Jak vydělat na vodíku. Výbušná technologie těží z ozeleňování ekonomiky

Skupina českých byznysmenů v čele s Pavlem Juříčkem z Brano Group a Petrem Otavou z MTX Group během letošního jara přišla o miliardy korun. Patří totiž k velkým akcionářům americké vodíkové firmy Plug Power, jejíž akcie za poslední rok vystřelily zhruba ze sedmi dolarů za akcii na 67 dolarů. Pak však přišla korekce o polovinu a dnes se na burze Nasdaq obchodují za něco přes 30 dolarů.

Papírové zisky se jim tedy ztenčily, ale zhodnocení za poslední rok se pořád pohybuje ve stovkách procent – v Juříčkově a Otavově případě tedy jednotkách miliard korun. Ukazuje to, jak výnosné a riskantní mohou být investice do firem, které se zabývají vodíkem.

Pohon na vodík přitom není žádná novinka – společnost General Motors vyrobila první vozidlo na vodíkový pohon v 60. letech 20. století. Přetrvává však základní problém – výroba a využití vodíku například v dopravě je stále podstatně dražší než využití fosilních paliv.

Něco se však přece jen mění. Vlády, které přijímají nulové cíle na produkci oxidu uhličitého, zoufale hledají způsoby, jak snížit emise ze „špinavých“ odvětví včetně dálkového vytápění, těžkého průmyslu (jakým je například ocelářství) a dálkové dopravy, kde jiné možnosti buď ještě neexistují, nebo jsou rovněž v začátcích.

Především Francie a Německo se teď snaží, aby v Evropě vzniklo celé průmyslové odvětví založené na nejrozšířenějším prvku ve vesmíru. Vodík se tak stal jedním z pilířů plánu obnovy Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Státy sedmadvacítky přislíbily 16 miliard eur na technologie výroby energie z vodíku, což je největší přímá veřejná investice zemí Unie v tomto oboru.

V Česku si na tuto podporu chtějí sáhnout nejen municipality, které – jako například v Ostravě – chtějí nakupovat vodíkové autobusy, ale i privátní investoři.

Závod na výrobu zeleného vodíku chystá například Libor Witassek, který působil ve Vítkovice Machinery Group. „Nemůžu zatím říkat nic podrobnějšího. V naší fabrice budeme vyrábět vodík pro svou vlastní potřebu. Do vodíkových článků, které budou sloužit na ukládání elektrické energie vyráběné ze solárních elektráren,“ řekl pro SZ Byznys Witassek.

Vlastní projekt připravuje i miliardář a bývalý politik Dalibor Dědek, který chystá v Jablonci výrobu vodíku a vodíkový sklad. Jde o rozvinutí aktivit pražského vodíkového start-upu Leancat, který založil Vladimír Matolín, na vývoj palivových článků a jejich aplikací.

Také Dědek si všímá, že po pandemii se hlavně kvůli evropskému programu Green Deal pro vodíkové aplikace začíná rodit skutečný trh. „Máme drobnější časový skluz, ale do roka by to mělo být hotové. Jsou to záložní zdroje a testovací palivové články pro automobilky,“ říká pro SZ Byznys Dalibor Dědek.

Vodíkový pohon se hodí hlavně na kratší vzdálenosti do fixních bodů – například pro vlaky, autobusy nebo ještěrky ve skladech.

Největší evropští výrobci vlaků již s touto technologií experimentují. První vodíkový vlak na světě se v roce 2018 proháněl po německém venkově poté, co jej představila francouzská společnost Alstom. Ta tvrdí, že pro trasy delší než 120 km může být vodík lepším řešením než baterie. První vodíkové vlaky ve Francii začnou jezdit od roku 2023.

„Poté, co jsme začali v Německu, se nyní vodíkové vlaky šíří po celé Evropě a důvod je jednoduchý: Všechny země se zabývají náhradou svého vozového parku dieselových vlaků a 50 procent železniční sítě v Evropě není elektrifikováno,“ uvedl pro list Financial Times šéf společnosti Alstom Henri Poupart-Lafarge.

Dodal, že v celé Evropě čeká na modernizaci zhruba pět tisíc regionálních dieselových vlaků. Siemens v listopadu oznámil partnerství s Deutsche Bahn na vývoji regionálního vlaku na vodík, který lze natankovat za 15 minut.

Projekt má potenciál dekarbonizovat 1 300 německých vlaků s dieselovým pohonem, které používají fosilní palivo na čtyřiceti procentech železniční sítě Deutsche Bahn, jež není elektrifikována.

Zatímco na železnici je využití pravděpodobnější, v automobilovém průmyslu se v Evropě výrazně angažuje zatím jen Renault, který v příštích měsících plánuje začít ve spolupráci s Plug Power vyrábět lehká užitková vozidla.

Většina lidí z branže automotive však zatím dává přednost elektromobilitě. „Vodík se v automobilech využívat nebude,“ prohlásil šéf Volkswagenu Herbert Diess. Podle Diesse, jehož automobilka včetně Škody investuje miliardy euro do elektromobility, je představa velkého trhu s vozidly poháněnými vodíkovými palivovými články „velmi optimistická“. „Nepřijde to ani za deset let,“ řekl listu Financial Times, „protože fyzikální předpoklady jsou nesmyslné“.

Diess tvrdí, že tato technologie nemá smysl ani pro užitková vozidla. „Nákladní automobil je skutečně náchylný na náklady na kilometr a vodík je tak drahý, že byste náklady na kilometr oproti [elektrickému] nákladnímu automobilu ztrojnásobili.“

Podle kritiků je výroba ekologického vodíku elektrolýzou extrémně neefektivní způsob využití obnovitelné elektřiny. Dochází k okamžité ztrátě energie na rozbití chemické vazby mezi kyslíkem a vodíkem ve výši 30 procent a další neefektivita přichází při převodu energie na pohon v automobilu.

I proto se trh rozjíždí velmi pomalu, což platí i pro Česko. „Snažíme se Ministerstvu průmyslu říkat, že by mělo nastavit jinak podporu. Nikdo nepostaví čerpačky, které pak budou ztrátové. To je charita,“ říká Ladislav Ornst, který se zmiňovaným Pavlem Juříčkem a dalšími investory v roce 2019 postavil továrnu na výrobu kapalného vodíku v americkém Tennessee.

Podle Ornsta by měla podpora souviset s nabízenou kapacitou tak, aby postavené čerpací stanice neprodělávaly. Jinak se trh vozidel a čerpacích stanic nikdy nevytvoří. I když petrochemický Unipetrol plánuje zanedlouho otevřít první vodíkovou čerpačku na pražském Barrandově, je vytvoření větší infrastruktury stále v nedohlednu.

Nicméně Ornst současně hlásí, že před 14 dny otevřel další fond kvalifikovaných investorů, který je zaměřený na investice do vodíku. „My jsme koupili podíl v severočeské inženýrské firmě Cheminvest, která je nejlepší v Česku na vodíkové projekty,“ říká Ornst.

„Dostali jsme se od vodíku až ke zpracování odpadu a dneska rozvíjíme projekty zpracování odpadu, ze kterého vznikne vodík,“ dodává s tím, že vše je ještě běh na dlouhou trať. Do budoucna plánuje využít blízkých vazeb s americkou Plug Power, která od českých investorů loni koupila zmíněnou továrnu na kapalný vodík.

Plug Power je ve využití vodíku na světě zřejmě nejdál. Kromě partnerství s Amazonem či Walmartem, v jejichž skladech už jezdí ještěrky na vodíkový pohon, plánuje vstupovat například do IT. „Očekává se, že oznámí partnerství s Microsoftem, jemuž bude dodávat záložní zdroje elektřiny na vodík. V Kalifornii už nemůžete mít generátory na diesel,“ říká Ornst. Nejde přitom o žádné miniprojekty, ale záložní zdroje s kapacitou kolem tří megawattů.

Plug Power navíc napříč Spojenými státy vlastní zhruba 150 čerpacích stanic, takže vozidla poháněná vodíkem už mohou přejet celou Ameriku. V Česku si na to nicméně ještě počkáme.