Článek
Na náhradu škody ani ušlý zisk podnikatelé nemají nárok. Vláda si tak vykládá krizový zákon, podle kterého uzavřela obchody nebo omezila lidem pohyb. Přesto se ale raději 23. března ještě pojistila novým nařízením. Vláda toho dne vzala na vědomí nové mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které se neváže na krizový zákon, ale na zákon o ochraně veřejného zdraví. V něm totiž není o náhradě škody ani řádka.
„Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví,“ upřesnila pro Seznam Zprávy mluvčí vlády Jana Adamcová, proč došlo ke změně systému přijímaných opatření.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci minulý týden popřela, že by šlo o účelové rozhodnutí. Tedy, aby se vláda vyhnula nutnosti podnikatele a občany odškodňovat. Podle Schillerové totiž nemá nárok na náhradu škody nikdo ani na základě krizového zákona.
Jedno opatření tak a druhé jinak
Nová zjištění ale napovídají, že vláda tento postup zvolila záměrně. Nepřímo to na dotaz Seznam Zpráv už dříve potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) totiž věděl, že přijetím nového mimořádného opatření dojde ke změně režimu odškodňování.
Dokládá to ale také způsob, jakým přijala vláda ve stejný den ještě jiné opatření, a to zákaz čerpání dovolené pro zdravotníky po dobu nouzového stavu. Ačkoliv se opatření také týká veřejného zdraví, vláda postupovala jinak. Místo zákona o ochraně veřejného zdraví prodloužila 23. března omezení vybírat si dovolené podle krizového zákona.
U dovolených tedy krizový zákon použila opakovaně bez problému, a vyhnula se tak proklamované „operativnější formě“ podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Omezení pohybu osob a uzavření prodejen ale vláda provedla podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
„Podle mého názoru je tedy zcela zjevné, že se vláda snaží pouze eliminovat možnost náhrady škody pro postižené podnikatele,“ říká odborník na problematiku náhrad škod Daniel Zinrák.
Jeho domněnku podporují i další kroky vlády. Ta totiž změnila režim opatření 23. března skrytě. Na tiskové konferenci ani později veřejnost o zrušení a přijetí nového opatření neinformovala. Úprava systému přijímaných nařízení vyšla najevo až díky právníkům, kteří vyložili, co nový postup v důsledku znamená. I další indicie o možné účelové změně tak vyplouvají na povrch až se zpožděním.
Náhrada škody se platit nebude
Jak už ale bylo zmíněno výše, ministryně financí Schillerová je přesvědčená, že podnikatelé ani občané nárok na náhradu škody nemají, ať už na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, podle kterého se uzavřely obchody a omezil pohyb osob od 24. března, ani na podle krizového zákona. Touto úpravou se opatření řídila od 12. do 23. března.
„Já jsem četla výklad právníků z Ministerstva vnitra. A výklad, jestli je to podle krizového zákona, nebo zdravotního zákona, je úplně stejný, protože ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost,“ řekla minulý týden Schillerová v České televizi.
Jak uvedl před pár dny server iRozhlas.cz, žádná taková analýza na Ministerstvu vnitra sice nevznikla, výklad krizového zákona je ale podle resortu přesně takový, jak Schillerová tvrdí.
Podle ní tak nemusí stát hradit například škodu restauracím, kterým se kvůli uzavření podniku zkazilo jídlo, nebo dokonce ušlý zisk. Právníci, které Seznam Zprávy oslovily, se ale s názorem ministryně financí neztotožňují.
Návrh přišel z Úřadu vlády
Ačkoliv jde výklad krizového zákona za Ministerstvem vnitra, nápad na změnu režimu odškodňování tam nevznikl. Tvrdí to šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD).
„To není otázka na vnitro, ale na Úřad vlády, protože to má na starosti pan Kněžínek,“ řekl Seznam Zprávám Hamáček.
Bývalý ministr spravedlnosti a dnes náměstek pro řízení Sekce Legislativní rady vlády Jan Kněžínek Seznam Zprávám potvrdil, že s návrhem Ministerstvo vnitra nepřišlo.
„Ten koncept nevzešel od Ministerstva vnitra, ale je to týmová práce, není to jen můj nápad,“ řekl Seznam Zprávám Kněžínek. Nechtěl pak dále komentovat, jak návrh na změnu režimu opatření na Úřadu vlády vznikal.
Platná mimořádná opatření o omezení pohybu osob a maloobchodu jdou tak přímo za ministrem zdravotnictví Vojtěchem, který je vydal. Výklad krizového zákona pak vychází z názoru Ministerstva vnitra. Ani jeden resort ale změnu neinicioval. Klička umožňující zřejmě právně zamezit odškodňování vzešla přímo od vlády.
„Zaznamenal jsem i žaloby kolegů na stát, ale nemyslím, že se jedná o správnou cestu, byť v mezích práva. Na místě je korektní přístup vlády, kdy uzná svou zákonnou povinnost k náhradě škody vyplývající z krizového zákona,“ dodává advokát Zinrák.
