy mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví nedohledatelná. Také od zdrojů z resortu zdravotnictví má redakce informace o tom, že návrhy mimořádných opatření byly na Úřad vlády a ostatním ministrům zasílány vždy mimo eKlep. Opatření tak ani v jednom případě nebyla podrobena jakékoliv oponentuře. A to dokonce ani pomocí zkráceného připomínkového řízení, které mohlo být Úřadem vlády a premiérem Babišem nastaveno dle nutnosti na libovolnou dobu.
„Mám podezření, že to je celou dobu záměr. Že někdo nechce slyšet připomínky, že to takto nejde,“ podotkl advokát Petr Toman.
Vybraná opatření, která soudy zrušily
Pražský městský soud zrušil část opatření Ministerstva zdravotnictví, podle kterého je možné z některých zemí před návratem do České republiky individuální dopravou vyžadovat negativní test na covid-19. „Soud shledal, že v případě návratu občana individuální dopravou lze sledovaného cíle, tj. ochrany veřejného zdraví, dosáhnout i mírnějšími prostředky, než je povinné absolvování testu u akreditované laboratoře před návratem do České republiky,“ uvedl soudce Štěpán Výborný.
Nejvyšší správní soud dnes na návrh několika společností, které provozují různé fitness a wellness služby, rozhodl, že regulace fungování sportovišť z dubna, tedy jejich faktické uzavření, bylo v rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud shledal nezákonnost mimořádného opatření v tom, že Ministerstvo zdravotnictví náležitě neodůvodnilo konkrétní míru rizika spojeného s nařizovanou regulací ani se nezabývalo požadavkem její nezbytnosti.
Také plošné uzavření mateřských škol a výrazné omezení provozu základních škol na základě dvou dubnových opatření Ministerstva zdravotnictví byly nezákonné. Nejvyšší správní soud se v rozsudcích pozastavil nad tím, že pandemický zákon upravil pouze omezení výuky nebo jiného provozu vysokých škol, zatímco omezování mateřských, základních a středních škol vynechal.
(Jde o ukázku návrhů mimořádných opatření bez odůvodnění, které projednala vláda.)
Seznam Zprávy se ptaly také ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), zda alespoň ona či její podřízení měli a mají k připravovaným opatřením Ministerstva zdravotnictví před jednáním vlády informace o právní a věcné správnosti jednotlivých nařízení. Přes tiskového mluvčího Benešová vzkázala, že by věc nerada hodnotila. „Je to spíše dotaz na Ministerstvo zdravotnictví a jednotlivé resorty. Naše mimořádná opatření nikdo jako nezákonná neoznačoval.“
Premiér Babiš na otázku, proč jednotlivá nařízení Ministerstva zdravotnictví nejsou před jednáními vlády vkládána do eKlepu a proč to jako předseda vlády dosud nevyžadoval, neodpověděl.
Jak už Seznam Zprávy upozornily, v samotných návrzích mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví tak, jak byla schválená vládou, není možné dohledat ani odůvodnění navrhovaných opatření. Tato kritika se přitom opakovaně objevuje i v rozsudcích Nejvyššího správního soudu. Podle něj mimořádná opatření překračují zákonné pravomoci stanovené v pandemickém zákoně. Ministerstvu zdravotnictví Nejvyšší správní soud opakovaně vytýká, že jednotlivými opatřeními zakazuje, co mu zakazovat nepřísluší, a že nedostatečně odůvodňuje nezbytnost mimořádných opatření z pohledu efektivního omezení šíření onemocnění covid-19.
Jak by mělo správné odůvodnění každého nařízení prostřednictvím mimořádných opatření vypadat, Seznam Zprávám popsal jeden ze soudců Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. „Zákon zdůrazňuje podmínku nezbytnosti opatření. Pandemický zákon hovoří o tom, že opatření může být vydáno jen v nezbytně nutném rozsahu a jen na nezbytně nutnou dobu,“ řekl. „Kromě toho zákon vyžaduje i to, aby v opatření byla obsažena aktuální analýza epidemiologické situace a konkrétní míra rizika spojeného s regulovanými činnostmi a přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů osob. To jsou velmi vysoké požadavky, ale jde o požadavky zákona, takže soud musí na jejich splnění trvat. Zákon také předepisuje každé dva týdny přehodnocení důvodnosti opatření, takže pokud má trvat déle, musí být součástí odůvodnění i výsledek tohoto přezkoumání. Chápu, že není jednoduché dostát všem těmto vysokým požadavkům zákona a napsat přesvědčivé a srozumitelné odůvodnění. Takový je ovšem standard výkonu moci v kultivovaném demokratickém právním státě, v němž státní moc respektuje jednotlivce. V diktatuře by to šlo snadno a možná zprvu i efektivně, ale v takovém režimu přece žít nechceme, alespoň tedy já ne.“
Vybraná opatření, která soudy zrušily
Nejvyšší správní soud také zrušil například regulaci provozu restaurací, heren a kasin. Opatření bylo formulováno tak, že ve vnitřních prostorách restaurací, heren a kasin opatření zakazovalo přítomnost veřejnosti. Podle Nejvyššího správního soudu ale pandemický zákon umožňuje omezit obchod a služby, ale nikoliv zakázat jejich provoz, a to ani prostřednictvím zákazu přítomnosti veřejnosti.
Nejvyšší správní soud zrušil rovněž opatření s povinnostmi pozitivně testovaných zaměstnanců. Mělo hrubé nedostatky v odůvodnění. „Odpůrce (Ministerstvo zdravotnictví, pozn. red.) vůbec nezdůvodnil, proč je nutné vést evidenci testování, a tedy shromažďovat osobní údaje,“ uvedl soudce Tomáš Rychlý. Podle něj se úřad nevěnoval ani přesnosti a spolehlivosti antigenních testů u bezpříznakových jedinců.
Nejvyšší správní soud zrušil i mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, díky kterému byly zavřené obchody či služby, typicky restaurace. Hlavní chybu justice spatřovala v tom, že opatření ministerstva nepředcházel souhlas vlády. „To je zásadní procedurální vada,“ zdůraznila soudkyně Veronika Baroňová.
(Jde o ukázku návrhů mimořádných opatření bez odůvodnění, které projednala vláda.)
V žádném z veřejných zdrojů, které standardně slouží ke zvýšení transparentnosti rozhodování vlády, tedy není možné dohledat, na základě čeho, jakých materiálů, a tudíž jakých odborných argumentů vláda skutečně celou dobu o omezujících opatřeních rozhoduje. Na stránkách kabinetu jsou zveřejněné pouze samotné návrhy mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Navíc bez návrhu jejich zdůvodnění, ze kterého by mohla být alespoň nějaká úvaha odůvodněnosti patrná.
Redakce Seznam Zpráv se dotazovala premiéra Babiše i exministrů zdravotnictví Arenbergera a Blatného, zda měli v době vydávání mimořádných opatření k dispozici informace o tom, že by vládě předkládané návrhy mimořádných opatření mohly být v rozporu se zákonem. Bývalou hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou i legislativního náměstka ministra Radka Policara na to totiž úřední aparát Ministerstva zdravotnictví upozorňoval již letos v únoru. Arenberger nereagoval. Exministr Blatný na otázku, zda toto varování ministři předávali premiérovi, pouze uvedl, že jeho záměrem nikdy nebylo postupovat v rozporu se zákonem. A premiér Babiš stručně odvětil prostřednictvím textové zprávy toto: „Kladete nesmyslné otázky, samozřejmě, že o tom nikdo z vlády nevěděl.“
Seznam Zprávy ovšem zjistily, že informacemi o připravovaných mimořádných opatřeních ministra zdravotnictví po celou dobu kabinet premiéra Babiše ve skutečnosti disponuje. Informační zdroje zevnitř úřadu vlády i Ministerstva zdravotnictví potvrdily, že jednotlivé návrhy mimořádných opatření, kterými se omezuje život v Česku, úředníci sice nevkládají do systému eKlep, ale jsou z kabinetu ministra zdravotnictví posílány přímo premiérovi na jeho e-mailovou adresu.
„Nezlobte se, ale k tomu bych se nechtěla vyjadřovat. To jsou interní informace, a pokud vám nějaký úředník dá takové informace, tak se to může obrátit proti němu,“ odmítla věc okomentovat Daniela Kobilková, ředitelka odboru kabinetu ministra zdravotnictví.
Advokát Toman nešetří silnými slovy. „Přijde mi to šílené,“ říká. „A všichni členové vlády tento stav akceptují a pro mimořádná opatření a nařízení stejně hlasují a schvalují je. Je to odpovědnost Andreje Babiše a nesnižuje to odpovědnost ani členů vlády. Pokud to chodí celou dobu premiérovi do e-mailu, a ne transparentně přes eKlep, pak premiér připouští, že věc nejde předepsanou cestou. Porušuje se organizační řád, jednací řád. Předchozích 30 let to nějakým způsobem probíhalo, a teď nikoliv. Na to přece žádná pandemie nemá vliv. Od toho procesy nastavené vnitřními předpisy jsou, aby byly dodržované. Nepochybně je to nesprávný úřední postup. Pan premiér i šéfka úřadu vlády by měli vysvětlit, proč se takto porušuje.“
Redakce proto chtěla znát i stanovisko Thunde Barthy, šéfky úřadu vlády a pravé ruky premiéra Babiše. Mluvčí úřadu Jana Adamcová stejně jako ministr Vojtěch a Daniela Kobilková pouze napsala, že jednací řád vlády se neporušuje, neboť umožňuje v případě rychlého řešení problému předložit na vládu pouze návrh usnesení bez vložení do eKlepu. Jak už ale víme, od 11. dubna stav nouze skončil. Na otázku, proč tedy dodržování úředních postupů a vládních předpisů Úřad vlády nevyžaduje a kdo rozhodl, že nemusí, již mluvčí Adamcová neodpověděla.
Seznam Zprávy také už informovaly o tom, že úředníci Ministerstva zdravotnictví byli nuceni navrhovaná opatření zdůvodňovat teprve až po schválení vládou. Často jim chyběly potřebné důkazy a podklady, že jsou taková opatření opravdu nezbytně nutná a že opravdu napomáhají k omezování šíření onemocnění covid-19.
Ministr kultury Zaorálek lakonicky popsal, jak přesně na jednáních vlády probíhá schvalování mimořádných opatření: „Ono se ani nedá říct, že vláda něco schvaluje. Na jednáních vlády se už dlouho nehlasuje. Ministr, hlavní hygienička, legislativní náměstek ministra Policar tam přijdou, řeknou, jak by to mělo být, někdy se tam říkají i názory různých externích odborníků, a i když se nám to nezdá, tak my pak vždy jen maximálně vyhádáme něco za svůj resort. A někdy se to do těch mimořádných opatření dostane. Anebo taky ne.“
